Všichni přece slýcháme, jak chybí lidé v průmyslu, nejlépe placení jsou ti „ajťáci“, dokonce víc než bankéři, a stačí se podívat na žebříček největších boháčů světa. Jeden kluk v mikině a tričku s brýlemi vedle druhého. Nakonec nás prý stejně nahradí počítače a roboty, tak je přece dobře být aspoň na té správné straně. Nejlepšími úmysly vedená ruka rodičova při vyplňování přihlášky na střední či vysokou školu ale může dítku nadělit do pracovního vínku dar přímo danajský.
KLESLA: Kdy přijede Putin? Druhá pětiletka Zemana na Západ neotočí |
První háček je, že trochu začínáme bojovat minulou válku. Nedostatek IT a jiných technických odborníků se už propírá léta, ale zatímco od roku 2005 počet zájemců o takové univerzity klesal, po roce 2010 stagnoval, loni už hlásily opět růst. Nejen v celkovém počtu studentů, ale i v poměru k ostatním oborům, který se dlouhodobě držel na necelé čtvrtině. Navíc každý čtvrtý v nich je cizinec a právě pro ně se v celé EU otevírají dveře a rozdávají víza. S tím úzce souvisí háček druhý. Jelikož chybí dobře placení ajťáci, právě na ně se nejvíc vyplatí použít jejich vlastní medicínu. Největší firmy se proto intenzivně snaží nahradit armády programátorů umělou inteligencí a je možné, že se jim to za jejich nekonečné peníze podaří.
Do třetice a především – není ajťák jako ajťák. Expert z matfyzu, který navrhuje nové umělé mozky, bude potřeba vždy. Většina lidí s nálepkou IT ale zapojuje kabely, instaluje kancelářské programy nebo celý den klepe do klávesnice řádky kódu. Až skutečně nastoupí roboty a automaty, bude potřeba buď vymýšlet lepší, stát se jejich opravářem, nebo dělat něco, kde bude pořád potřeba lidská ruka. Pokud má dítko opravdu buňky na to první, šup s ním na techniku. Jinak může nakonec skončit jako ne moc dobře placená pracovní síla. A přitom to mohl být dobrý učitel nebo filozof.
