Zaorálek až dosud naznačoval své plány v obecných frázích: že platy v kultuře jsou i podle něj nízké a že kultura je skvělý vývozní artikl.
Jinak nic konkrétního říkat nechtěl s tím, že jeho kompetentnost ať posoudí jiní. To je celkem chvalitebné; ten, kdo terén nezná, měl by se zdržet proklamací, co na něm hodlá dělat.
Česko má nového ministra kultury. Prezident Zeman jmenoval Lubomíra Zaorálka |
V každém případě jej čeká několik kauz. Především záležitost s Národní galerií Praha (NGP) a Muzeem umění Olomouc (MUO). Staněk se sice na konci svého úřadování činil, nadělal však spíš paseku, než aby řešil důsledky toho, co způsobil (byl to on, kdo v dubnu odvolal šéfy obou institucí Jiřího Fajta a Michala Soukupa). Je tu tedy zbastlené vyhlášení výběrového řízení na post generálního ředitele NGP. Staněk jej vyhlásil až dva měsíce po Fajtově konci, navíc narychlo. Nepředcházela mu odborná diskuse o struktuře galerie, není známé složení výběrové komise a je nesmyslně otevřené všem. Z toho plyne, že ministerstvo vůbec neví, jaké by mělo být směřování této instituce, a tudíž ani to, jaké zadání by měl její šéf plnit.
Pokud jde o Muzeum umění Olomouc, plánovaná stavba budovy Středoevropského fóra v centru města a vůbec osud celého projektu je kvůli Staňkovým bezprecedentním personálním zásahům ohrožený. Připravený a experty žádaný projekt stavby je podle architekta Jana Šépky teď v nedohlednu.
Zaorálek je hlavně schopný politik. Pro kulturu může udělat víc než Staněk, říká sociolog Herzmann |
Staněk dále odvolal plně kompetentního ředitele Ústřední knihovnické rady a zrušil grantovou komisi pro festivaly klasické hudby. A tím se dostáváme ke grantovému systému pro živou kulturu. Staněk měl velké plány, chtěl zcela nereálně za krátký časový úsek přetransformovat Státní fond kultury a tvrdil, že nastaví nová pravidla. Jeho snaha skončila u zmíněného zrušení komise. Je těžké hádat, jak bude chtít Zaorálek přeměňovat grantový systém, který je funkční, ale jako celá kultura podfinancovaný. Touto problematikou by se také měl zabývat, ale nejdříve se s ní musí seznámit, až teprve pak konat. Proti smysluplné optimalizaci nikdo nic nemá, ale hurá akce, jak bylo zvlášť patrné za Staňkovy éry, přinášejí škody, jež se dají jen ztěžka vrátit. Pak je tu trvalka z období předchozích ministrů, tedy příprava zákona o veřejné instituci v kultuře. Ač tento plán figuroval již ve vládním prohlášení předchozího kabinetu, dočkal se od hlav ministerstva cíleného sabotování. A nový šéf resortu by měl – samozřejmě – usilovat také o navýšení rozpočtu své kapitoly.
