Dvakrát v historii České republiky se čtvrtletní počet zemřelých dostal přes 40 tisíc. Vedle prvního kvartálu letošního roku to byly i poslední tři měsíce loňského roku. Statistici příčinu úmrtí nezveřejňují. V této době se Česko potýkalo se silnou epidemií koronaviru, při které podle oficiálních údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo dosud více než 30 tisíc lidí. Většina z těchto úmrtí připadá právě na období posledních dvou čtvrtletí. V letošním prvním kvartálu pak podle ministerstva zemřelo s koronavirem 14 997 lidí.
„Na datech lze prokázat, že jsme koronavirovou krizi zvládali velice špatně, takže vzhledem k počtu obyvatel země máme příliš vysoký počet nadúmrtí,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Nejvíce lidí zemřelo v prvním čtvrtletí ve Středočeském kraji. Bylo jich 5693. Přesto jsou střední Čechy jedním ze dvou regionů, kde se počet obyvatel zvýšil. Tím druhým je Praha. V obou případech totiž počet lidí, kteří se přistěhovali, výrazně převýšil počet těch, kteří se ze Středočeského kraje nebo hlavního města odstěhovali.
  |
Střední Čechy byly zároveň na konci března nejlidnatějším krajem Česka, žilo v nich 1 400 879 lidí. V Praze bylo 1 337 074 obyvatel. Přes milion lidí registrují ještě kraje Jihomoravský a Moravskoslezský. Naopak nejméně lidí žije dlouhodobě v Karlovarském kraji, na konci prvního čtvrtletí jich bylo 292 094.
Od ledna do března se v zemi narodilo 27 249 dětí. „Bylo to o pět set více než ve stejném období roku 2020. V lednu byl sice počet narozených meziročně ještě mírně nižší, v únoru, a zejména pak v březnu ale již vyšší,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Počet zemřelých tak byl zhruba o 19 200 vyšší než počet narozených. Také to je nejvyšší rozdíl od roku 1992.
Nejvíce lidí zemřelo podle ČSÚ v březnu, a to asi 16 700. Meziročně je to o 63 procent více. Před dovršením prvního roku života zemřelo od ledna do března celkem 56 dětí, o 11 méně než ve stejném období předchozího roku. Kojenecká úmrtnost tak byla na úrovni 2,1 promile.
Lidé v Česku uzavřeli v prvním čtvrtletí 2700 sňatků. Poprvé v historii samostatné ČR tak čtvrtletní počet svateb klesl pod 3000. Podoba obřadů byla limitována vyhlášenými proticovidovými opatřeními. „Zatímco v lednu a únoru bylo sňatků meziročně méně, v březnu více,“ uvedl ČSÚ. Nejvíce ženichů bylo ve věku 30 až 34 let, nejvíce nevěst ve věku 25 až 29 let. Loni bylo sňatků za první tři měsíce roku o 1142 více. Rozvodů zaznamenali statistici letos do konce března 4951, meziročně o 576 méně.
Do Česka se v prvním čtvrtletí přistěhovalo 19 106 lidí, naopak vystěhovalo se jich 7215. „Saldo zahraničního stěhování dosáhlo 11,9 tisíce osob, meziročně bylo o 7,4 tisíce vyšší,“ uvedli statistici. Nejvíce lidí do Česka přibylo tradičně z Ukrajiny, následuje Slovensko a Rusko.
Nejvíce lidí se přistěhovalo do Prahy, bylo jich více než 12 400. Následují střední Čechy s téměř deseti tisíci. Téměř ve všech krajích převyšoval počet přistěhovaných množství těch, kteří se odstěhovali jinam. Jedinou výjimkou je Olomoucký kraj, odkud se vystěhovalo 1378 lidí, proti 1345 přistěhovaným.
