Se zřízením postu počítá Úmluva o právech dítěte. V někdejším Československu začala platit v únoru 1991. Závazky při svém vzniku převzalo Česko. ČR je jednou z posledních zemí, která dětského ombudsmana nemá.
Kancelář ombudsmana loni přijala meziročně méně podnětů, nejčastěji se týkaly sociálních problémů |
Nový ochránce dětských práv by podmínky dětí v zemi pravidelně vyhodnocoval. Vydával by pak doporučení úřadům a zákonodárcům. Prověřoval by i stížnosti a domáhal se nápravy. Agendu by mělo na starosti 35 expertů, 15 zaměstnanců by zajišťovalo provoz. Dvě desítky odborníků by nejspíš byly v Praze, osm v Brně a sedm v Ostravě. Výdaje na instituci by činily 40 milionů korun ročně, upřesnila Válková.
Ombudsmanem by se mohl stát člověk nad 30 let, který by se aspoň pět let věnoval dětské problematice. Volila by ho Sněmovna. Vybírala by z kandidátů, které by navrhl Senát a prezident. Nominovaní by museli získat pět doporučení od dětských organizací. Válková řekla, že návrh zákona vládě předloží „do léta“, tedy do několika týdnů. Dodala, že o podpoře jednala s SPD či KSČM.
Zmocněnkyně plánuje, že by Sněmovna mohla normu schválit do konce letošního roku. Poté by předlohu měl ještě projednat Senát a podepsat prezident. Válková odhaduje, že by zákon mohl platit od přespříštího školního roku, tedy v září 2021. Poslanci by tak mohli volit nového dětského ombudsmana či ombudsmanku ještě před sněmovními volbami, uvedla zmocněnkyně.
Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech a za roztříštěnost péče mezi několik resortů. O postu dětského ombudsmana se mluvilo už před víc než deseti lety v době českého předsednictví Evropské unii. V minulém volebním období zřízení pozice plánoval exministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Tehdejší kabinet ČSSD, ANO a lidovců do voleb v roce 2017 ale nerozhodl. Podle dostupných informací návrh ztroskotal i kvůli penězům. Ministerstvo financí vedlo stejně jako nyní hnutí ANO.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí na tiskové konferenci řekl, že návrh podporuje a věří, že stejný postoj budou mít i ostatní strany. „Zákon dlužíme našim dětem už dlouhá léta. Dnes má takový zákon 23 států EU. Skoro 20 let se vede diskuse. České děti si takovou instituci zaslouží,“ řekl předseda vlády.
Pětina českých dětí je zdravotně negramotná. Nedokáže vyhodnotit informace o zdraví |
Zřízení postu doporučoval opakovaně vládní výbor pro práva dítěte. Podle jeho předsedkyně Kláry Šimáčkové Laurenčíkové by se vznikem pozice posílil v Česku „hlas dětí“. Ochránce by měl i svou dětskou radu, v níž by byly děti různého věku a z odlišných prostředí, s jinou mateřštinou i s postižením.
Ochraně dětí se věnuje nyní zástupkyně ombudsmana. Dětský ombudsman by měl agendu převzít a měl by získat kompetence, které nynější ochránce nemá. „V řadě agend nepůjde o ostrý řez. Je dobrá vůle najít co nejlepší tvar, aby obě instituce byly silnější,“ uvedla šéfka výboru.
Národní parlament dětí a mládeže podle své předsedkyně Barbory Spáčilové schválil usnesení, kterým žádal o zřízení postu, v roce 2009. „Jako každý občan ČR si zasloužíme ochranu. Jsme specifická skupina a potřebujeme i specifickou ochranu,“ uvedla Spáčilová. Podle představ dětí by jejich ochránce měl být mladý, apolitický, nezávislý na vládě a se znalostmi problematiky, neměl by to být „běžný úředník“, shrnula šéfka dětského parlamentu.
