Neděle 20. září 2020svátek má Oleg 22 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Vzácný dub u Národního muzea přežil vandalský útok. Zázrak, říká odborník a publicista

Vzácný dub postupně dorůstá. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vzácný dub postupně dorůstá. | foto: HANA POLLERTOVÁ

Praha Je to téměř na rok přesně od chvíle, kdy někdo poničil v nově revitalizovaných pražských Čelakovského sadech vzácný exemplář dubu vysazeného roku 2018 u příležitosti stého výročí republiky. Šlo o dub taborský (Quercus macrolepis) z turecké expedice, který do parku u Národního muzea věnoval sběratel dubů Dušan Plaček.

Škoda byla vyčíslena na 70 tisíc korun, z botanického hlediska je však hodnota stromu daleko vyšší. Tvůrci revitalizace tehdy hovořili o jeho fatálním zničení s téměř mizivou šancí na to, že by vandalský útok mohl přežít. Barbarský čin tehdy zdvihl i mezi laiky velkou vlnu nevole, odborníci prožívali chvíle smutku. „Neopustila nás ale víra a nakonec se stal malý zázrak,“ řekl LN zahradník, pedagog a publicista Ondřej Fous, který na krajinářském řešení a revitalizaci Čelakovského sadů spolu s dalšími kolegy pracoval. Stromek podle jeho slov bitvu o život vyhrál a nyní se mu daří dobře.

LN: Původně to vypadalo, že dub nepřežije, kdy svitla naděje?
Dárce dubu, sběratel Dušan Plaček, jich má několik ve sbírce, ale jinak s těmito duby nejsou na našem území žádné zkušenosti. Šlo o čerstvě vysazený a nezakořeněný exemplář, na kterém po vandalském ulomení kmenu zbyly všeho všudy čtyři listy na dvou nepatrných větévkách. Takový šok je obrovský, a tudíž jsme sice věřili, ale to bylo tak všechno.

Vzácný dub postupně dorůstá.
Zničený vzácný dub.

Zlepšili jsme samozřejmě jeho ochranu, aby ho někdo nepřišel dodělat. Už za pár týdnů bylo jasné, že o celou zlomenou část přijdeme. Čekali jsme na reakci zbylého pahýlku. V průběhu podzimu se objevila na kmínku tzv. spící očka. To bylo slibné. Záleželo na průběhu zimy a ta nám přála.

LN: Je jeho přežití skutečně tak výjimečné?
Duby v principu dobře regenerují, to zná každý z lesa, jak reagují na okus nebo pokosení. Nezapomínejme ale na to, že to jsou právě ty duby, které přirozeně vyklíčily ze žaludu a mají skvělý kořenový systém, o který se mohou opřít. Dub si ze zásob v žaludu nejdříve vytvoří kořenový systém s kůlovým kořenem, a až když ví, na co má, pustí se listoví. V tom je neuvěřitelný stratég. To samozřejmě náš dub neměl, byl zde chvilku. Takže ano, jeho přežití a růst je malý zázrak.

LN: Na stránkách Čelakovského sadů popisujete současnou kondici stromu a píšete, že na stromku byl udělaný „řez na ostro“ a že prorašil „jánskými prýty“, co to znamená? Budete ho nějak dál speciálně ošetřovat?
Řez „na ostro“ znamená seříznutí pod zraněním v místě, kde se objevil výhon, na němž je patrné, že prožívá sebeurčení stát se novým terminálem. Tedy vrcholovým výhonem, který určuje kmen dubu. To je dost klíčový moment pro celou budoucnost stromu. Jánské prýty se objevují v druhé půli června, někdy i později, kdy strom podruhé proraší. Je to známka toho, že se mu dobře daří.

Naše domácí duby jsou tím velmi populární, protože jánské prýty bývají krásně červené. Dub taborský má výhony velice silně chlupaté, takže jsou naopak stříbřitě šedé. Odolávají lépe suchu a vedru. V tuto chvíli ho necháváme tzv. zalistit, tedy necháme na něm vše, co naroste, aby dohnal ztrátu způsobenou vandaly. Na výchovu teprve dojde. Přílišným řezem bychom nyní jen prodlužovali způsobený šok. Musíme mu dát šanci a volnost.

LN: Co všechno jste pro jeho přežití museli udělat?
Důležité bylo především dub ochránit, aby měl vůbec šanci. Byli jsme i terčem kritiky za to, že předchozí ochrana byla nedostatečná. Dostal dřevěnou klec a netkanou textilii. Já si naopak myslím, že vandalismu se nemá ustupovat a je to o celkovém vztahu společnosti k parkům a zahradám. Buď si je dokážeme ochránit, protože pro nás představují hodnotu, nebo nikoliv. Větším problém je lhostejnost.

Pokud musíme stromy pěstovat v klecích a takový malý parčík má roční škody za půl milionu korun (předtím zde vandalové poškodili kromě záhonů, laviček či košů i trnovníky pražské – pozn. aut.), mělo by nás to zajímat. Vloni tento incident a zničené trnovníky pražské vzbudily vlnu zájmu. Vyjasňovali jsme si hodnoty s policií i strážníky, mluvilo se tu o hlídači i o kamerách. Bohužel to všechno utichlo.

LN: Pomohlo nějak dubu i sadům, které jsou v samém centru metropole, že opadl turistický ruch?
Letos se sešly dva významné faktory. Deštivý rok a absence letních turistů. Po dlouhé týdny byli v Čelakovského sadech pouze zoufalí narkomané, bezdomovci, policisté a zahradníci. To poměrně jasně rozdalo karty. S létem sice nemáme mezinárodní partičky siláků, co vytrhávají lavičky a hází je do záhonů, ale zato k nám dorazil s tuzemskou turistikou i „potulný alkoholik“.

Jak byl a je běžný třeba na letních festivalech, tak dorazil letos i do hlavního města. Spí v parcích, budiž. Bohužel nezůstane na trávníku, kde by ho rušily v blaženosti policisté nebo trysky nad ránem, ale leze nám do záhonů a tam si dělá pelíšky. To je tragédie. Kam chodí na záchod, je asi jasné.

LN: Co kromě turistů poškozuje sady ponejvíce?
Jsou to právě lidé, kteří park považují za veřejné záchodky. Zdánlivě jsou veřejné WC hned ve stanici metra Muzeum, ale viděla jste je někdy? Nehledě na jejich naprosto neočekávatelnou „pracovní dobu“. Samozřejmě to není omluva. Kolem je spousta restaurací. Ovšem v nočních hodinách je park bohužel jasná volba. V případě notorických alkoholiků i za bílého dne. Stromy musí ustát litry a litry moči, které jim rozežírají borku, zasolují zem, ničí kořeny.

S tím souvisí samozřejmě sešlap, ničení záhonů a četné exkrementy. Bohužel to musí řešit zahradníci, to za ně nikdo neudělá. Je to každodenní boj. Uklidit, nakypřit, ořezat, přesadit, přihnojit, zasadit nové kytky. Pořád dokola. Horší už jsou jenom jehly. Při pletí a péči o květiny se můžete bodnout a také se to děje. Všichni musí být očkováni a používají speciální rukavice. Práce v centru Prahy je riziková.

LN: Zničení dubu vyšetřovala policie, s jakým výsledkem?
Policie případ odložila z důvodu důkazní nouze. Na místě nebyly kamery a stále tam nejsou přes přísliby politiků. Možná bych to neměl říkat do novin, ale přes různá dílčí zlepšení to zásadní se prostě nestalo. V podstatě největší pokrok udělali sami strážníci, kteří ničení zeleně začali vnímat jako problém. Je to tím, že s nimi zahradníci osobně řeší případ od případu. Takže to opět nejlépe funguje pouze na nejnižší úrovni, tedy osobním kontaktem.

Vstoupili jsme do nové fáze destrukce Západu, říká exprezident Klaus

Václav Klaus je editorem sborníku Sebedestrukce Západu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Současný vývoj na Západě mění dlouhodobé tendence společnosti směrem k laxnosti a k podceňování ekonomické dimenze...

Voříšci Evropy. Češi mají slovanskou krev jen z jedné třetiny, říká vědec

Genetika rasové i národovecké mýty boří. „Z čistě genetického  hlediska je... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Věda vyvrací dávné mýty o původu obyvatel Česka. A rasové a národovecké mýty obecně. V magazínu Víkend to vysvětluje...

Feťáci lásky stále hledají, ale nikdy nenajdou, říká párový terapeut Vojtko

Psycholog Jan Vojtko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lásku si často pleteme se zamilovaností, ale vztah je práce, která nikdy nekončí. „Tolerance není ten správný klíč ke...