13. června 2019 15:35, aktualizováno  16:39 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Zeman označil návrh zákona o veteránech okupace za drzou provokaci. Na Hradě se sešel s ruským velvyslancem

Zeman si ruského velvyslance Alexandra Zmejevského pozval kvůli návrhu ruského... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zeman si ruského velvyslance Alexandra Zmejevského pozval kvůli návrhu ruského... | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

PRAHA Rusko se ohledně okupace ze srpna 1968 drží dřívější česko-ruské dohody, která vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa odsuzuje, a svůj postoj nebude měnit. Ruský velvyslanec Alexander Zmejevskij to ve čtvrtek řekl novinářům po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na Pražském hradě. Zeman si Zmejevského pozval kvůli návrhu ruského zákona, který předložili tři komunisté a který by uznal účastníky sovětské okupace z roku 1968 za válečné veterány.

Český prezident návrh označil za drzou provokaci. Velvyslanci důrazně sdělil, že v případě přijetí zákona lze očekávat dlouhodobé výrazně negativní dopady na vzájemné vztahy, napsal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Zmejevskij novinářům po zhruba třičtvrtěhodinové schůzce se Zemanem řekl, že s českým prezidentem probíral široký okruh témat. Blíže se věnoval pouze záležitosti s kontroverzním návrhem zákona. „Potvrdil jsem neměnnost hodnocení, které obě strany vyjádřily v dohodě mezi našimi zeměmi z roku 1993, v dohodě o přátelských vztazích a spolupráci mezi Ruskou federací a Českou republikou,“ řekl. Toto stanovisko podle něj zastává vedení Ruska. Připomněl, že k dohodě se přihlásil v roce 2006 i ruský prezident Vladimir Putin. „Tuto linii budeme zastávat i nadále,“ dodal. 

Podle smlouvy z roku 1993 mají obě strany vůli skoncovat s totalitní minulostí spojenou právě s okupací v roce 1968. Smlouva podepsaná tehdejšími prezidenty obou zemí označuje okupaci za nepřípustné použití síly proti Československu a následné setrvávání sovětských vojsk na československém území za neospravedlnitelné. Čeští politici už upozorňovali na to, že by ruský zákon považovali za porušení smlouvy.

Sovětská vojska v roce 1968 si vzemi přálo československé politbyro, tvrdí...
Fotograf ČTK Libor Hajský zachytil na svém snímku z 21. srpna 1968 na...

Zeman se už dříve proti ruskému návrhu ohradil, dnes své výhrady sdělil i Zmejevskému. „Prezident vyjádřil velmi pregnantně svůj názor. Jde nejenom o urážku České republiky, ale pan prezident to bere i jako věc osobní urážky, protože právě okupace v roce 1968 měla na jeho profesní a osobní život velmi negativní dopad,“ řekl novinářům Ovčáček.

Návrh zákona kritizovali i česká Sněmovna a Senát, ministerstvo zahraničí a zástupci Slovenska. Čeští poslanci označili návrh některých ruských politiků za „odporný pokus legitimizovat okupaci“, který může poškodit vztahy mezi Českem a Ruskem. Horní komora vyzvala v usnesení nejvyšší české ústavní činitele ke společnému nesouhlasnému prohlášení.

13.června 2019 v 15:25, příspěvek archivován: 13.června 2019 v 15:35

1/2 Prezident republiky Miloš Zeman přijal ve čtvrtek dne 13. června 2019 na Pražském hradě J. E. pana Alexandra Zmejevského, velvyslance Ruské federace v ČR.

Vojska států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v srpnu 1968 Československo, aby potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. Okupace si vyžádala životy desítek lidí. V odůvodnění návrhu projednávaného ruskými zákonodárci se podle českého ministerstva zahraničí píše, že sovětští vojáci potlačili v Československu státní převrat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov návrh označil za individuální iniciativu jednoho poslance. I podle Lavrova Rusko svůj postoj k vojenské okupaci někdejšího Československa z roku 1968 nemění.

Spoluautor zákona Jurij Sinělščikov čtvrtečním Lidovým novinám řekl, že vstup vojsk Varšavské smlouvy byl do značné míry založen na vůli Čechů a Slováků. O vyslání vojsk podle něj telefonicky požádal sovětského vládce Leonida Iljiče Brežněva Alexander Dubček 18. srpna 1968. Považuje proto za neetické vojáky označovat za okupanty. Sinělščikov je přesvědčen o tom, že žádný sovětský voják nevystřelil jako první, vždy podle něj jen na střelbu odpovídali. Historici, které LN oslovily, to označili za lži a překroucená tvrzení. O střelbě Čechů a Slováků se podle nich nic neví, stejně jako o pozvání sovětských vojsk Dubčekem.

ČTK