O zpomalení tempa růstu úvazku pro učitele mluvil po středečním jednání vlády ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle něj původní znění smysl dávalo, tempo růstu úvazků je ale nyní jiné než v minulosti.
„Místo další personální expanze bychom se měli soustředit na efektivnější využití stávajících kapacit a zlepšování podmínek pro práci učitelů,“ uvedl Bek na sociální síti X.
Vláda dnes na můj návrh schválila parametrickou úpravu financování regionálního školství, která zpomalí další nárůst počtu učitelských míst. Místo další personální expanze bychom se měli soustředit na efektivnější využití stávajících kapacit a zlepšování podmínek pro práci… https://t.co/E1AFDt1GDK
V některých školách se tak od začátku nového školního roku sníží počet úvazků učitelů, které platí stát. Snížení maxima se podle ministerstva školství dotkne necelé třetiny základních škol a asi desetiny středních škol. Úprava se netýká dvoutřídních škol.
Snížení o pět procent je podle ministerstva průměrné, u základních škol jde o snížení o nula až osm procent podle typu a velikosti školy. Počet nových učitelských úvazků v regionálním školství podle ministra poroste i nadále, cílem opatření je nárůst zbrzdit. Nové nastavení podle něj zcela umožňuje dělení tříd nebo tandemovou výuku nad úroveň povinného dělení, které nastavuje rámcový vzdělávací program. Školy mají podle něj dostatek prostoru k přizpůsobování výuky potřebám žáků.
Návrh provázely protesty
Nařízení nemá podle Beka způsobí žádný škrt a nevede krátkodobě k bezprostřední úspoře. „Má vést ta úprava k tomu, že se zpomalí to tempo růstu nových úvazků učitelů ve školství a postupně se bude stabilizovat na výši, která je dlouhodobě udržitelná jak finančně, tak zároveň je vyhovující z hlediska zajištění kvality výuky,“ řekl po jednání vlády novinářům Bek.
V původním návrhu počítalo ministerstvo se snížením počtu hodin na 85 procent nynějšího maxima u středních škol a 94 procent u škol základních. Úprava financování učitelských pozic v regionálním školství byla i jedním z důvodů listopadové stávky, do které se podle odborů zapojily téměř tři čtvrtiny základních, mateřských a středních veřejných škol.
Pracovníci ve školství, ale i studenti protestovali i proti snížení platů nepedagogů a dalších zaměstnanců. Ministerstvo školství následně jednalo s aktéry ve školství, školskými asociacemi i odbory, se kterými se shodlo na snížení dosavadního maxima o pět procent pro základní i střední školy.
Úpravě maximálního počtu výuky financovaného ze státního rozpočtu se věnuje i novela školského zákona, ke které bude nyní resort vypořádávat připomínky. Podle Beka má uvolnit práci s maximy úvazků. Umožnit by měla například zvyšování počtu úvazků specificky pro některé školy. Šlo by o školy, které například pracují v obtížnějším socioekonomickém prostředí, vzdělávají více cizinců nebo jsou to malé školy, které jsou v lokalitě nezastupitelné z hlediska dostupnosti.
Rozhodnutí o gigafactory v Líních
Vláda také formálně ukončila veškeré práce na přípravě průmyslového parku v Líních u Plzně, kde automobilka Volkswagen (VW) zvažovala vytvoření továrny na baterie pro elektromobily. Kabinet také vzal na vědomí záměr armády obnovit vojenský prostor v oblasti tamního armádního letiště. Po jednání kabinetu to řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti). VW loni ze záměru na stavbu takzvané gigafactory ustoupil.
Formální zastavení přípravných prací následuje po konci jednání mezi českou vládou a VW o vzniku gigafactory. „Končí všechny činnosti související s přípravou parku Plzeň-Líně, zrušili jsme i všechna usnesení vlády v této věci,“ řekl Třešňák. Kabinet podle něj ukončil i přípravu memoranda o porozumění s VW o průmyslovém parku.
Vláda se podle Třešňáka nyní soustředí na hledání jiného strategického investora v oblasti výroby baterií pro elektrické vozy. Konkrétně se k tomu vyjádřit nechtěl, zmínil pouze obecně zájem Moravskoslezského kraje o vybudování nového průmyslového parku v Dolní Lutyni na Karvinsku.
Jak šel čas s gigafactoryStát jednal s VW o gigafactory od jara 2021, koncern vybíral mezi Polskem, Maďarskem a Líněmi v areálu záložního armádního letiště. Stát investici podpořil a chtěl v místě postavit strategický podnikatelský park. Automobilka ale nakonec rozhodla, že vzhledem k vývoji trhu s elektromobily v současnosti novou gigafactory budovat nebude. |
