Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Zámek Opočno zůstane státu, stížnost Colloredo-Mansfeldů zamítl štrasburský soud

  21:44
OPOČNO - Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane podle Českého rozhlasu Radiožurnál (ČRo) státu. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku totiž podle Čro zamítl stížnost rodiny Colloredo-Mansfeldů a tím potvrdil loňský rozsudek českého Ústavního soudu. ČRo to v pondělí uvedl s odvoláním na ministerstvo spravedlnosti.

Zámek Opočno na Rychnovsku | foto: ČTK

Zamítnutím stížnosti končí třicetiletý spor o vlastnictví zámku mezi dcerou posledního šlechtického majitele zámku Kristinou Colloredo-Mansfeldovou a Českou republikou. Ministerstvo spravedlnosti tímto krokem považuje záležitost za ukončenou, uvedl ČRo. Právní zástupce rodiny Colloredo-Mansfeldů rozhodnutí pro ČRo nekomentoval. Pokračuje ale spor o část mobiliáře zámku, kterým se nyní zabývá Krajský soud v Pardubicích.

Zámek Opočno zůstane státu, Ústavní soud zamítl stížnost Colloredo-Mansfeldové. Spor se táhl 30 let

Opočno zabavili nacisté, po válce zámek převzal stát. Po pádu komunismu se soudy případem zabývaly opakovaně, s několika zvraty. Colloredo-Mansfeldová dokonce zámek po jistou dobu spravovala. Po zásahu Ústavního soudu ale stát v dubnu 2007 objekt znovu převzal do péče.

Později díky dalšímu nálezu Ústavního soudu dosáhla Colloredo-Mansfeldová obnovy řízení. Padlo však stejné rozhodnutí jako předtím, zámek tedy dosud spravuje Národní památkový ústav. Poslední stížnost Colloredo-Mansfeldové zamítl Ústavní soud loni v květnu.

Vizitka zámku v Opočně na Rychnovsku a výběr informací o restitučních sporech, které s ním souvisejí

  • Renesanční arkádový zámek, který leží zhruba 30 kilometrů východně od Hradce Králové, patří k nejvyhledávanějším památkám Královéhradeckého kraje. K zámku, který od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky, přiléhá členitý přírodně krajinářský park. Z interiérů zámku vyniká rytířský sál vybavený hodnotnou zbrojí, výzdobou poutá také zámecká kaple a reprezentační salon. Opočno má také unikátní obrazárnu s díly benátské a neapolské školy.
  • Na místě středověkého hradu jej vybudovali Trčkové z Lípy. Posledním rodovým vlastníkem byl Adam Erdman Trčka, který byl v roce 1634 zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna. Poté byly trčkovské majetky zkonfiskovány a Opočno získal důstojník císařské armády Rudolf Colloredo. Colloredové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek v barokním slohu podle návrhu italského stavitele Giovanniho Battisty Alliprandiho.
  • V roce 1942 zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali nacisté, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, po únoru 1948 ale emigrovali do Rakouska a spory utichly. Až po pádu komunistického režimu se o navrácení majetku přihlásila Kristina Colloredo-Mansfeldová, dcera posledního majitele, která v roce 1991 požádala o vydání zámku.
  • Jako první rozhodoval o žalobě Colloredo-Mansfeldové okresní soud v Rychnově nad Kněžnou, který v září 1995 její nároky neuznal. Podobně rozhodovaly v následujících letech i další soudy různých stupňů. Až v červnu 2002 rychnovský okresní soud nařídil vydání zámku, pozemků a budov dědičce. Argumentoval přitom tím, že Kristinin otec Josef za druhé světové války nepozbyl československé státní občanství, a poválečná konfiskace zámku tak nebyla podle soudu zákonná.
  • Vydání později potvrdily Krajský soud v Hradci Králové a státní památkáři, spravující zámek, neuspěli ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Až v lednu 2005 Ústavní soud zrušil verdikty okresního a krajského soudu a vrátil celou věc okresnímu soudu v Rychnově. Ústavní soud při zrušení rozsudků potvrdil restituční hranici 25. února 1948. Dříve zabavený majetek lze podle ÚS vydávat jen v případech rasové genocidy či holokaustu, o které v případě Opočna nešlo.
  • V září 2005 tak rychnovský okresní soud rozhodl, že zámek v Opočně by měl patřit Národnímu památkovému ústavu. Tento verdikt potvrdily odvolací soudy. V dubnu 2007 pak převzal zámek po zhruba čtyřech letech zpátky stát zastoupený Národním památkovým ústavem. Kristina Colloredo-Mansfeldová se ale nevzdala a o vydání zámku se snažila i v dalších letech u soudů všech stupňů včetně Ústavního.
  • Ústavní soudci v dubnu 2012 potvrdili, že zámek a další majetek zůstane státu, o dva roky později ale vyhověli žádosti o obnovu procesu, kterou předtím soudy nižších stupňů odmítly. Colloredo-Mansfeldová se snažila dokázat, že její babička byla židovského původu a konfiskace majetku nacisty v roce 1942 tak měla nejen politické, ale také rasové pozadí. Obnovené řízení ponechalo zámek státu, v únoru 2017 to potvrdil Nejvyšší soud. Loni v květnu ÚS zamítl následnou stížnost Kristiny Colloredo-Mansfeldové, zámek tak zůstane státu. Nyní Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zamítl stížnost rodiny Colloredo-Mansfeldů a tím potvrdil loňský rozsudek ÚS. S odvoláním na ministerstvo spravedlnosti to uvedl Český rozhlas Radiožurnál (ČRo).
  • Vedle budovy zámku usilují Colloredo-Mansfeldová a její bratranec Jerome o vydání mobiliáře, tedy několika stovek předmětů, například zbraní, obrazů, lustrů nebo vzácného kočáru. České soudy jim nejdříve pravomocně vydaly do spoluvlastnictví 68 obrazů. Následně však nárok na vydání zbylého mobiliáře zámku Opočno ve dvou samostatných řízeních zamítly. Vrácení později odmítl i Ústavní soud.
  • Na podzim 2017 ÚS odmítl návrh Colloredo-Mansfeldové na obnovu řízení o dvou stížnostech týkajících se mobiliáře. V lednu 2018 ale Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zveřejnil rozsudek, kterým snahu Colloredo-Mansfeldové o obnovení řízení ohledně vydání mobiliáře podpořil, podobně evropský soud rozhodl i v případě jejího bratrance. Během roku 2018 Ústavní soud řízení obnovil a loni v červnu rozhodl, že justice musí spor o mobiliář zámku znovu otevřít.
Autor:

Nepřehlédněte