Demokracie se pěstuje jako orchidej, ne jako bolševník
Autorem popsaný problém (a úhel pohledu) dobře ilustruje, jak piplavou práci a kolik uvažování a hlubokého pochopení vyžaduje pěstování a zrání demokracie. Myslím, že není žádných pochyb o tom, že to, co píše, ve skutečně zralé demokracii platí. Musíme si ovšem připomínat, co je zralá demokracie: především taková, kde VŠICHNI mají zaručen rovný přístup k moci a ke spravedlnosti: mají nejen rovná práva, ale i vysokou pravděpodobnost, že výkon práva jim bude měřit stejným metrem jako všem ostatním. A tuto situaci u nás dosud nemáme. Dobře to ilustruje např. počet lidí odpykávajících si tresty odnětí svobody za ekonomickou kriminalitu monumentálních rozměrů (rozuměj: za to, co by ve zralejších demokraciích bylo standardně považováno za ekonomickou kriminalitu monumentálních rozměrů) a jak velký je rozsah zabavených výnosů z výše uvedené trestné činnosti. A teď si hypoteticky představme, že navzdory notoricky nerovnému přístupu občanů k výkonu práva a navzdory systémovému zajištění, že některé skupiny zůstanou nepostižitelné, se nakonec v některé složce vymáhání práva přece jen podaří prorazit lidem, kteří chtějí korupční praxi a ovládnutí systému vymáhání práva podsvětím prolomit. Co ale mají dělat, aby je ostatní části systému neudusily (jako jistě mnoho jiných před nimi - zcela nehypoteticky)? Proti sobě mají systém nastavený tak, aby privilegované ochránil. Na své straně mají ty, jejichž práva systém chrání méně než práva privilegovaných, tj.většinu veřejnosti. Jak se k té většině veřejnosti se svými informacemi dostat? Není právě toto jeden z příkladů role médií jako hlídacího psa demokracie? Nepochybuji, že ano, ale zároveň je jasné, že tato role je v uvedeném příkladu zneužitelná s obrovskými potenciálními škodami, které může způsobit člověku, kterého veřejná informace neoprávněně zdiskredituje. Proto je vždy třeba poměřovat podle kontextu (!), jaké prostředky jsou pro podporu demokracie přijatelné a které ne. A nakládat s nimi velmi opatrně a s velkým přemýšlením. Demokracie je křehká květina a ve většině prostředí kvete jen tehdy, když se s ní dlouho pipláte. Nepřežije, když do ní vjedete traktorem, není bolševník. A také s ní nemůžete všude nakládat stejně: že tropické druhy orchidejí rostou v tropických pralesech i bez péče, neznamená, že stejně porostou na České Sibiři, nebo kterékoliv jiné Sibiři. Jeden univerzální recept nezaručí úspěch, kontext je klíčový. Nevím, jestli výše uvedený hypotetický příklad je případem ÚOOZ a VSZ v Olomouci v současné době. Netvrdím to. Každopádně doufám, že brzy se některá část orgánů činných v trestném řízení emancipuje v tom směru, aby lidem měřila stejně bez ohledu na jejich postavení v mocenské hierarchii a možnosti jejich konta, a prorazí s tím. Podporu veřejnosti potom bude potřebovat. Dost na tom, že mocensky vlivní a ekonomicky silní se o mediální dehonestační kampaň proti každému, kdo jde proti nim, určitě pokusí. Redakci i čtenářům ČP přeji krásné svátky.