Toto překvapivé zjištění přinesl sociologický průzkum, který si nechal zpracovat Útvar rozvoje hlavního města Prahy.
V metropoli bydlí na panelových sídlištích 40 procent Pražanů. Ukázalo se, že pouze pětina z nich se chce za každou cenu přestěhovat jinam. Čtyři pětiny z nich se naopak vyjádřily tak, že jsou v panelácích spokojení.
Přesto se nad dalším osudem pražských sídlišť vznáší aktuální hrozba. Časem se z nich mohou stát vybydlené slumy nebo chudinské lokality, v kterých nebude ani střední vrstva, natož boháči. Názory odborníků na to, zda tato situace nastane, se různí. „V nejbližších deseti letech se to určitě nedá čekat. Myslím, že to nastane, ale postupně a jen na některých sídlištích, nejdříve však za deset let,“ prohlásila architektka Taťána Štědrá z Útvaru rozvoje hlavního města Prahy.
Ani současná spokojenost Pražanů s bydlením v panelácích nestačí k tomu, aby se zabránilo katastrofickým vizím o budoucnosti sídlišť. Ty hovoří o tom, že se z nich stanou vybydlené slumy nebo chudinské čtvrti, z nichž se odstěhuje časem střední třída, která zde ještě bydlí. Osud sídlišť tak závisí na politické reprezentaci města a jednotlivých městských částí.
Bez jejich peněz dopadnou sídliště špatně. Město o těchto problémech ví už čtyři roky, kdy si nechalo právě Útvarem rozvoje vypracovat obsáhlou studii na téma regenerace pražských sídlišť. Teprve nyní však začíná o věci hovořit veřejně. „Je to obrovský problém,“ připustil náměstek primátora Jan Bürgermeister. Nejde ani tak o kvalitu domů. Z nich je velká část zprivatizovaná a noví majitelé je začínají vylepšovat.
Jde zejména o prostory kolem nich. „Musíme zvládnout kvalitu veřejných prostranství. Jinak bude klesat hodnota majetku a to je právě cesta ke vzniku slumu,“ dodal Bürgermeister. Podle jeho slov nyní nejdříve ze všech pražských sídlišť potřebuje příliv investic Dědina v šestém pražském obvodě. Špatně je na tom Jižní Město, části Kunratic a Libuš.
Pražská sídliště se ale potýkají i s opačným extrémem. Některá se zahušťují novými komplexy soukromých developerů, kteří využívají toho, že na sídlištích je už zavedena infrastruktura. To je příklad Stodůlek, kde vznikla celá nová bytová enkláva. Realitní makléři jí ale sídliště raději neříkají, byť některé bytové domy se staví z prefabrikovaných dílů, tedy na stejném principu jako paneláky.
Socioložka Lada Gáborová vidí jako dobrý příslib do budoucna to, že zatím před panelovými domy parkují luxusní auta. „Vypovídá to o tom, že na sídlištích bydlí různé sociální vrstvy. A nejsou už přes den tak prázdná jako za minulého režimu,“ dodala.
Nejlepší pražská sídliště
Kobylisy - urbanisticky dobře založeno, krásná, udržovaná zeleň, novou kvalitu bydlení získalo díky metru Spořilov, Čimice, Petřiny - v posledních letech získaly oblasti na atraktivnosti, tržní nájemné je nejvyšší z pražských sídlišť Jihozápadní Město - Nové Butovice se Slunečním náměstím, moderním kostelem a pracovními příležitostmi už se nepodobá noclehárně, kam lidé chodí jen přespat.
Nejhorší sídliště
Jižní Město - největší pražské sídliště se 100 000 obyvateli postrádá restaurace, kavárny, plavecký bazén, je v něm hodně anonymních ploch bez užitku, velké bloky domů mu dávají ráz neosobnosti a šedivosti. Nepodařilo se rezalizovat řadu let plánovanou vizi bulváru, z pohledu dnešních nároků na bydlení je špatně založeno části Kunratic, Libuš a Dědina v Praze 6 -špatná kvalita veřejných prostranství v poslední době se vylepšily Řepy a Letňany.
