Podmínkou by bylo to, že rodič nedostal peníze za čtyři měsíce a po dlužníkovi už je začal vymáhat v exekuci či u soudu. Aby zákon začal platit, musí ho schválit Parlament a podepsat prezident.
Snížení příjmu na měsíc či dva není důvodem pro změnu výživného, říká Kovářová |
Ministerstvo práce pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) předložilo zákon „o zálohovaném výživném“ loni začátkem roku. Od té doby se norma několikrát zásadně změnila. Naposledy se upravil název. Nyní se předloha týká „náhradního výživného“. Dva návrhy dostala Sněmovna před časem už od poslanců - o náhradním výživném od komunistů a o zálohovaném výživném od ČSSD. O předlohách začal jednat sněmovní sociální výbor. Jednání přerušil kvůli chystané vládní novele.
Návrh zákona dostanou poslanci. Maláčová několikrát řekla, že očekává bouřlivou debatu. Podle plánu by norma měla začít platit v polovině příštího roku.
Rodič, který výživné od neplatiče nedostává, nebo dostává jen část, by měl o náhradní alimenty požádat krajský úřad práce. Ten by vyplácel měsíčně soudem stanovenou částku. Pokud druhý rodič poslal jen část peněz, stát by doplatil zbytek. Nejvýš by ale poskytl 3000 korun.
„Snažíme se sociální dávkou řešit společenskou situaci. V naší společnosti přestalo být normální nést odpovědnost za své děti (...) Cílem je, aby začalo platit to, že se alimenty platí. Abychom dlužnou částku z dlužníka dostali,“ uvedla Maláčová. Řekla ale, že návrh je postavený na „hašení škod“, neřeší příčiny problému.
Příjemce by pak každé čtyři měsíce dokládal, že má na pomoc dál nárok a partner či partnerka mu neplatí. Přeplatky by bylo nutné vrátit. Pohledávky by po neplatiči vymáhal úřad práce.
Ministerstvo práce v podkladech k zákonu uvedlo, že by úřady mohly ročně dostat asi 24000 žádostí o náhradní výživné a vyplatit by na něm mohly asi 861,31 milionu korun. Vymoci zpět by se mohla asi desetina částky. Dalších zhruba 115,48 milionu korun by bylo potřeba v prvním roce na přijetí 155 úředníků, kteří by agendu vyřizovali. Resort by za 38 milionů korun pořídil pak ještě nový informační systém o výživném, jeho provoz by ročně mohl stát 12 milionů korun, uvedli autoři ve zprávě k normě.
Téměř miliarda pro sociální služby
Poskytovatelé sociálních služeb dostanou zhruba 990 milionů korun na pokrytí zvýšených nákladů, které měli kvůli koronavirové nákaze. Mimořádné dotace schválila podle tiskového oddělení ministerstva práce vláda. Peníze by měly dorovnat výdaje na ochranné pomůcky i přesčasy a také výpadek příjmů, protože zařízení nemohla přijímat nové klienty.
Vláda o dotacích pro sociální služby na provoz a odměny začala jednat v dubnu. Začátkem května souhlasila ale jen s vyplacením odměn, na které vyčlenila 5,2 miliardy korun. Na sumě na pokrytí zvýšených nákladů, které ministerstvo práce spočítalo původně na 1,33 miliardy, se kabinet nedohodl. Chtěl vyjednávat s kraji o jejich podílu. Sociální služby provozují především kraje, obce, neziskové či církevní organizace. Stát podle poslední statistické ročenky předloni zřizoval 21 z 3447 domovů, stacionářů, sociálních poraden a dalších služeb pro potřebné.
Začala 160 rouškami pro domov seniorů, teď koordinuje tým desítek řidičů. Hlava dobrovolníků mluví o zoufalství |
Česko bylo od 12. března do 17. května v nouzovém stavu. Dotace mají pokrýt období od 13. března do konce května. Vláda na ně vyčlenila 989,79 milionu korun. „Částku použijeme z nevyčerpaných prostředků na odměny,“ uvedla Maláčová. Peníze by podle ní měli dostat přímo jednotliví poskytovatelé služeb podle svých výdajů, dotace se nebudou rozdělovat přes kraje. Ministerstvo výzvu k podávání žádostí vyhlásí v příštích dnech. Podle tiskového oddělení jsou dotace pro „všechny registrované poskytovatele, i ty mimo krajskou síť“.
Dotace by měly pokrýt zvýšené výdaje kvůli nákaze, a to na ochranné pomůcky, dezinfekce, čisticí prostředky, potraviny, internet, energie, pohonné hmoty, karanténu či úpravu prostor. Dorovnat by měly zařízením i výpadek příjmů. Domovy musely vyčlenit desetinu kapacity na karanténu a nemohly přijímat nové klienty.
V Česku předloni v 3447 zařízeních sociálních služeb pracovalo 100 500 lidí. Většinu domovů pro seniory či postižené provozují kraje a obce, většinu ambulantních a terénních služeb, azylových domů či nocleháren pak neziskové a církevní organizace. Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký ČTK už dřív řekl, že peníze kvůli zvýšeným výdajům a nižším příjmům budou chybět hlavně v dalších měsících. Část služeb by bez dofinancování nejspíš musela omezit provoz a propouštět.
Zařízení sociálních služeb na programy pomoci od státu většinou nedosáhnou. Například příspěvky na náhrady mezd se z kurzarbeitového programu Antivirus nedají čerpat, pokud zaměstnavatel dostává peníze na mzdy z veřejných rozpočtů či z EU. Sociální služby se hradí z velké části z dotací. S péčí poskytovatelé nepodnikají, takže pro ně nejsou ani garantované úvěry na podnikání.
