Spalovač mrtvol (1968)
„Co abych tě, drahá, oběsil?“ Dnes již legendární film natočil Herz podle knižní předlohy spisovatele Ladislava Fukse, se kterým potom spolupracoval i na filmovém scénáři. Karel Kopfrkingl (Rudolf Hrušínský) je zaměstnancem pražského krematoria, který se spřáhne s nacisty. V rámci nově nabyté ideologie se Kopfrkingl začne zbavovat všeho a všech, včetně své rodiny. Juraj Herz se údajně rozhodl film natočit ještě před tím, než si přečetl samotnou knížku. Zaujal ho totiž název knihy, když jednoho dne procházel kolem knihkupectví. Snímek ho nicméně proslavil po celém světě - například na Přehlídce českých a slovenských filmů v italském Sorrentu obdržel snímek Stříbrnou Sirénu.
Petrolejové lampy (1971)
Stárnoucí dívka Štepa (Iva Janžurová) žije poměrně nespokojeným životem na maloměstě. Matka na ní stále tlačí se ženěním, ale Štepa má vlastní hlavu. Nechce být poslušná jako ostatní dívky a počestnost ji příliš hlavu nedělá. Než aby zůstala „na ocet“, tak se vdá za svého bratrance, rakousko-uherského důstojníka (Petr Čepek). To ještě netuší, že její manžel trpí vážnou pohlavní chorobou, syfilisem. Štěpa se o něj začne pečlivě starat i přes nekončící posměch a pohrdání od okolí. Snímek natočil Juraj Herz podle knižní předlohy spisovatele Jaroslava Havlíčka.
Morgiana (1972)
Iva Janžurová má ve snímku Morgiana dvojroli - její dvě sestry jsou každá jiná, jedna je bělostné dobro a druhá je ztělesněním zla. Ta zlá, přemožená nenávistí, se rozhodne svůj dobrý protějšek odstranit ze světa. Následná vlna krutosti překvapí ale i ji samotnou. Herz film natočil podle literární předlohy ruského spisovatele Alexandra Grina. V roce 1973 získal film cenu Zlatého Huga na mezinárodním festivalu v Chicagu.
Holky z porcelánu (1974)
Holky z porcelánu v Herzovské filmografii poněkud vyčuhují - jedná se totiž o laskavou komedii z prostředí jedné porcelánky. V porcelánce pracuje skupina mladých, veselých a věčně zasněných děvčat. Jejich život ale naruší docela běžná inventurní kontrola. Herz si v tomto případě jako předlohu vybral stejnojmenný román spisovatelky Jaromíry Kolárové. Snímek byl první velkou filmovou rolí Dagmar Havlové-Veškrnové.
Zemřel filmový režisér Juraj Herz proslulý nejen Spalovačem mrtvol. Bylo mu 83 let |
Panna a netvor (1978)
Nejmladší dcera chudého kupce se dobrovolně vydává do strašiledného zámku, aby zachránila svého otce ze spárů netvora s ptačím zobanem. Snímek je lyrickou pohádkou s hororových nádechem. Herz se v tomto případě volně inspiroval předlohou od Františka Hrubína. Film získal Velkou cenu publika v Paříži na Mezinárodním festivalu fantastických filmů, a také Zlatou medaili za nejlepší film na Filmovém festivalu hororu v Sitges.
Upír z Feratu (1981)
Pokud má česká film nějakou kultovní klasiku, která se vychyluje od hlavního proudu, pak je to nepochybně hororový Upír z Feratu. Závodnici Mimě (Dagmar Havlová-Veškrnová) se dostane do rukou nádherně vypadající luxusní automobil. Nejezdí ovšem na benzín, ale na lidskou krev. Nebezpečí si uvědomuje jen MUDr. Marek (Jiří Menzel), Mimin přítel. Na designu hororového auta se podíleli Jan Švankmajer a Theodor Pištěk. Juraj Herz si ve snímku zahrál upíra vystupujícího z rakve.
Habermannův mlýn (2010)
Juraj Herz se ve filmu Habermannův mlýn rozhodl načít kontroverzní téma poválečného odsunu Němců, při kterém často tekla krev. Hlavním hrdinou příběhu je podnikatel August Habermann (Mark Waschke), který politiku neřešil a zaměstnával Čechy i Němce. Po skončení války se však prvotní nával české zloby obrátí i proti němu. Habermann má totiž majetek, který se dá rozkrást.
