Rada je podle Wagenknechta nejvyšší a politicky nejsilnější orgán EU, nicméně jako jediný nemá pravidla proti střetu zájmů nastavena. Prezidenti a premiéři se mohou prostřednictvím hlasování v radě obohacovat, dodal. „To je případ českého premiéra Babiše, který na Evropské radě zastupuje ČR a zároveň může rozhodovat například o výši přímých zemědělských plateb, které získává holding Agrofert, který následně českému premiérovi vyplácí zisk,“ uvedl Wagenknecht.
Senátor Wagenknecht žádá soudy, aby prověřily vznik Babišových svěřenských fondů |
Podle návrhu auditní zprávy Evropské komise, jehož text letos unikl do médií, má Babiš stále vliv na svou bývalou firmu Agrofert, a je proto ve střetu zájmů při čerpání peněz z evropských fondů. Česko by kvůli tomu mohlo vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun. Premiér možnost střetu zájmů důrazně a opakovaně odmítá a uvádí, že vracení peněz nehrozí. Babiš předloni převedl Agrofert kvůli českému zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů a tvrdí, že na něj nemá žádný vliv.
Na Soudní dvůr EU by se mohlo podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) obrátit i Česko, a to kvůli finální auditní zprávě Evropské komise, která by měla do ČR dorazit v příštích týdnech. „Kdyby tam bylo něco stěžejního a zásadního, s čím má členská země problém, tak asi jo. Proč bychom si to měli nechat líbit, když bychom byli přesvědčeni o tom, že to tak není,“ řekla Dostálová serveru iROZHLAS.cz. Ministryně dříve uvedla, že její úřad „rozporoval každou větu“ v návrhu auditní zprávy.
Pirátský senátor varuje, že by v budoucnu nemusely být ohroženy jen dotace pro české příjemce, ale i pro ostatní příjemce v EU. Soudní dvůr proto žádá, aby konstatoval nečinnost Evropské rady v otázce střetu zájmů. Rada by pak podle jeho návrhu měla bezodkladně přijmout opatření, aby střetu zájmů u premiérů a prezidentů členských států zamezila.
Pirátský senátor Wagenknecht požádal o žalobu proti zastavení řízení o Babišovi |
Aktuálně by řešením podle Wagenknechta mohlo být nahrazení premiéra Babiše na jednáních rady prezidentem Milošem Zemanem. „Případně okamžité zastavení veškerých dotací z unijního rozpočtu, včetně tzv. přímých plateb pro Babišem ovládaný holding a jejich zpětné vrácení od 2. srpna 2018, kdy začal na evropské úrovni platit zpřísněný zákaz střetu zájmů,“ uvádí senátor.
Wagenknecht se minulý týden obrátil i na české soudy s návrhem na vyslovení neplatnosti založení Babišových svěřenských fondů. Vychází z toho, že podle občanského zákoníku je svěřenský fond nástrojem pro správu cizího majetku, nikoli vlastního majetku. Podle něho je Babiš prostřednictvím svěřenských fondů s vlastním majetkem úzce spojen.
Kromě unijních orgánů se Babišovým možným střetem zájmů zabývají i české. Senátní komise pro vyhodnocení auditů týkajících se dotací EU pro Agrofert dospěla minulý týden k předběžnému závěru, že předseda vlády je ve střetu zájmů. Středočeský krajský úřad naopak zastavil přestupkové řízení s Babišem, ve kterém mu původně Městský úřad v Černošicích uložil za porušení zákona o střetu zájmů pokutu 200 000 korun.
