Jiří Paroubek má pěknou sbírku trofejí. Chybí mu už jen vycpaná hlava Mirka Topolánka
Jiří Paroubek dostal všechno, co si před volbami přál. Úspěšně nakukal svým voličům, že v krajských volbách hlasují o Topolánkově vládě, a ti mu k nohám snesli hlavy dvanácti hejtmanů ODS.
Víkendový přírůstek v Paroubkově lovecké sbírce je impozantní a srovnat ho lze snad jen s trofejemi na zdi hotelové kanceláře Bohumíra Ďurička. Jedna velmi důležitá uříznutá hlava však předsedovi ČSSD stále chybí. Mirek Topolánek pořád je (nebo aspoň do uzávěrky této stránky byl) předsedou české vlády.
Lidé, kteří Paroubkovi uvěřili, že svým hlasem pohřbí vládu, tak mohou snadno získat pocit, že je šéf ČSSD podvedl. Dali mu svůj hlas, ale všechno zůstane ve starých kolejích. Jen pár socialistů obsadí nejlepší kanceláře ve třinácti krajských úřadech.
Cukřík od Paroubka K tomu, aby Paroubek svůj velkolepý volební úspěch završil, potřebuje Topolánka svrhnout minimálně z čela ODS. K dosažení tohoto cíle vedou dvě cesty. Buď Topolánka uštvou jeho vlastní poražení hejtmani ve vnitrostranickém puči nebo jeho vláda ve středu neprojde sněmovním hlasováním o vyslovení nedůvěry. Na nic jiného Paroubek sázet nemůže. Topolánkovo sesazení až na prosincovém sjezdu ODS by pro něj přišlo moc pozdě. Po prohraných volbách v roce 2006 chce totiž Paroubek satisfakci hned a také by se rád co nejdřív pochlubil svým voličům. Spoléhat na pomstychtivost poražených a zhrzených hejtmanů je samo o sobě málo.
Aby se dvanáct rozhěvaných mužů z regionů hned otevřeně postavilo proti svému předsedovi, k tomu potřebují nějakou silnější motivaci, než je pouhá vendeta.
A motivační cukřík má teď v kapse Paroubek. Za Topolánkovu hlavu může nabídnout velké koalice ve vybraných krajských radách, omezení povolebních čistek v krajem spravovaných organizacích či rovnou nějaké to místo hejtmana.
Kolegové ve straně i voliči mu tento malý ústupek z principiálních pozic snadno odpustí, když se Paroubkovi podaří Topolánka zaříznout. Bylo by divné, kdyby už socialisté některé obzvláště zklamané hejtmany s takovou nabídkou nekontaktovali.
Zbývá tak jen otázka, zda se mezi hejtmany najde dost lidí ochotných vyměnit vlastní prospěch za čest vlastní strany. Jak však víme z nedávné zkušenosti s Vlastimilem Tlustým, kopat v dresu ODS za zájmy ČSSD nedělá problém ani prominentním občanským demokratům. Tak proč by zrovna všichni hejtmani měli být výjimkou?
V čele vzbouřenců navíc stojí Pavel Bém, který zjevně nemá problém ani s případnou vládní kooperací se sociálními demokraty, a navíc má silné krytí od Václava Klause.
Také prezident už dal včera najevo, pro který tým bije jeho srdce. Zastal se „našich“ poražených hejtmanů a za viníka volební porážky ODS sice nepřímo, ale zcela jasně označil Topolánka. Voliči podle něj o víkendu řekli, že si přejí změnu. Jak by ta změna v jeho představách měla vypadat, je nabíledni. Topolánek se odporoučí z čela ODS, vláda padne a na budoucím vládním uspořádání se dohodne Pavel Bém s Jiřím Paroubkem. Nadstranický prezident známý též pod přezdívkou svorník bude v tu chvíli štěstím bez sebe. Slabá vláda nebude dělat nic, jemu spadne do klína hlavní role v nadcházejícícm evropském předsednictví a kritizovat bude moci na všechny strany. Vděčný mu bude jak Paroubek, tak Bém.
Pokud mají lidé v ODS všech pět pohromadě, nevyjdou vstříc ani Paroubkovi, ani Klausovi, ani Bémovi a minimálně do sjezdu Topolánka podrží. Jakýkoli ústupek by totiž znamenal totální kapitulaci a předání všech trumfů do rukou Jiřího Paroubka, který by si jen počkal na vítězství v parlamentních volbách v roce 2010.
V životním zájmu ODS naopak je z krajů rychle vycouvat do opozice a nechat sociální demokraty, ať v nich vládnou pěkně s komunisty. V roce 2010 pak může antikomunistickou mobilizaci vyhlásit ODS a Paroubka z české politiky natrvalo vymést do lapidária na pražském Výstavišti.
Poptávka tu je V Česku, kde je nakupování zrádců nejběžnějším prostředkem politického boje, lze však spíš vsadit na to, že Paroubek Topolánka dostane. Buď přímo v ODS nebo ve sněmovně. Už i poslancům má totiž co nabídnout. A platit se zas nebude ničím jiným než dobře placenými posty v krajích.
***
V životním zájmu ODS je z krajů rychle vycouvat do opozice a nechat ČSSD, ať v nich vládne pěkně s komunisty. V roce 2010 pak může antikomunistickou mobilizaci vyhlásit ODS.
O autorovi| Jaroslav Plesl, zástupce šéfredaktora LN e-mail: jaroslav.plesl@lidovky.cz
