Nemělo by ujít pozornosti
Pozornosti by neměly ujít nenápadné zprávy z posledních dvou dní. Přibližně za měsíc (datum oficiálně neupřesněno) pojede Nečas do Moskvy na setkání s Medvěděvem. Ale mnohem dříve, v příštích dnech, přijede na Medvěděvovo pozvání do Moskvy, na setkání s ním, Klaus.Mašina Klaus-Zeman hraje svou hru, která v zahraničně politické oblasti s významnými vnitropolitickými a strategickými důsledky (Temelín, NATO, případný Trojský kůň v EU a další) jistě není pro budoucnost nevýznamná.Také pověření hlavy českého Lukoilu rolí prezidentova poradce pro koncepci zahraničních cest, není úplně marginální informace.(Jestli na přechodnou dobu vznikne - resp. bude pokračovat - dvoukolejná diplomacie, je proti tomu relativně zanedbatelné. Ona už pár let existuje.) Ještě ke Kmoníčkovi: ano, že se stane ministrem zahraničí, je dost pravděpodobné. Ovšem lidí z podobné líhně a stejního pozadí je u nás více, jen po nich Šlouf (pro veřejnost Mynář) zatím nesáhl. Když pan Shabu prostuduje 10-12 let staré archivy a jejich rozpitvávání kolem roku 2005, určitě přijde aspoň na pětici dalších adeptů. Na jaké pozice je Šlouf vytáhne, bude záležet na tom, kde po příštích volbách bude cítit střediska faktické moci v otázkách strategického významu.