Půjde o nejmodernější pavilon v celé zoologické zahradě, který dle vedení hlavního města Prahy, jehož je zoo příspěvkovou organizací, snese mezinárodní srovnání.
  |
V krizi pomohli lidé i město. Nejvíce zakoupených stravenek putovalo pro ďábly, říká šéf pražské zoo Bobek |
Starý pavilon goril byl dokončen koncem 90. let minulého století a nachází se v jižní části zoologické zahrady, která byla v minulosti již dvakrát významně zasažena povodněmi. Evakuovat gorilí rodinu z protipovodňové věže by dle ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka byla sebevražedná akce. Původní pavilon taktéž do jisté míry zastaral, a to jak co se týče prostoru pro zvířata, tak prostoru pro návštěvníky. Protipovodňová věž byla vybudována nad gorilím pavilonem, nicméně například při tisícileté vodě v roce 2002, která zoologickou zahradu zasáhla, musely být gorily evakuovány i odsud.
Zoologické zahrady v době koronavirové. Ztráty půjdou do desítek milionů, nejohroženější jsou primáti |
Návštěvnický prostor byl velmi malý, což byla dle Bobka dlouholetá bolest. Nový objekt bude mnohonásobně větší. „Není to o nových zvířatech, ale o tom, že zvířata se zde díky novým technologiím a novým poznatkům ohledně chovu budou cítit stále lépe,“ uvedl náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu).
Nový pavilon našel své místo pod Sklenářkou, tedy usedlosti stojící na kopci v Praze 7 - Troji. Konkrétní lokace byla zarostlá náletem a bylo zde pole, nejednalo se o přírodně cennou část parku Drahaň-Troja, který začíná těsně za pavilonem. Dle ředitele Miroslava Bobka byl výběr velmi obtížný, neboť hledali dostatečně velký prostor a zároveň dobré mikroklimatické místo. Například protilehlý severní svah směrem od nového pavilonu by nebyl optimální a došlo by ke stejné chybě, leč v opačném gardu, jako při stavbě výběhu pro lední medvědy, který byl tehdejším vedením postaven s jihovýchodní orientací.
Pavilon je částečně zapuštěn do země a bude mít střechu pokrytou zelení, tedy v dálkových pohledech příliš patrný nebude. Dle Bobka je pojat v duchu hesla, které Zoo Praha ctí: „Nejlepší stavba v zoo je ta, co je vidět nejméně.“
Samice Bikira ze Zoo Praha má po covidu už jen mírný kašel. Zahradě chybí kvůli uzavření tři čtvrtě milionu návštěvníků |
Nový vstup i lávka
V místě vznikne nový vchod do zoologické zahrady, již nyní zde stojí zastávka autobusu Sklenářka. Bude zde i nová lávka, která coby nadchod povede přes silnici, která nový pavilon - společně s výběhem pro žirafy a surikaty - odděluje od zbytku areálu. Bude se tedy jednat o již druhou lávku, která zde bude stát. V budoucnosti se zde má vyrůst ještě jeden nový vchod a to u - v budoucnu plánované - expozice Arktida. Tyto dva vstupy by měly odlehčit přetěžovanému hlavnímu vstupu.
Nový pavilon se bude snažit přivést návštěvníky do Afriky, bude rozdělen na dvě hlavní části: první, která bude důmyslně rozprostřenou zelení a zvuky evokovat prales, a druhou, která následně návštěvníkům otevře výhled na mýtinu s gorilami. „Přesně tak to můžete v Africe zažívat,“ sdělil ředitel. Druhá část bude svým pojetím účelovější a bude přizpůsobena většímu počtu návštěvníků, kteří si zde budou moci na masivních lavicích sednout a sledovat gorily jak ve vnitřním, tak venkovním výběhu. Do vnitřního výběhu bude dopadat denní světlo skrze světlíky - tedy šachty - ve střeše. Expozice tak bude světlejší než prostory, kde budou návštěvníci, aby byla lépe vidět.
Tasmánští čerti jsou výjimeční, ďábelsky působí v mnoha ohledech, popisuje nové lákadlo šéf pražské zoo Bobek |
Jak doplnil zahradní specialista Eduard Chvosta, betonové konstrukce ve tvaru stromů v první části pokryjí epifyty, tedy organismy rostoucí ve volné přírodě na jiných rostlinách, a také liány. Pavilon nabídne i moderní prvek vertikálních zelených stěn, kdy technologie udrží substrát právě ve svislé poloze. Tato technologie je nyní hojně využívána v některých městech ať již na Západě, či například v Asii. Tato sekce nebude tak dobře prozářena světlíky, řešením tedy budou ledková světla, která budou mít celé sluneční spektrum, aby rostliny prospívaly a mohly uskutečňovat fotosyntézu.
Hlavní expozici obsadí Richard a jeho skupina, doprovodným druhem zde budou guerézy pláštíkové. Gorily se jako býložravci dokážou velmi dobře snést v jednom výběhu i s ostatními druhy. Z hlavního výběhu povede velká brána na venkovní mýtinu, která bude ozvláštněná bažinami, tedy vodním prvkem, který by měl být pro gorily zvlášť atraktivní.
Gorilí samec Richard.
Ačkoliv gorily budou hlavním lákadlem, nebudou jediným. V první expozici po vstupu do pavilonu se představí krysy obrovské a kaloni egyptští, kteří jsou nezbytní pro ekosystém reálného deštného lesa, neboť zde šíří semena a opylují ovoce - například banány. Dále v prvním výběhu budou i křečkomyši, které jsou často loveny kvůli bush meatu, tedy lovu divokých zvířat. „Ve střední Africe platí, že se loví de facto všechno. Nejde ani tak o výdělek, jako o záležitost zvyklostí. Loví se například luskouni, kteří jsou zde považováni za velkou lahůdku, ale i velká zvěř včetně goril,“ uvedl ředitel Zoo Praha Bobek. Po kácení lesů a růstu populace jde prý o největší problém, co se ochrany přírody ve střední Africe týče.
Talapoin severní v Zoo Praha.
V protější expozici pak - v kontrastu s gorilami, které jsou největšími denními primáty Afriky - bude k vidění kočkodan talapoin severní, který je se svou délkou těla mezi 32 až 45 cm jedním z nejmenších primátů, které lze v Africe potkat. S kočkodany pak budou sdílet výběh i dikobrazi.
Kočkodan Brazzův.
Další částí bude tzv. nechov, jak jej nazývají sami zaměstnanci zoo. Každá skupina goril se mezi sebou přirozeně páří a plodí samičí i samčí potomky. Gorilí samci se ale musí v dospělosti ze skupiny stěhovat, což je dáno jejich sociálním způsobem života. Nechov tedy bude v budoucnu využit právě pro tyto odrostlé samce, nicméně jelikož zatím funguje skupina pohromadě, musí být výběh naplněn jiným druhem. Chovatelé zvolili kočkodany Brazzovy a ti zde zůstanou i po nastěhovaní goril. Spodní část tohoto výběhu taktéž oživí i štětkouni afričtí, tedy pestře zbarvená prasata.
Štětkoun africký v Zoo Praha.
Na stěnách budou malby, které budou připomínat africkou vesnici, pavilon bude obsahovat i interaktivní vzdělávací prvky a bude prostorově ozvučen tak, že v každém místě budou zvuky trochu jiné, což má navodit atmosféru deštného lesa. Bude zde i prostor, který má simulovat vesnickou školu v Africe, která bude sloužit vzdělávacím aktivitám.
