Geuss se podle Postráneckého ujal funkce v roce 2014 v rozporu se zákonem, protože byl přijat na základě pracovní smlouvy, nikoli podle služebního zákona. Služební místo by dle něj mohl obsadit člověk v pracovním poměru pouze na záskok.
Když bylo o rok později místo znovu obsazované už podle služebního zákona, neměl být Geuss podle náměstka do výběrového řízení vůbec zařezen, jelikož již nebyl státním úředníkem, jak stanovuje zákon o státní službě.
Šéfem ČIZP bude Geuss, svou funkci obhájil v konkurzu |
Geuss tehdy ve výběrovém řízení znovu zvítězil. Náměstek však pak na konci srpna na základě několika pochybností, které vyvolali bývalí pracovníci inspekce, rozhodl, že Geuss přestal být ředitelem. Ten proti tomuto kroku podal správní žalobu. Městský soud v Praze pak loni na podzim vyhověl odkladnému účinku žaloby a Geusse ve funkci dočasně ponechal.
V úterý soud dal šéfovi inspekce za pravdu a rozhodl, že jeho jmenování do funkce bylo platné. „Soud se neztotožnil se závěry žalovaného, že by mělo být postupováno podle zákona o státní službě, protože tento postup nebyl vůbec možný,“ řekl předseda soudního senátu Slavomír Novák.
Služební zákon totiž nabyl účinnosti až 1. ledna 2015, Geuss byl přitom jmenován už 14. listopadu předešlého roku. U druhého výběrového řízení byl tak Geuss řádným účastníkem a nemohl z něj být vyloučen, protože po 1. lednu začal být ve služebním poměru.
„Spravedlnost existuje“
Geuss se u soudu hájil tím, že popsanou situaci nijak nezavinil. „Pouze jsem se řádně účastnil dvou výběrových řízení. Žalovat stát, který je mým zaměstnavatelem, bylo velmi nepříjemné,“ dodal s tím, že mu nic jiného nezbývalo.
Po vyřčení rozsudku ovšem neskrýval spokojenost. „Přesvědčil jsem se, že žijeme v právním státě a existuje spravedlnost,“ uvedl. Zástupkyně žalovaného ministerstva vnitra Iva Hřebíková odmítla verdikt soudu komentovat. Resort může proti úternímu rozsudku podat kasační stížnost, kterou by se případně zabýval Nejvyšší správní soud v Brně.
“Počkáme si na písemné vyhotovení rozsudku a podle něj případné podání stížnosti zvážíme,“ sdělil serveru Lidovky.cz náměstek Postránecký.
Hřebíkové u soudu argumentovala tím, že při prvním jmenování Geusse nevznikl služební poměr a do funkce se tak dostal v rozporu s právními předpisy. Podle jejího právního výkladu se totiž místo šéfa inspekce stalo služebním místem na začátku listopadu 2014, a proto mělo být už první řízení podle služebního zákona. Připustila však, že v dané době nebylo možné místo v souladu se zákonem obsadit.
Případ má rovněž zajímavé politické pozadí. Může totiž jít o další z koaličních sporů mezi ČSSD a hnutím ANO. Ministerstvo vnitra totiž ovládá právě sociální demokracie, zatímco ČIŽP spadá pod ministerstvo životního prostředí vedené Richardem Brabcem, jenž je klíčovou postavou hnutí ANO. Geuss i Postránecký takové spekulace už dříve odmítli.
Státní tajemník ministerstva životního prostředí Jan Landa jmenoval Geusse do funkce loni v lednu. Ministerstvo k tomu tehdy uvedlo, že obhájil svou pozici v novém, tedy už v pořadí druhém, výběrovém řízení, které loni v srpnu vypsalo ministerstvo vnitra podle zákona o státní službě. Geuss inspekci vede od 1. prosince 2014.
