Sobota 7. prosince 2024, svátek má Ambrož, Benjamin
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Zatčení aktivisty: 24 těžkooděnců a suchý chleba. Zapálení auta mu policie neprokázala

Česko

  11:00
PRAHA - Aktivista měl zapálit policejní auto v Litvínově. On sám tvrdí, že v tu dobu pobýval v Edinburghu. Do Olomouce si pro něj přesto při velké razii přišli policisté za asistence „24 těžkooděnců“. Obviněn ale nakonec nebyl. Teď žádá odškodné 100 tisíc korun a omluvu za „hrubé zacházení“.

Policejní těžkooděnci (ilustrační fotografie) foto:  František Vlček, MAFRA

Začalo to 19. ledna 2014, když v Litvínově vzplálo před policejní stanicí první služební auto. K útoku se pomocí tiskového prohlášení přihlásila do té doby neznámá skupina jménem Síť revolučních buněk.

„Rozhodně se netajíme tím, že naším záměrem není kapitalismus reformovat! Hodláme ho totálně zničit a na jeho troskách začít stavět zcela odlišný svět,“ stálo v komuniké. To bylo zasláno správcům několika webových stránek zabývající se levicovým a enviromentálním extremismem.

Příručka pro anarchisty radí, jak zapalovat auta i vyřadit kanceláře. Je to problém, tvrdí vnitro

Výzva byla publikována i na dnes již zaniklém serveru greenaction.cz zabývajícím se ekologií. Za zveřejněním měl stát podle policie i aktivista Tomáš Zelený (jedná se o pseudonym, pravou identitu muže server Lidovky.cz zná - pozn. red.). To kriminalisty přivedlo k úvaze, že by právě on mohl být součástí či dokonce vůdčí postavou Sítě revolučních buněk.

Byl jsem v Edinburghu, říká

Letos v lednu ho proto policisté předvolali v Olomouci, kde v té době žil, k výslechu. O tři měsíce později, 28. dubna, začala celorepubliková razie proti extremistům, která údajně odhalila teroristy, kteří připravovali útok na vlak. V policejní síti tehdy skončilo přes deset lidí a s nimi i Zelený. U jeho zatčení podle jeho slov asistovalo 24 těžkooděnců.

Obálka letáku Sítě revolučních buněk.

Kvůli zásahu se Zelený rozhodl bránit soudní cestou a zažalovat ministerstvo vnitra. „Sto tisíc korun se mi zdá adekvátní k tomu, jaké mi policie způsobila škody,“ popsal pro serveru Lidovky.cz dvaatřicetiletý Zelený.

V době zásahu totiž podle svých slov dokončoval disertační práci a zabavení elektroniky mu její obhájení zkomplikovalo. Navíc nestihl včas odevzdat rozpracovanou studii pro významnou ekologickou organizaci, což dle jeho mínění poškodilo jeho pověst, a málem nestihl letadlo na mezinárodní ekologickou konferenci do Ženevy.

„Nic jsem nezapaloval. Navíc jsem byl v té době (v den, kdy někdo v Litvínově podpálil policejní auto) v cizině, což policie po sledování věděla,“ tvrdí Zelený. Od začátku ledna do dubna roku 2014 měl být ve skotském Edinburghu, což údajně může prokázat e-mailovou komunikací s přáteli a rodinou, kterým z Velké Británie psal.

Suchý chleba a rohlíky

Zelený má ale pochybnosti i o provedeném zásahu v dubnu 2015, který byl podle něj nedůstojný. Tvrdí, že byl spoutaný osm hodin. Také mu vadí, že nemohl jíst veganskou stravu. První den dostal podle svého tvrzení suchý chleba, další den čtyři rohlíky během převozu do Prahy a další čtyři rohlíky před výslechem. I když ho kriminalisté zadrželi v Olomouci, po skončení výslechu ho propustili v Praze. Zelený se tak musel vrátit domů na vlastní náklady.

Server Greenaction, na kterém bylo publikováno komuniké Sítě revolučních buněk.

Zelený si na postup stěžoval. Podle šéfa protimafiánského útvaru (ÚOOZ) Roberta Šlachty je ale jeho podání zásahu nedůvěryhodné. „Žádný právní předpis nenařizuje příslušníkům policie, aby osobu omezenou na osobní svobodě dopravovali po ukončení omezení osobní svobody zpět na místo, kde byla omezena,“ napsal Šlachta Zelenému v odpovědi, s níž se server Lidovky.cz seznámil. Aktivista měl podle něj navíc dostatek peněz, aby se mohl vrátit domů.

CO JE SÍŤ REVOLUČNÍCH BUNĚK?

Síť revolučních buněk navazuje na odkaz řecké Konspirace ohňových buněk či italské Neformální anarchistické federace, známých násilnými a mnohdy až teroristickými akcemi. Přihlásila se k sabotáži výstavby rezidenčního bydlení v Praze či útokům na policejní auta a mýtné brány.

Na stravu si stěžoval až po třech měsících, napsal Šlachta

Podle Šlachty nebyl problém ani se stravou. „Snažili jsme se vyhovět požadavku a zajistit veganskou stravu, což se z objektivních příčin nepodařilo, a proto jsme zajistili stravu vegetariánskou, kterou bez námitek proti podpisu na záznamu přijal. Na stravu si stěžoval až s tříměsičním odstupem,“ hájil policejní postup šéf protimafiánského útvaru.

„Šlachtovo vyjádření je v podstatě jednostranná obhajoba neobhajitelného. Je až zoufalé a směšné, jak se snaží maskovat svá pochybení a nezákonné postupy,“ kritizuje Šlachtovy odpovědi advokátka Zeleného Zuzana Candigliota. „Zcela absurdní je Šlachtův názor, že policie může převézt osobu proti její vůli pod záminkou výslechu na druhý konec republiky a tam ji pak propustit s tím, ať se osoba dopraví sama na své vlastní náklady domů zpět,“ tvrdí.

Kromě peněžního odškodného žádá Zelený také písemnou omluvu. Kromě zadržení mu vadí, že ho někteří lidé mohou považovat za teroristu a kriminálníka, i když nakonec nebyl z ničeho obviněn. Údajné „české teroristy“ prý neznal a jejich jména viděl poprvé až na příkazu k domovní prohlídce.

Útok na vlak

Celorepubliková akce proti extremistům se spustila 28. dubna 2015. Po zásahu byli obviněni čtyři lidé, tři z nich z přípravy teroristického útoku na vlak. Mezi nimi byl Petr S., Martin I. a Katarina Z., kterou úřady stíhají na svobodě. Před deseti dny byl kvůli justiční chybě propuštěn i údajný vůdce skupiny Petr S., Obvodní soud pro Prahu 5 totiž "popletl datum“, jímž se řídil státní zástupce.

Železniční most v Praze Braníku známý jako most inteligence. Zde se měl podle policie odehrát teroristický útok na vlak.

Po osmi měsících také žalobce rozšířil stíhání trojice o násilí vůči úřední osobě. Podrobnosti k případu však nechtěl sdělit. „Mohu doplnit, že je to nové stíhání opět pro ‚údajný‘ trestný čin ve stádiu přípravy,“ prozradil Petr Šťastný, advokát Petra S.

Síť revolučních buněk pokračovala v útocích i po zadržení dvou hlavních podezřelých. Za tři měsíce shořelo celkem pět policejních aut. Většina útoků revolučních buněk byla podle jejich vyjádření směřována proti „policejním represím“.

PSALI JSME TAKÉ:

Útok na ministra Stropnického

Zátah proti extrémistům ̈

Z čeho extrémisty policie viní?

Detaily případu

Autor: