Pondělí 6. května 2024, svátek má Radoslav
130 let

Lidovky.cz

Když mne policajti odnášeli, Čuba pokyvoval hlavou, vzpomíná disident Devátý

Česko

  6:00
PRAHA - „Pamatuju si, že Miloš Zeman do Slušovic jezdil, dělal tam přednášky a vím, že jejich vztahy s Františkem Čubou byly docela vřelé.“ Tak odpovídá Stanislav Devátý na otázku, co asi vedlo prezidenta Zemana k vyznamenání ředitele slušovického JZD.

Proslulým se stala jeho forma „pasivního odporu“: s policisty a členy StB se nejen vůbec nebavil, ale při zatčení si lehal na zem, takže jeho robustní tělo museli příslušníci odnášet třeba i ve čtyřech. foto: MAFRA - Michal Šula

Devátý v něm začal pracovat v roce 1984. Právě v tom roce odstartovala, dalo by se říci, natvrdo jeho disidentská činnost. Spolu s přáteli ve Zlíně tiskl samizdatovou literaturu a informace o Chartě, zapojil se do práce Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, stával se známým v prostředí Charty 77, kde brzy získal pověst člověka tvrdého a statečného.

Proslulým se stala jeho forma „pasivního odporu“: s policisty a členy StB se nejen vůbec nebavil, ale při zatčení si lehal na zem, takže jeho robustní tělo museli příslušníci odnášet třeba i ve čtyřech. U jednoho takového „odnosu“ byl účastníkem i tehdejší ředitel Čuba.

Stanislav Devátý

„To bylo v roce 1987, odnášeli mě policajti, vytáhli mě za nohy a za ruce ven z ředitelny, on tam stál v kabátě, zíral na mě, zdálo se mi, že pokyvoval hlavou. Ten pohled dosud vidím.“

Do Slušovic jezdily elity východního bloku

Z agrokombinátu byl Stanislav Devátý propuštěn poté, co se stal v roce 1988 mluvčím Charty 77. Svou výpověď soudně napadl a k překvapení svému i svých přátel – a možná ještě režimu – uspěl.

Do Slušovic se však už nevrátil. Konec komunismu neprožil v Československu, ale v Polsku, kam ilegálně v září 1989 přešel hranice a do prosince se skrýval u přátel ve slezské Vratislavi.

Stanislav Devátý, který byl po listopadu 1989 poslancem Federálního shromáždění a v letech 1993 –1997 ředitelem BIS, říká, že za současným vyznamenáním Františka Čuby může být signál směrem k Rusku, neboť vztahy Slušovic se SSSR byly vždy mimořádné.

„Čuba měl nadstandardní vztahy s Ruskem, tedy se Sovětským svazem. Podnikal tam, pěstoval třeba kukuřici na Ukrajině. Do Slušovic přijížděli nejrůznější elitní bolševici z celého východního bloku. Byl tam Jazov s Ligačovem, příští pučisté proti Gorbačovovi, jezdil tam generál Kisczak z Polska. To nejsou žádné moje dohady, o tom se psalo v místním plátku Naše cesta. Kravský rozhled jsme tomu říkali – mám to schované. Kromě toho se tam cvičily zásahové jednotky, školili tam propagandisty, jak působit na veřejnost.“

Rozsáhlý rozhovor se Stanislavem Devátým čtěte ve víkendovém vydání deníku Lidové noviny.