Píše se rok 1803 a uznávaný pařížský parfémář Jean-Vincent Bully představuje svůj první produkt – aromatické tělové mléko Vinaigre de Toilette. To si ihned získává pozornost francouzské buržoazie. Každý, kdo je někdo, ho musí mít. Jeho obliba si však pomalu razí cestu i za hranice a sám Jean-Vincent Bully, tehdy sídlící na adrese Rue Saint-Honoré, se stává tak slavným, že si ho Honoré de Balzac vybere jako předobraz k postavě Césara Birotteaua ze stejnojmenného románu…
Máte pocit, že jste tento příběh už někde četli? Mohlo to být klidně v Espritu. Před lety byste ho v něm našli vedle snímku laku na nehty v odstínu Jaspe Rouge. Tou dobou už byla značka Buly o souhlásku chudší a nespočet nových stoupenců bohatší. V jejím prvním butiku na rue Bonaparte se dveře netrhly. Nyní má po světě poboček osmatřicet a v nich na osm set produktů.
Roku 2014 ji totiž resuscitovali manželé Victoire de Taillac a Ramdane Touhami, vizionářská dvojice, které se předtím mimo jiné podařilo vrátit věhlas značce svící Cire Trudon. Přeskočte dalších devět let a značku Buly kupuje skupina LVMH. Její portfolio nepochybně znáte. Zastřešuje desítky luxusních domů, jako je Dior, Fendi či Louis Vuitton, z kosmetiky pak například Guerlain nebo Maison Francis Kurkdjian. Její předseda představenstva a CEO Bernard Arnault je nejbohatším mužem Francie.
Victoire de Taillac má nadále na starosti produktovou strategii, image a komunikaci značky Buly. Zúročuje přitom studium historie, lásku k přírodní kosmetice a její expertní znalost. V neposlední řadě také profesní zkušenosti z let, kdy se coby Head of Public Relations starala o povědomí legendárnímu pařížského obchodu Colette. Především je – jak ostatně v rozhovoru sama řekne – odbornicí na Buly.
Nedílnou součástí nákupu je charismatický interiér odkazující ke kořenům značky. Zážitek na vás ale čekáipři objednání online: dokonalému dárkovému balení s možností personalizace v podání Buly může konkurovat málokterá značka.
Když jsme se posledně setkali v tehdy nově otevřeném butiku na pařížské Rue Vieille-du-Temple, přišla jste s novinkou o odkupu Buly skupinou LVMH. Jsou to přesně dva roky. Co se pro vás od té doby změnilo?
Je toho spousta, ale z perspektivy zákazníka téměř nic. Firma dál roste, a to zatím obnášelo převážně strukturální změny. Jak si asi umíte představit, skupina LVMH má velice striktní pravidla týkající se na příklad finančních výkazů. Také přibylo meetingů, na které musím chodit. Kromě nich máme ale s Ramdanem stále spoustu kreativní svobody, ať už vytváříme nový produkt, anebo otevíráme další butik.
To je skvělé, vzpomínám si, že jste se v buticích vždy hodně angažovala. O Vánocích, kdy chodí nejvíce zákazníků, jste i prodávala. Platí to nadále?
Ano, mám to na své práci nejraději, takže si dávám dobrý pozor, abych o to nepřišla. To by bylo trochu mrzuté. Jen jsme třeba přivítali nového Retail Managera, přešel k nám z Guerlainu, a tak tam s ním nyní trávím spoustu času, aby všemu dobře porozuměl. Jsem našim butikům velmi oddaná, ráda na jejich chod dohlížím.
Před lety jsem se vás ptal, co považujete za dokonalý vánoční dárek, a vy jste mě překvapila tipem na semínka řeřichy. Líbila se vám představa, že díky vám blízcí také najdou v zahradničení klid a radost, a ještě navíc s řeřichou coby poctou slavné zahradě v Giverny. Když jste nedávno uvedli novou kolekci parfémů Les Jardins Français, která voní po zelenině a bylinkách, ihned mě napadlo, že to musel být váš nápad.
(směje se) Popravdě řečeno to napadlo Ramdana. Je neuvěřitelně kreativní a nic pro něj není nemožné, takže bylo jen otázkou času, kdy se začne divit, že k mrkvi nikdo nepřistupuje jako k růži. Možná na tom určitou zásluhu přece jen mám, ostatně spolu žijeme, a třebaže ho zahrádkaření nebere tolik jako mně, na zahradu se mnou chodí.
Třeba ho to inspirovalo. Tou zásadní a skutečně zajímavou myšlenkou nicméně bylo, jestli by šlo zeleninu udělat výjimečnou. Je snadné inspirovat se květinou, protože ta už krásná je a krásně také voní. Ale vzít okurku a přemýšlet, jak z ní udělat parfém, to je poněkud ambicióznější.
Přijde mi, že momenty překvapení jsou pro Buly příznačné.
Takovou nepředvídatelnost mám na Buly nejraději. Zároveň ale musíme přicházet s produkty, co jasně komunikují naši vizi. Máme nyní spoustu nových zákazníků, kteří náš příběh ještě neznají a lákáme je zkrátka jako jedna ze značek LVMH, tedy jasný luxus. LVMH je takový štempl, alespoň v Evropě. Produkty, jako jsou parfémy z kolekce Les Jardins Français, vás sice překvapí, ale zároveň vám na první dobrou dají tušit, co můžete v Buly očekávat.
Sortiment Buly dnes čítá na osm set produktů od pečující kosmetiky po nejrůznější pomůcky. Nechybí ani kartáčky na zuby.
Přitom stále vycházíte z kořenů značky, které se pnou až na počátek devatenáctého století.
To ano, ale nepřestáváme být zvědaví. Stále máme tolik co objevovat, tolik co vyvíjet, možnosti jsou z mého úhlu pohledu nekonečné. Kolekce Les Jardins Français je toho dobrým příkladem. Vzpomínám si, jak byl Ramdane dříve zahlcený každodenním provozem firmy. V jednu chvíli toho měl dost.
Řekl mi, že nechce celý život jen prodávat vůně a kosmetiku, možná ho to už i trochu nudilo. Jak jsem říkala, je velmi kreativní a jeho zájmy jsou různorodé, takže si chtěl pochopitelně vyzkoušet něco nového. Prodej firmy skupině LVMH mu dopřálo odstup, uvolnil se a najednou přichází s nápady na nové vůně.
Musíte sledovat trendy v kosmetickém průmyslu, abyste zůstali relevantní?
Je vtipné, že to zmiňujete, protože spousta velkých značek, které spadají pod LVMH, pozorně sleduje vývoj průmyslu. Ale takhle já nepracuji. Jsem ve své bublině. Raději v butiku poslouchám zpětnou vazbu od zákazníků a svého týmu. Kdykoliv přijdeme s něčím novým, lidé z LVMH to porovnávají s tím, co nabízí konkurence.
Chápu, proč je to pro ně důležité, a jen ať to dělají. Ale s tím jim já nepomohu, je mi líto, to mě nezajímá. Já přispívám tím, že jsem odbornice na Buly. Hledám, co dává smysl pro nás, co nám chybí a co by mohlo být zajímavé pro naše zákazníky. Ze zkušenosti vím, že když se příliš ohlížíte po tom, co dělají ostatní, stojí vás to vlastní duši.
Ezoterika dobývá svět módy. Proč je plná horoskopů, nadpřirozena a vykuřovadel? |
Jak jste vlastně s Ramdanem objevili parfemáře Jeana-Vincenta Bullyho?
Když jsme ještě bydleli v New Yorku, poznali jsme obchodníka se starožitnostmi, velmi vtipného Brita, který k nám jednou přišel domů a řekl, že si na nás vzpomněl při dražbě. Věděl, že jsme pracovali na Cire Trudon, takže jakmile uviděl kosmetický katalog z devatenáctého století, vytanuli jsme mu na mysli. Měl v telefonu fotku katalogu a my jsme se okamžitě nadchli, bylo to úžasné – už jen názvy produktů, ale také design lahviček… Byly to krásné věci, jaké bychom sami v koupelně chtěli mít!
Tou dobou jsme uvažovali, čemu bychom se po Cire Trudon mohli věnovat, a jedním z nápadů bylo otevřít si v Paříži klasickou parfumerii. Jakmile jsme se přestěhovali zpátky do Francie, začali jsme pátrat v archivech, a zjistili jsme, že devatenácté století bylo učiněnou zlatou érou kosmetiky.
O našem úmyslu pak Ramdane pověděl příteli, tehdejšímu francouzskému ministru financí, a ten mu na to řekl, že je jak César Birotteau. A tak začal Ramdane pátrat po tom, kdo to ten Jean-Vincent Bully, který byl pro postavu inspirací, vlastně byl, jaký je jeho příběh a co po něm zůstalo. Přijde mi, že tak to je v životě se vším, nemyslíte? Nejvíce nám mění život lidé, kteří do něj vstupují.
Díky originální vůni, kvalitnímu složení, malované krabičce či do detailu dotaženému balení je v Buly luxusní záležitostí i obyčejné tuhé mýdlo.
Obdivuhodná je u Buly také pozornost k detailu. Není jen přidanou hodnotou, jako by hrála hlavní roli. Nakolik byla součástí vaší původní vize?
Od samého začátku jsme na příklad věděli, že chceme produkty balit před zákazníkem a personalizovat je kaligrafem. V minulosti to tak bylo, v obchodě byste mohl sledovat spoustu mravenčí práce, od balení nákupu po ruční vypisování účtenky.
To nás inspirovalo, jenže můj rukopis není dobrý a kaligraf, kterého jsme sehnali, k nám mohl docházet jen jednou týdně. Na plný úvazek k nám nastoupil až po dvou letech. Naučit kaligrafii celý tým trvalo věčnost, ale bylo to zásadní.
Takže jak vidíte, naše vize byla detailní od samého začátku, jen nám trvalo, než jsme se k ní propracovali. Detaily si žádají čas. A čas jsou peníze. (směje se) Ale tak to prostě je. Když to někdy vysvětluji novým zaměstnancům, na intelektuální úrovni to chápou, ale stejně pak v praxi hledají zkratky. A ty v Buly jednoduše nefungují. Slevovat na nárocích se nevyplácí. Musíte ctít myšlenku. Čím více budete ustupovat, tím méně zajímavého výsledku dosáhnete.
Proč bylo zásadní naučit kaligrafii všechny prodavače?
Kvalifikovaný personál má lepší vztah k práci i přístup k zákazníkovi. Dnes žijeme ve světě, kde se na prodavače dívá shora, jako by to byla hloupá práce, ale to je obrovská chyba. Prodavači sehrávají ve firmě tu nejdůležitější úlohu.
Buly ztělesňuje kult francouzské péče o krásu, který je uznávaný po celém světě. Všímáte si, že značku různé regiony vnímají různě?
Vždycky říkám, že to je francouzská propaganda! (směje se) Móda s kosmetikou jsou ve Francii velmi silným průmyslovým odvětím přinejmenším od osmnáctého století. Když někde řeknete, že se věnujete kosmetice, okamžitě dostanete deset bodů k dobru jen za to, že jste Francouz!
Pokud jde o rozdíly v regionech, Asiaté jsou, na příklad, velice orientovaní na detail. Všemu věnují pozornost. Myslím, že právě proto jim Buly tolik imponuje. U Evropanů si zase všímám, že máme podobnou estetiku. Je jedno, jestli do našeho butiku vkročí Francouz, Brit nebo Ital, všichni sdílejí určitou fantazii o tom, jak obchody vypadaly dříve; Buly v nich probouzí nostalgii.
Velmi odlišným zákazníkem jsou pak Američané. Nejprve jsou trochu zaskočení, jako by na ně naše butiky byly příliš. Ale pak se začnou doptávat a konceptu porozumí a jsou úžasnými zákazníky.
Mění se nabídka podle země?
Jsem si jistá, že by se to líbilo, mít některé produkty vyrobené na míru kultuře. Často také slýchám, že lidé v dané zemi něco nepochopí, že to na ně bude komplikované. Ale pro mě je zákazník Buly zkrátka zákazník Buly, ať pochází odkudkoliv. Všude sežene to samé, všude dostane stejný servis. A jestli se to bude zákazníkovi líbit nebo ne, to už je na něm.
Turka si dnes dávám už jen z nostalgie, říká spoluzakladatel kavárenského řetězce The Miners |
Možná to bude obtížná otázka, ale máte mezi produkty Buly naprostého favorita?
Uf, mám jich tolik, to si asi dovedete představit! Od té doby, co značku vlastní LVMH, ráda žertuji, že jsem nejen její první, ale také největší zákaznicí. Je nás doma pět a všichni Buly používáme. Kdekoho by asi překvapilo, kdyby věděl, kolik v našich buticích ročně utratím.
Na co opravdu nedám dopustit, je Pommade Concrète. Mám ji vždy u postele, protože si ji nanáším na noc. Jsem přesvědčená, že je to ten nejlepší krém na ruce a nohy, jaký je k dostání.
Na pleť mám pak ráda Eau Superfine a Pommade Virginale, na tělo Huil Antique a Lait Virginal, které střídám podle toho, jestli mám zrovna náladu na olej nebo na mléko. Zvláštní je, že neustále měním jejich vůně. Parfém nosím stejný, ale vůně tělových produktů střídám.
Které používáte nyní?
V poslední době hlavně Lait Virginal z kolekce Les Jardins Français, co voní po okurce s mátou.
Je pro vás důležité, aby prodávající používali produkty Buly?
Je vtipné, že dříve se u nás o práci lidé ucházeli, protože značku rádi používali. Možná si vzpomenete na vánoční kampaň, kde členové týmu mluvili o tom, který z produktů je jejich favorit. A všechno to byla pravda!
Dnes se u nás lidé o práci ucházejí, protože je to dobré do životopisu. Třeba mají Buly rádi, ale daleko více je láká pracovat pro LVMH. To je pro mě trochu ošidné, znám totiž důvěrně každý produkt, všechny jsem je vyzkoušela, a pokud někomu něco nesedí, na příklad má potíž s flakonkem, dost by mě překvapilo, kdybych o tom už nevěděla. Z téhle perspektivy mi připadá zkrátka nemožné pracovat pro takovou značku a přitom ji nepoužívat.
Váš sortiment čítá na osm set produktů. Svou péči o sebe přitom popisujete jako velice minimalistickou.
Ano, a to také je, mám sice v koupelně spoustu kosmetiky, ale nepoužívám jí mnoho, spíš ji obměňuji. Ani má rutina není konzistentní. Těžko se to někdy říká, protože podle spousty lidí by měla být každý den stejná, ale já si to zkrátka nemyslím. No, tak či onak to neumím!
Buly přináší lidem především radost. Co ji v poslední době přináší vám?
Víte, jsme početná rodina, takže se odpověď přímo nabízí. Náš osmnáctiletý syn se přestěhoval do Švýcarska, aby tam studoval na École cantonale d’art de Lausanne, a když teď přijel na víkend oslavit Ramdanovy narozeniny, udělalo mi radost, že jsme byli zase všichni pohromadě. Je to čím dál vzácnější. Ramdane má také nového psa, jmenuje se Tonton a je to docela osobnost, ale zvířata zbožňuji, takže i on mi dělá radost…
Pokud nicméně vynechám osobní věci, řekla bych, že mě těší to, co každého – když děláte něco, co vám jde a činí vás to šťastným. Pro mě je to třeba probírat se store managerem, jak v Buly něco vylepšit. To jsou chvíle, kdy nemám na mysli vůbec nic jiného. Je to stejné jako při zahrádkaření. Dlouhé porady? Ty mě nudí. Ale dělání věcí, to mě činí skutečně šťastnou. A v Buly je stále co dělat.
