ode zdi ke zdi
Zdá se, že aby byl článek dostatečně zajímavý pro zveřejnění, musí zaujímat extrémní stanovisko. Tedy buď musí být dostatečně poplašný, nebo naopak vycházet z tržního fundamentalismu či emocí typu "člověk přece klima ovlivnit nemůže" (podporovaných náboženskými předsudky) . Pokusím se tedy zformulovat racionální postoj aspoň v komentáři :) Civilizace by se jistě měla snažit ochránit před přírodními katastrofami, k nimž by některé důsledky oteplování nepochybně patřit mohly (a jejich vyvážení pozitivními dopady, navíc ve srovnatelně krátké době, je dost nepravděpodobné). Globální oteplování je do jisté míry přirozený proces, ale člověkem urychlený. Odhady, o kolik stupňů se oteplí během 50-100 let a kolik z toho bude činit příspěvek člověka při různých hodnotách emisí skleníkových plynů, se velmi liší a nelze říci, který je nejblíže skutečnosti (jisté jen je, že kdo tvrdí, že pouze jeho čísla jsou správná, je nevěrohodný). Vzhledem ke složitým zpětným vazbám by rychlejší oteplování paradoxně mohlo skončit třeba i dobou ledovou (nejdříve v severní Evropě a Americe).Snaha o zmírnění klimatických změn snižováním emisí skleníkových plynů je tedy oprávněná. V ochraně před přírodními katastrofami je však tomuto úsilí dávána nesmyslně vysoká priorita. Jde zčásti o podcenění přírodních sil, včetně hrozby náhlých přírodních katastrof, které mohou být mnohem větší než cokoliv, co je široce známo (např. dopad planetky v geologickém čase nedávno, v roce 1443, způsobil až 200 m vysoké tsunami v JV Austrálii a na Novém Zélandu). Proti těmto hrozbám musí být připravována obrana a zmírňování následků (evakuace aj.) na mezinárodní úrovni, bez ohledu na to, jaký bude vliv člověka na oteplování. A zčásti jde o snahu (zejména bruselských byrokratů) odvést pozornost od vážnějších problémů a získat prostředky na projekty „proti globálnímu oteplování“, i když jsou často nesmírně neefektivní až kontraproduktivní (např. podpora „biopaliv“ v EU, „geologické ukládání CO2“). Navíc je (úmyslně?) ignorována skutečnost, že k tomu, aby se obsah skleníkových plynů ustálil, zdaleka není třeba jejich emise snižovat až na nulu (ani je kompenzovat „geologickým ukládáním“).Nejsou tedy nutná křečovitá opatření. Stačí (nenásilné) prosazování ekologičtějších zdrojů energie než fosilní paliva (sluneční energie, příp. jiné „obnovitelné“, nebo jaderná energie – podle přírodních podmínek), omezení plýtvání energií zvláště v dopravě; důslednější zachovávání rezerv fosilních paliv pro chemický průmysl (kde jsou nenahraditelná). Snižování závislosti na ropě je nutné také z ekonomického hlediska.