Přednostka plicní kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze Martina Vašáková, která se na vývoji podílí, serveru iDNES.cz řekla, že se jedná o látku bazedoxifen. To potvrdil i mluvčí centra Biocev Petr Solil. Bližší informace ale kvůli pokračujícímu výzkumu sdělovat nechtějí.
Ivermektin? Rozhodne lékař. Jako vždy u experimentálních léků, říká šéf motolské nemocnice Ludvík |
„Její vývoj a následná aplikace je předmětem licenčního procesu, na němž se podílí více partnerů, včetně Univerzity Karlovy a soukromého subjektu. Na doporučení právního zástupce firmy a do návratu vládní delegace z Izraele bohužel nemůžeme k této záležitosti sdělovat žádné další informace,“ řekl Solil.
Podle mluvčí SÚKL Kláry Brunclíkové lékový ústav schválil provedení klinického hodnocení 5. března. Studie podle ní hodnotí bezpečnost a účinnost bazedoxifenu se souběžně podávanou standardní léčbou u hospitalizovaných pacientů se středně závažným až závažným zápalem plic způsobeným covidem-19.
„Jedná se však teprve o fázi II klinického hodnocení, a nelze tedy předjímat, zda se projeví účinek proti covidu-19,“ sdělila mluvčí. Pokud se účinky potvrdí, bude podle ní muset následovat třetí fáze hodnocení, která by mohla být podkladem pro registraci přípravku. „Hovoříme tedy o horizontu měsíců, nikoliv dnů,“ dodala.
O tom, že se její odborníci podílejí na výzkumu, který má bránit rozvoji takzvané cytokinové bouře u pacientů s covidem-19, informovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy už loni v červenci. Centrum nádorové ekonologie univerzity se věnuje zkoumání molekuly interleukinu-6 (IL-6), která při spouštění cytokinové bouře hraje významnou roli.
Léková agentura EMA doporučila vakcínu Johnson & Johnson pro podmínečnou registraci |
„IL-6 je molekula naprosto potřebná k tomu, aby byla zahájena imunitní odpověď, která je nutná k potlačení infekce,“ uvedl tehdy hlavní vědecký koordinátor centra a přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK Karel Smetana.
Pokud je průběh onemocnění vážný, tělo začne IL-6 a dalších cytokinů vyrábět víc, než potřebuje. „Pod tíhou tohoto nadbytku ve výsledku přestane být organismus správně regulován a pacient zemře,“ dodal. Kdyby se podařilo zabránit produkci IL-6 nebo jejího rozpoznávání příslušným receptorem, nemusí podle něj cytokinová bouře vůbec nastat nebo bude mírnější.
Tím, které léky mohou blokovat rozvoj cytokinové bouře, se zabývají vědci po celém světě. Čeští vědci z CEN upozornili, že kromě drahých léků používaných například v revmatologii umějí IL-6 blokovat také právě mnohem levnější umělé analogy estrogenu bazedoxifen a raloxifen, které se podávají ženám po menopauze kvůli osteoporóze, tedy řídnutí kostí.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ve Sněmovně řekl, že lék na koronavirus není. „Ani dříve zmiňovaný ivermektin, ani nyní zmiňovaný isoprinosine bohužel tady tuto potenci nemají. V žádném případě se nejedná o léky, které by mohly být používány obecně, nebo které by si lidé měli třeba někde kupovat, nebo ve větším pořizovat,“ dodal. Antivirotikum isoprinosine nelze podle Blatného jednoznačně doporučit, rozhodnout o jeho užití pro konkrétní pacienty by měli jejich lékaři. Jednoduchá není ani prevence proti koronaviru, vhodné je ale používání vitaminu D, řekl.
