SÚKL uvádí, že všechna hlášení o úmrtích jsou v ČR důkladně hodnocena a následně je posuzuje také výbor Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA), ve kterém má ČR své zástupce. „Stejně jako u ostatních hlášení se i v těchto případech jedná pouze o podezření na vztah k očkování, časová souvislost rozhodně nemusí znamenat souvislost příčinnou,“ píše SÚKL. Kdyby výbor EMA došel k závěru, že mezi přípravkem a reakcí existuje příčinná souvislost, může například změnit jeho registraci.
Podle dosavadních zpráv EMA k vakcínám firem Pfizer/BioNTech a Moderna převažují přínosy vakcín nad jejich riziky. Většina úmrtí byla vysvětlena zhoršením už existujících nemocí. I v případě vakcíny AstraZeneca EMA uvedla, že nezvyšuje riziko vzniku krevních sraženin, které některé země v ojedinělých případech zaznamenaly. Podle EMA není třeba přijímat žádná nová bezpečnostní opatření.
  |
Lidé hlásí i podezření na další nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19, nejčastěji popisují reakce jako horečka, zimnice, únava, reakce v místě vpichu, příznaky chřipky a podobně.
K úternímu večeru, ke kterému je i aktuální hlášení nežádoucích účinků, dostalo v Česku obě potřebné dávky vakcíny zhruba 486.300 lidí, aspoň jednu dávku očkovací látky dostalo asi 1,17 milionu lidí. V ČR se očkuje třemi vakcínami, a to od firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca.
