Hospodářská politika je fenomén, kterým se zabývá většina ekonomů. Zkoumají, proč a jak vlády, ve snaze řešit konkrétní situace v hospodářství, vytváří stále nové a nové komplikace, plynoucí z jejich předchozích opatření a rozhodnutí. Jedním z takových chybných opatření bylo i přijetí novely zákona o spotřebních daních, která nabyla účinnosti dne 1. ledna 2010. Novela, která se stala součástí tzv. Janotova úsporného balíčku, zvýšila sazby spotřební daně z pohonných hmot o 1 Kč na litr (motorová nafta: 10,95 Kč/litr; benzin: 12,84 Kč/litr). Jednoznačným záměrem tohoto opatření bylo zvýšit daňové příjmy státního rozpočtu. Již v té době jsme poukazovali, že vzhledem k vývoji v okolních zemích nebude tento záměr především u motorové nafty naplněn.
Od prvního dne účinnosti novely výše uvedeného zákona se potvrdilo, že předpoklad „vyšší daně = vyšší rozpočtový výnos“ byl zcela mylný. Platí to zejména pro komoditu motorová nafta, jež má na výnosech spotřební daně z minerálních olejů zhruba 60% podíl. Navzdory ekonomickému oživení, ke kterému začalo v průběhu roku 2010 docházet a které s sebou přináší nárůst ekonomické aktivity ve většině odvětví českého hospodářství, se měsíční předepsané výnosy ze spotřební daně z motorové nafty nezvýšily, ale naopak nedosahují ani úrovně let předchozích. Ukázalo se, že silná reakce na cenový nárůst (způsobený zvýšením spotřební daně z motorové nafty) se projevila především ve změně spotřebního chování klíčové skupiny spotřebitelů nafty z oblasti přeprava osob a nákladu. Dopravci začali ve velké míře tankovat naftu v zahraničí, kde je palivo díky nižším sazbám spotřební daně až o několik korun na litr levnější. Technologický pokrok přitom nákladním automobilům umožňuje překonat více než 3000kilometrovou vzdálenost (pro představu: ČR–Španělsko–ČR) bez nutnosti tankovat pohonné hmoty. Ukazuje se, že poptávka po motorové naftě je elastičtější, než se myslelo. Intenzita silniční nákladní dopravy na území ČR přitom nabízí velký potenciál k daňovým příjmům plynoucím z prodeje motorové nafty.
Na základě relevantních výpočtů se domníváme, že snížení spotřební daně z motorové nafty o 2,20 až 2,40 Kč by mělo na státní rozpočet pozitivní vliv, který by se za jistých okolností mohl projevit nárůstem výběru spotřební daně až o 1,8 miliardy korun. Za bod zvratu – snížené inkaso kvůli nižší sazbě daně a nižšímu základu pro výpočet DPH je vyrovnáno zvýšenou spotřebou motorové nafty – lze označit snížení sazby spotřební daně z motorové nafty o zhruba 2 koruny na litr. I ve chvílích, kdy čtete tento článek, tankují tisíce řidičů motorovou naftu raději v zahraničí a státní rozpočet ČR tím přichází o stovky milionů korun. To vše z důvodu iracionálního politického rozhodnutí úřednické vlády Jana Fischera, založeného na mylných předpokladech a vadných propočtech. Je zřejmé, že tímto nesprávným a nedomyšleným rozhodnutím přichází veřejné rozpočty o finanční prostředky, které by mohly alespoň nepatrně zmírnit jejich deficity. Náprava chybného politického rozhodnutí ze září 2009 je v rukou politiků. Kéž by se drželi přísloví, že „mýlit se je lidské, ale setrvávat v omylu je ďábelské“, a oni by svůj omyl chtěli odčinit lepším rozhodnutím a nechtěli tak setrvávat na své ďábelské nevědomosti. Možná tak zachrání i řadu podnikatelů, kteří se díky vysoké ceně nafty dostali na pokraj bankrotové propasti.
***
I ve chvílích, kdy čtete tento článek, tankují tisíce řidičů motorovou naftu raději v zahraničí
O autorovi| MIROSLAV ŠEVČÍK děkan Národohospodářské fakulty VŠE ALEŠ ROD Národohospodářská fakulta VŠE
