Co po prodělaném covidu? Fungujte pomaleji a nepodceňujte prevenci, doporučuje šéf postcovidového centra |
„Někteří pacienti čekají už od jara minulého roku, například v oblasti ortopedie se operace odkládaly ve velkém, u čekání na endoprotézu se uvádějí čekací lhůty i rok až dva. Skluz budeme dohánět minimálně několik měsíců, možná i rok,“ popsal pro Lidovky.cz ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), jak dlouho se bude český systém péče o zdraví vzpamatovávat z pandemického zápřahu.
Situaci charakterizuje průnik tří neblahých faktorů – první je už zmíněná kumulace úkonů, které byly v plánu, od umělých vývodů přes operace bolestivých křečových žil až po výměny kyčelních kloubů, ale musely se odsunout na neurčito, protože lůžka ve špitálech se změnila na covidové zázemí.
Druhý představuje prevence, na niž se nechodilo, protože řada Čechů se bála jít na prohlídku, aby se případně nenakazili covidem v čekárně či ordinaci. „Z neakutních případů, které by se běžně řešily tím, že by člověk přišel do ambulance, byl vyšetřen, dostal léky a odešel se léčit domů, se bohužel často staly akutní případy, kdy člověk kvůli strachu nepřišel a pak ho přivezla záchranka,“ popsala pro Lidovky.cz mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Dana Lipovská.
A do třetice je tu nahromaděné nečerpané volno zdravotnického personálu: nemocnice se ani nemohou vrhnout plnou silou do dohánění restů hned, jejich lidé si nutně potřebují odpočinout. A to se bude dít přes léto, aby mohli na prázdniny s rodinami.
Vědci zkoumají dopad pandemie na prevenci rakoviny |
„Přece jen jsou naši zdravotníci psychicky i fyzicky vyčerpaní, je jasné, že si budou chtít dovolené vybrat. Záležet bude na managementech nemocnic, jak to udělají, aby čekací lhůty co nejvíce zkrátily. Nějaký čas to ale zkrátka potrvá, jsme limitování jak počtem sálů, tak především personálem,“ dodal ministr Vojtěch.
Podle většiny nemocnic, které server Lidovky.cz oslovil, hlásí největší nápor ortopedie, kde pacientům hrozí obzvláště vleklé čekací doby na odložené operace. To znamená komplikace zejména pro ty, komu se mezitím zhoršila mobilita. Pacienti čekají na operace pohybového aparátu napříč republikou.
„Jde zejména o operace endoprotéz kloubů,“ popsala stav na jihu Moravy mluvčí Lipovská. V brněnské nemocnici momentálně čekají až dvě stovky pacientů, což se bude dohánět dle slov lékařů klidně až dva roky. Ve Fakultní nemocnici v Plzni, kde jsou teď na sedmdesáti procentech běžného operačního výkonu, si pacienti na operaci kyčelního nebo kolenního kloubu počkají až 18 měsíců.
„Zcela dohnat vše zmeškané není technicky možné; před nástupem epidemie byla Fakultní nemocnice Olomouc kapacitně na sto procentech své výkonnosti a i při návratu do tohoto stavu bude vždy docházet k časovým posunům,“ nastínil obtíže mluvčí olomouckého špitálu Adam Fritscher.
Víc léků na bolest = víc vředů
Odsouvání ortopedických operací, kvůli čemuž lidé déle užívali léky na bolest, mohlo vést podle odborníků k častějšímu vzniku vředů. „Tyto léky mohou poškodit sliznici žaludku a dvanáctníku, mohou přispět ke vzniku vředů často doprovázených závažným krvácením do horní části trávicího traktu,“ popsal Tomislav Švestka z interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Počet výkonů, které s těmito potížemi souvisí, vzrostl ve VFN meziročně o 30 procent.
Pandemie způsobila pobočné dopady na mnoho oblastí lidského zdraví, vybírá si daň na zanedbaných nemocích srdce, cév nebo psychiky, přímo covid pak v lidském těle zanechává dlouhodobé následky neurologického či plicního rázu.
eši ignorují prevenci, pozvánka na vyšetření končí v koši. Rakovina u nás denně zabije na 80 lidí |
Lékaři v posledních týdnech zaznamenali u pacientů také víc problémů se žaludkem, žlučníkem či játry, což často souvisí s nedostatkem pohybu v době lockdownů. Během samoizolace zdraví neprospěla ani nestřídmá konzumace jídla či alkoholu. Roli ve vyšším výskytu těchto komplikací hraje podle zástupců pražské kliniky i to, že většina lidí přibrala v posledním roce i několik kilogramů.
Experti z VFN zaznamenali letos v dubnu a květnu dvakrát víc hospitalizací pro komplikace žlučových kamenů a o polovinu více endoskopických zákroků na uvolnění žlučových kaménků než v předchozím roce. „V případě, že se plánovaná operace, nebo dokonce prvotní vyšetření odkládá, se mohou objevit závažné komplikace, ke kterým patří zánět žlučníku, ucpání žlučových cest, podráždění slinivky,“ varoval přednosta kliniky Radan Brůha.
Cukrovkářům částečně pomohla telemedicína
Další komplikace působí odložení neurochirurgických operací, což omezovalo pacienty s epilepsií, kteří bez zákroku trpěli větším počtem záchvatů. V současné době se jejich trpělivost při vyhlížení termínu může protáhnout o řadu týdnů. „A podle kardiologů je nejhorší situace v oblasti elektrofyziologie, jíž se zjišťuje srdeční arytmie, protože v době pandemie nefungovala arytmologická lůžka a zachovala se pouze akutní péče,“ doplnila Lipovská s tím, že nová data se nyní sjednávají pacientům, kteří měli původně přijít už v prosinci.
Co se týče jedné z nejrozšířenějších civilizačních chorob, cukrovky, se lékaři snažili monitorovat své pacienty na dálku, když už to nešlo osobně. Musela se zapojit moderní technika, aby se předešlo těžkým incidentům.
Nemocnost a chronické zdravotní potíže stojí ročně českou ekonomiku téměř dvakrát víc, než pandemie |
„Velmi brzy jsme za pomoci našeho IT oddělení dokázali bezpečně propojovat pomocí videohovorů lékaře s pacienty, prováděli jsme vzdálené kontroly jejich zdravotního stavu, využívali jsme telemedicínu v přenosu dat z pacientských přístrojů, jako jsou inzulinové pumpy,“ popsal postupy Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM.
I přes veškerou snahu se ale u cukrovkářů bez přímé kontroly doktora objevovaly komplikace. Mohla se jim rozvinout nebo zhoršit diabetická retinopatie, což je onemocnění cév v sítnici končící až slepotou, neuropatie neboli ztráta citu v periferních nervech, diabetické onemocnění ledvin, kardiovaskulární komplikace.
Návrat prevence
Ministerstvo zdravotnictví chce podle Vojtěcha nemocnicím v současné situaci pomoci například chystanou kompenzační vyhláškou, v níž poskytovatelům zdravotní péče vykryje resort rozpočtové díry po nevykonané elektivní – tedy odkladné – péči, aby se finančně zahojily a mohly se vracet do normálu bez zbytného stresu.
Pokud se ale mají stavy napravit, nestačí dle ministra jenom dohnat, co se nakupilo v kalendářích specialistů: musí se také naplno obnovit prevence. „Musíme se znovu naučit chodit na vyšetření, screeningové programy hodně ochably. V čase nás to může dohonit a zvýšit mortalitu spojenou s nádory, protože na ně přijdeme až ve fázi, kdy už je pozdě,“ apeluje Vojtěch.
