Nesouhlasné poznámky
Nejsem odborníkem na Ústavu, ale dostala jsem chuť se vyjádřit k některým částem tohoto dialogu jako občan. Do určité míry mi to dává možnost naznačit obsah petice „Za obnovu demokracie v ČR“, která je umístěna na
http://www.jednej.cz. „ČESKÁ POZICE: Dobře, jednání prezidenta má tedy nějaký historický předobraz. Přesto se zeptám – nejde Zeman i nad rámec toho, na co jsme byli zvyklí třeba u Havla nebo Klause, byť i oni byli často viněni z ohýbání Ústavy? Když Zeman vyhlásí, že hodlá ignorovat Ústavu do doby, než skončí vyšetřování nějaké jím vybrané kauzy, není to už skutečně poněkud přehnané?KYSELA: Určitě, s tím souhlasím. Navíc je tu rozdíl i v osobnostním zázemí. Václav Havel se opíral o revoluční legitimitu. Václav Klaus měl za sebou minulost zakladatele a vůdce velké politické strany, minulost v podobě klíčové osoby transformace politické i ekonomické. U Miloše Zemana ne že by šlo o člověka bez zásluh, ale řekl bych, že u něj jsou ty důvody, proč by si měl „vyskakovat“, slabší. Tedy on má nejméně důvodů pro to, aby se choval tak, jak se chová, a přitom se chová mnohem intenzivněji a razantněji než jeho předchůdci.“ Demos2013: Já nesouhlasím: Důvodů je velmi mnoho. „Pouze“ připomeňme, že Ing. Zeman v přímé volbě vyhrál, ale v době kdy je tato země je doslova paralyzovaná díky politickým reprezentacím, které se „zakotvily“ za dříve jmenovaných prezidentů, a které fakticky od r. 1993 porušují Ústavu. Je paralyzovaná ve veřejné správě (stát, kraje, větší obce) se všemi důsledky, je postiženo i soudnictví do značné míry právě tím, jak je vykonávána moc politická a exekutivní. Je pozoruhodné, že kdokoliv „vstoupí do kruhů“ našich „zasalašených“ politiků a je lhostejno, zda je to p. Bárta, p. Dienstbier, p. Šlachta nebo pí. Bradáčová (vyjmenováno namátkou), bere je amok a média ho s potěšením občanům předvádějí. (Mimochodem název tohoto zajímavého rozhovoru je také zvolen nešťastně, neřku-li, je zavádějící.) O jakou demokracii se politici, politologové či ústavní právníci přou? Co je demokratického na současném mechanismu výběru kandidátů na nejvyšší posty, na vedoucí pozice v různých institutech státu a obcí? Je to skutečnost, že mi 15-20 let nabízejí na kandidátkách stejné osoby, z nichž mnohé po dobu působení jednoznačně selhávali? Je to skutečnost, že různá výnosná místa jsou obsazována lidmi bez kvalifikace, profesních zkušeností, ale „věrnými“ straníky, příbuznými, známými, kteří budou přínosem pro stranickou kasu? Je to skutečnost, že bez ohledu na volební programy jsme nakonec svědky a doslova oběťmi prasácky (čtenář promine) splácaných koalic? Co mám jako obyvatelka Prahy z toho, že se během čtyř (!!!) let třikrát (!!!) změnilo politické vedení hlavního města? Kdo zná systém veřejné správy a má zkušenost s její politizací, ten ví, že ve lhůtách vládnutí těchto povedených reprezentací není prakticky možné splnit jakýkoliv časově náročnější úkol. …a že jich v hlavním městě je ke splnění nepočítaně! Lze se však posadit na výnosnou židli za zajistit si potřebné vazby a informace.V části, která se týká stranickosti současného prezidenta a jeho týmu dr. Kysela k osobě p. Mynáře říká:„Například že jsem-li vedoucím Kanceláře prezidenta republiky, tak holt nevedu souběžně politickou stranu a nekandiduji ve volbách.“Demos2013: V souvislosti s tímto kritickým upozorněním bych se ráda zeptala obou stran v dialogu, zda jim připadá normální, že předseda strany je současně předsedou vlády a současně poslance, příp. místopředseda je ministrem a možná také hejtmanem nebo starostou a senátorem atd. atd. Nechápu, že se dr. Kysela pozastavuje nad ambicemi p. Mynáře, když ten v žádném ohledu nenarušuje zavedenou praxi, která z mého pohledu je jedním z kamenů úrazů (!) naší otloukané demokracie.„To, že přímá volba umožňuje prezidentovi tam, kde existují prostory diskrece, se profilovat jinak než jeho předchůdci, je bohužel pravda. Ústava je založena na tom, že prezident je reprezentant a moderátor. Že mu ponechává poměrně široký prostor k uvážení, kdo bude předsedou vlády, jak se s tímto předsedou dohodne na tom, kdo bude členem vlády a tak dál. Proč? Protože se předpokládá, že prezident je mužem s olejničkou, že jeho cílem není prosazovat nějaký politický program, protože nemá žádný politický program, má zajistit, že si spolu budou ostatní povídat.“Demos2013: Dovolím si nesouhlasit, protože prezidenti jsou zpravidla reprezentanty konkrétní politické strany, resp. stávají se prezidenty z titulu zavedených politických institutů a mechanismů v zemi. Od toho se žádný nikdy nemůže oprostit, ale platí, co dr. Kysela říká v jiné části rozhovoru. Prezident si musí být vědom toho, že on slouží funkci, nikoliv funkce jemu.„Problém je, že proponenti přímé volby nikdy neřekli, proč chtějí přímou volbu. Respektive řekli, že chtějí přímou volbu, protože chtějí přímou volbu, což chtějí proto, že ji chtějí voliči.“Demos2013: Obávám se, že nemohu také souhlasit. Soudím, že myšlenka přímé volby nevzešla z řad voličů, alespoň si nevzpomínám, že by se jich někdo ptal J Přímá volba byla určena pro konkrétního kandidáta, velmi konkrétního. Zdálo se to jednoduché (stejně jako kdysi privatizace národního majetku, že?), proto se nikdo nezabýval příliš nějakými úvahami nad budoucí rolí prezidenta, nad možnými riziky. Jenomže se to pánům politikům vymklo z ruček (stejně jako privatizace, že?).„V našem případě však není možné činit viníkem všeho pouze Miloše Zemana, protože ten pouze sklízí plody, na jejichž sázení, pěstování a procesu zrání se podílely politické strany. Kdyby nebyly české politické strany tak neoblíbené a tak nenáviděné, a to do značné míry vlastní vinou, tak žijeme v jiných poměrech.“Demos2013: …a na tom se nepochybně shodneme.