* „Dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp čelil vážnému podezření, že spolupracoval s StB. I kvůli tomu nedostal osvědčení protikomunistického odbojáře, odmítla mu ho udělit etická komise. Srp by se teď měl paradoxně stát jejím členem, tento týden ho do ní poslal prezident Miloš Zeman,“ psali jsme na tomto místě v sobotu (celý článek najdete zde). Nejsem ten, kdo by se měl a chtěl vyslovovat k tomu, jestli Karel Srp má nějaký lustrační škraloup nebo nemá. Jisté je, že si za mně velmi sympatickou činnost v 80. letech odseděl své a to se počítá. Nezpochybnitelný fakt ale je, sám osvědčení etické komise nemá a teď jej Miloš Zeman do téže instituce nominoval. Od Zemana soudnost nečekám, ten už v tomto ohledu dávno poslední zbytky nadějí zklamal, ale u Srpa bych býval přece jen čekal, že svému příteli řekne něco ve smyslu: „Hele, Miloši, já jsem sice čistej a ukřivdili mi, ale tohle je prostě blbý, navrhni tam někoho jinýho.“ No, neudělal to. Odteď budou učitele autoškol možná dělat i ti, kdo nemají řidičák.
* Nejsem právník, mohu posloužit jen selským rozumem. Ale jestliže byl oficiálně v pořádku (a to nepochybně byl) prodej autorských práv na písničky Johna Lennona a Paula McCartneyho Michaelu Jacksonovi v roce 1985, proč by neměl být v pořádku jejich odkup koncernem Sony po Jacksonově smrti - jestliže Jackson práva neodkázal zpátky McCartneymu, což zjevně neodkázal? A když neodkázal, proč se teď Sir Paul tak čertí, že práva nemá zpátky, a to dokonce tak, že Sony žaluje? Neměl si to rozmyslet už v tom pětaosmdesátém? (Více k tématu zde) Jestli je něco na celé věci absurdní, to je cena, za kterou tahle práva vloni Sony koupili. ČTK uvádí v přepočtu 16 milionů korun. Proboha, takový poklad za cenu jednoho nijak zvlášť luxusního bytu na slušné pražské adrese? Kam ten svět spěje?
* Smutné výročí na závěr: v sobotu to bylo dvacet let, co byl uzavřen pražský rockový klub Bunkr. Neboli jeden z nejzásadnějších bodů na kulturní mapě hlavního města v „divokých devadesátkách“. Všichni, kdo jsme se v té době motali kolem muziky, jsme tam toho zažili hodně. Většinou dobrého až skvělého - možná, že ta negativa milosrdná paměť vytěsnila. Každopádně fakt, že na témže místě je dneska policejní služebna, je čiré dada...
