• Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Zlomek římského štěstí a římské smrti

Česko

Goethe odpočívající v cestovním plášti v pusté římské krajině s antickými ruinami na známém Tischbeinově portrétu nebo architektonické labyrinty v náčrtcích malíře Piranesiho představují dvě z mnoha podob našich návratů k antice. Ti, kdo se vracejí k antice, získávají zlomek „římského štěstí“ a „římské smrti“ proti proudu a v napětí mezi minulostí a současností. Četnost vnějších i vnitřních cest ke kolébce západní civilizace se pokusil shrnout Martin C. Putna ve studii Řecké nebe nad námi aneb Antický košík.

Antické téma je nevyčerpatelné. Těžko bychom našli tvůrce, který by se klasickým Řeckem a jeho římskou ozvěnou neinspiroval. Putna redukoval hledání archaických kořenů na objevování „Řecka mimo Řecko“, tj. v Itálii, v Římě a v Neapoli, v Pasoliniho literárně poantičtělém Furlánsku. Druhým okruhem jsou imaginární cesty do Řecka, jak je podnikali Holderlin a jeho romantičtí následovníci nebo český básník Kuběna. Reflexe antiky je patrná i v byzantské kultuře, v Řecku „znovu pořečťovaném“. Přemítání o Řecku spojené s představou bílého či zlatého města se podle Putny promítlo např. do díla Kavafisova, Forsterova, Durrellova nebo Yourcenarové.

Martin C. Putna je zkušeným komparatistou. Spojitost s antikou nachází i tam, kde bychom to nečekali: ve Wildeově Obrazu Doriana Graye (s odkazem na krásu řeckých mužských torz) nebo ve Vergiliově vlivu na evangelistu Lukáše, který „podle jeho Bukolik vymodeloval scénu narození Páně“.

***

Řecké nebe nad námi aneb Antický košík Martin C. Putna Vydalo nakladatelství Academia 2006, 330 stran.

Autor: