Klíč je jedním několika klasicky vzdělaných českých hudebníků, kteří se zhlédli v podzemí. S Erikem Fričem má Josef Klíč společnou vážnost a jistou – v dobrém slova smyslu – archaičnost. Frič se ve svých textech vyznává z nenávisti k ironii a hlásí se ke katolickým tradicím, Klíčova hudba neusiluje o nálepku „nová“ a je mnohem více prožitá než teoretická. Jaroslav Erik Frič je básníkem dlouhých pásem, u jejichž pramenů stály beatnické proudy vědomí. Jeho texty psané volným veršem střídají obrazy z dalekých krajin, dávné minulosti i bezprostředního tady a teď. K působivosti básníka Friče přispívá i jeho nezaměnitelný hlas, který je hřmotný, dunivý, zároveň ale zranitelný a pošramocený. Na každý den napsal’s smrt ovšem není – na rozdíl od staršího alba S kým skončila noc – duovou záležitostí. Tou je jen osmadvacetiminutové oratorium Můžu ti říct svůj sen?. Desetiminutové zhudebnění Žalmu 109 je pak věnováno památce spisovatele Jana Balabána. Příjemný poslech pro vážné chvíle a víru, že umění ještě existuje mimo roztančené orgie marketingu.
***
J. E. Frič & J. Klíč: Na každý den napsal’s smrt Guerilla Records, 2011
O autorovi| PETR FERENC, Autor je hudební publicista
