V roce 2019 ale bodovali i další lidé. Mikuláš Minář dokázal se svým spolkem Milion chvilek pro demokracii zorganizovat dvě nebývale početné demonstrace proti premiérovi Andreji Babišovi. Jen několik měsíců po sobě na Letnou přilákal více než čtvrt milionu lidí.
Konec roku naopak nepřál Marku Šnajdrovi. Šedá eminence českého zdravotnictví byla obviněna kvůli jedné ze zakázek v Nemocnici Na Bulovce, kde měla podle detektivů inkasovat 50 tisíc korun úplatku.
Pán dálnic, pán stanic
Spatřen bývá méně často než paní Columbová a sněžný muž, ale v letošních ekonomických zprávách se jeho pomyslný vodotisk skvěl ve zvlášť úspěšných souvislostech. Nejbohatší Čech Petr Kellner, respektive jeho PPF, koupil mediální skupinu s nejsledovanější zdejší stanicí Novou, po přehršli peripetií převzal výběr mýta na dálnicích a jeho předloňská akvizice, Škoda Transportation, utěšeně vyhrává v tendrech. Kellnerovi se vyplácelo i hýčkání politických spojenectví.
Nejbohatší Čech Petr Kellner na jedné z fotografií ve výroční zprávě PPF.
Navíc to bylo zrovna letos, kdy se Kellner vyloupl ze stínu a nechal na sebe padnout reflektor, byť jen v tištěné podobě. Ve výroční zprávě PPF (na snímku) se dopustil dvou nebývalých věcí – nechal se čerstvě vyfotit a v úvodním slově se vrhl do politických prohlášení. „Pro moji generaci jsou svoboda, pracovitost, podnikavost a úcta k tradicím základními principy, na nichž jsme formovali názory a postoje. To jsou i hodnoty, díky kterým jsme mohli vytvořit náš byznys a vybudovat firmy po celém světě,“ napsal muž, jehož skupina PPF daňově sídlí v měkkých regulích Nizozemska. Doplnil, že se bojí, aby moderní technologie nezabily kritické myšlení, a pro jistotu předeslal, že PPF se do politiky nemíchá.
Tak obrovská a vlivná firma, tak obrovská a vlivná persona však do politiky promlouvají, i kdyby nechtěly. Některé kroky jsou bezpochyby chtěné – PPF od chvíle, co Václav Klaus přestal být prezident, přispívá na chod jeho institutu, ke dnešku to dělá přes 75 milionů korun. Péči Kellner věnuje i Miloši Zemanovi – v roce 2014 ho hlava státu přibrala na návštěvu Číny, kde Home Credit podniká (byť v tomto ohledu pro něj letošek nebyl šťastný, kolem Home Creditu v Číně poletuje slovo lichva). Nazpět se Zeman nevracel svým speciálem, ale navzdory všem protokolům soukromým tryskáčem pronajatým skupinami PPF a J&T.
Letos byl Zeman zase nejvýraznějším přímluvcem, když se PPF dostala do potíží, protože na stavbu 5G sítí uzavřela smlouvu s firmou Huawei – tou, co ji čeští kyberšpioni označili za rizikovou.
Všechny škraloupy přineslo čínské podnikání Home Creditu, ať už doma či v cizině, však Kellnerovi vynahradil pohled do výkaznictví. Mýtnou zakázku vyrval ze sporů s dosavadním provozovatelem Kapschem doslova na poslední chvíli a dalších deset let bude CzechToll/SkyToll ovládat lukrativní oblast. Škoda Transportation, za niž dal 8,3 miliardy, už plody nese – letos vyhrála třeba dodávky souprav metra do Varšavy. Jen na tomto byznysu vydělá to, co stál nákup firmy. A co teprve dovede s televizí Nova, mocnou zbraní ve studené válce miliardářů, kteří drží média.
Dvakrát čtvrt milionu lidí proti Babišovi
Když pořádali protibabišovskou demonstraci 17. listopadu 2018, jednoduché bílé karty s nápisem „Demisi“ se jim ještě vešly do jednoho jediného kombíku. Spolek Milion chvilek pro demokracii tehdy na Staroměstské náměstí přilákal okolo třiceti tisíc lidí. Zdaleka to však nebyl vrchol. Toho odpůrci působení premiéra Andreje Babiše (ANO) v politice dosáhli až letos. A dokonce dvakrát během několika měsíců.
Sdružení mladých lidí vedených studentem filozofie a teologie Mikulášem Minářem dokázalo zcela zaplnit rozlehlou Letenskou pláň v Praze. V červnu a listopadu na ni přišlo demonstrovat přes čtvrt milionu lidí.
Na Letnou přišlo 300 tisíc lidí, odhadli organizátoři. Babiš je podle Mináře v ofsajdu |
Minářovi a spol. se navíc podařilo přilákat význačné osobnosti, aby promluvily z pódia. K účastníkům prvního masivního protestu tak pronesli řeč výtvarník Krištof Kintera, herečka Simona Babčáková či spisovatel Jiří Padevět. Svůj psaný projev za sebe nechal přečíst také někdejší premiér Petr Pithart.
Na druhém protestu, který se uskutečnil den před letošním 17. listopadem, pak Babiše vyzvali, aby do konce roku odstoupil z funkce, pokud úplně nepřeruší vazby se svými firmami a médii a neodvolá ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO). Premiér tak neučinil, 7. ledna proto spolek vyhlásí termín dalších protestů. Překoná účast z Letné?
Přišel, viděl, odštěpil, krále anket porazil
Jediné, co se nakonec počítá, jsou hlasy ve volbách a těmi ještě hnutí Trikolóra neprošlo, ale Václav Klaus mladší může ty sněmovní napřesrok vyhlížet s opatrným optimismem. V průzkumu důvěryhodnosti politiků předstihl premiéra Andreje Babiše (ANO), dosavadního krále podobných anket. Se svými 42 procenty měl Klaus junior čtyřbodový náskok.
Václav Klaus mladší.
To je úspěch na nováčka politické scény, který vznikl odlípnutím od ODS a horko těžko dává dohromady smysluplnou základnu ve všech krajích republiky; i když Klausovi mladšímu samozřejmě pomáhá, z jaké rodiny pochází a že si mediální známost zajistil už tím, že se od občanských demokratů odštěpoval dost halasně. Slušný je jeho zisk i ve srovnání s důvěrou v prezidenta Miloše Zemana, který vládne 45 procenty.
Co na průzkumu od respektované agentury CVVM zasluhuje vyšší pozornost, je Klausův poměr těch, kdo mu důvěřují, a těch, kdo ani náhodou. U něj jediného se rozdíl – dvoubodový – pohybuje v poli statistické chyby; například druhý Babiš má v indexu důvěry osmnáctiprocentní ztrátu, třetí předseda Pirátů Ivan Bartoš pětadvacetiprocentní. Zároveň jen tři procenta lidí uvedla, že nevědí, kdo Klaus junior je. Na Babišovu nulu v této kolonce to nemá, ale třeba Petra Fialu, šéfa ODS, podle zářijových údajů CVVM nezná 17 procent respondentů.
Velká ryba na háčku
Jedenáctého prosince 2012 odešla z mobilu tehdejšího poslance ODS Petra Tluchoře slavná zpráva o osudech jeho souputníka Marka Šnajdra. „Marek Čepro nebo Mero, předseda dozorčí rady, všichni happy.“ Pár dní poté byl Šnajdr zvolen do čela dozorčí rady státní firmy Čepro a zhruba půl roku nato vypukla kauza Nagygate, jež se týkala i trafik exposlancům, mezi nimi Šnajdrovi. Tahle střela zatím vychází naslepo, ale letos kriminalisté zaklepali u Šnajdra podruhé a tentokrát v souvislosti s jeho celoživotní sférou vlivu a zájmu. Se zdravotnictvím.
V listopadu ho detektivové obvinili v rámci kauzy údajně cinknutých zakázek v Nemocnici Na Bulovce. Podle policie měl inkasovat 50 tisíc úplatku v souvislosti se zákulisní dohodou na tom, jak dopadne tendr na lineární urychlovač za 131 milionů.
Policie zadržela bývalého poslance Šnajdra, obvinila ho kvůli zakázce v Nemocnici Na Bulovce |
Padesát tisíc jsou relativně malé peníze, svou výší spadají do kategorie přečinu, ale nemusí to být finále. Rozplétání případu možné korupční hydry pořád probíhá a novou energii mu vytrvale přidává rovněž stíhaný lobbista Tomáš Horáček. Jeho motivace je veliká, usiluje o post spolupracujícího obviněného, a má-li jít ke dnu, nechce jít sám. Horáček Šnajdra do protokolů opakovaně vykreslil jako mozek machinací, jako ústřední kancelář, kam se chodí o dovolení, když se parcelují tendry i peníze. Šnajdr všechna nařčení odmítá s tím, že je to výplod mstivé Horáčkovy fantazie.
O Šnajdrově loutkovodičství ve zdravotnictví se v Česku štěbetá ledacos a dlouho. Na nejvyšší úroveň to ve smyslu zákulisních zkazek přivedla zpráva Evropské komise z října 2013, kde se praví, že Šnajdrovi se tu přezdívá kardinál Richelieu českého zdravotnictví. Muž v pozadí, vždycky na okraji zorného pole, ale vždycky dost skrytý, aby se nedal polapit.
V letech 2006 až 2010 byl prvním náměstkem tří ministrů zdravotnictví za ODS, seděl rovněž ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny, jíž jednu dobu také předsedal. Tím fakticky obsadil obě hlavní kontrolní křesla státního zdravotnictví, nadělal si kontakty, poznal terén.
V resortu skončil v roce 2010, když přišel ministr Leoš Heger (TOP 09); o Šnajdrově silné pozici nepochybuje. „Jeho vztahy a vhled do přímo řízených i dalších nemocnic byly na vysoké úrovni. Musím uznat, že se ve zdravotnictví pohyboval chytře. Peníze, o kterých se tvrdilo, že je z toho vydělal, se v mé době jednoznačně neprokázaly,“ sdělil Heger LN, když policisté Šnajdra obvinili.
Kriminalisté se kolem exposlancových peněz a majetků točili dlouho, věřili, že někde najdou důkaz, jak upozornil server Seznam Zprávy. Prověřovali třeba auta, jimiž jezdil, kanceláře, odkud úřadoval, pátrali po nápadně drahých dovolených či nemovitostech. Nic, co by mohli použít, policisté nenašli. Změnil to až chycený Horáček.
Šmarda narazilna Zemanův odpor
Michal Šmarda (ČSSD) mohl v uplynulém roce vyrýt hlubší brázdu do tuzemské politiky. Měl nakročeno k tomu, aby se stal ministrem kultury, nebo aspoň tím, kvůli jehož nejmenování padne vláda. Nestalo se ani jedno. Starosta Nového Města na Moravě se namísto toho zařadil do skupiny politiků, kteří vědí, jak tuhý a vytrvalý umí být odpor prezidenta Miloše Zemana. A že hradního pána, pokud si něco vážně zamane, v podstatě nelze přetlačit.
Šmarda: V Babišově vládě už být nechci. Doporučím ČSSD, aby z ní odešla |
Přitom to pro bývalého zastupitele z Vysočiny vypadalo nejprve pěkně. Na jaře se po letech řadového členství dostal do předsednictva sociální demokracie. Na sjezdu navíc získal nejvíc hlasů ze všech místopředsedů. Následně se z křesla ministra kultury musel pakovat Antonín Staněk (ČSSD). Oranžoví vycítili příležitost „obehrát“ si ve veřejné funkci mladého a neokoukaného politika a nominovali Šmardu. Nepočítali ale s tím, že Staněk je Zemanův oblíbenec. Prezident řekl, že relativně mladého „neodborníka“ na kultuře nechce. A bylo mu jedno, že ani Staněk zrovna uměnovědnou erudicí neoplýval. Od Šmardy dal pak ruce pryč i premiér Andrej Babiš (ANO). ČSSD sice hrozila odchodem z vlády, Šmarda se ale nakonec nominace vzdal a místo něj se funkce ujal zkušený politik a bývalý šéf diplomacie Lubomír Zaorálek.
Dvojí efekt rychlépalby na čínský kolos
Před rokem zažíval Dušan Navrátil hvězdnou hodinku. Jeho kyberúřad vypálil do adventního času varování, že Huawei otevírá zadní vrátka komunistické Číně. O letošním adventu vláda pálila na šéfa Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a Navrátila po 20 letech státní služby odvolala.
Zdůvodnění, s nímž premiér Andrej Babiš (ANO) ministrům návrh předložil, bylo velmi tvrdé. „Dlouhodobě neplní úkoly vyplývající z funkce ředitele NÚKIB v požadované kvalitě a s potřebnou odborností a projevuje nedostatečné manažerské a komunikační schopnosti,“ stálo v dokumentu.
Navrátil nechtěl obšírněji komentovat, jak rychle jeho kariéra skončila, uvedl jen, že pod ním byl NÚKIB nestranný, respektovaný a profesionální. V politických a bezpečnostních kruzích se ale dlouho proslýchalo, že má vachrlatou pozici. Varování před firmou Huawei a jejími produkty vypálil příliš kvapně – úřad neměl metodiku, podle níž by státní správa rizika hodnotila, ani vyjednané krytí od Strakovy akademie.
Prezident Miloš Zeman za to Navrátila hojně kritizoval, což mu paradoxně dalo rok v čele úřadu navíc. Veřejnost a média vítaly, že se NÚKIB postavil čínskému obrovi, a bylo marketingově neprůchozí, aby vláda Navrátila odvolala dřív, i když se jí jeho nedopečený postup nezdál.
