1. září 2018 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: All Ashore. Pochmurné pobřeží vítá svoje smutné námořníky

Chris Thile. Frontman kapely Punch Brothers je špičkový mandolinista. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Chris Thile. Frontman kapely Punch Brothers je špičkový mandolinista. | foto: Struny podzimu

LOS ANGELES Po pauze v činnosti se bluegrassoví novátoři vracejí s koncepčním albem All Ashore. Smutnější a kritičtější než kdy dříve.

Newyorští Punch Brothers si vybudovali pověst experimentátorů, kteří odmítli považovat bluegrass za uzavřený žánr a „posunuli ho do digitálního věku“. Bez mindráků ho propojili s ideály soudobé vážné hudby, jazzu nebo třeba postrocku. To vše platí i pro album All Ashore (Všechno na pobřeží).

Po turné k předchozímu ceněnému titulu The Phosphorescent Blues (2015) si kapela naplánovala přestávku. Ne kvůli odpočinku, ale kvůli dalším projektům. Výčet nových skupin, hostování, produkcí a spoluprací všech pěti hudebníků by vydal na samostatný článek. Připomeňme jen, že mandolinista, zpěvák a skladatel Chris Thile mimo jiné dotáhl loni k vydání dvojalba spolupráci s pianistou Bradem Mehldauem, známou i z vydařeného koncertu dua na Strunách podzimu 2014.

Možná i tato inspirativní odluka přispěla k rychlému průběhu komponování a nahrávání desky All Ashore. Muzikanty ovšem podle jejich slov nepoháněly jen odpočinek jeden od druhého a zkušenosti nabrané odjinud, ale také situace, ke které se cítili povinni společně vyjádřit. „Album je meditací o angažovaných vztazích v současném politickém klimatu. Doufali jsme, že zachytíme ucelenou myšlenku v devíti hudebních větách či chcete-li písních. I když to, o čem se zpívá, je ošklivé,“ vysvětlil koncepci alba Thile.

Album skutečně působí jako ucelený cyklus, i když některé skladby lze beztrestně vytrhnout z kontextu a nechat promluvit samostatně. Jako v případě písně Jumbo (Cvalík), jejíž text pojali Punch Brothers jako zcela přímočarou výzvu Trumpovi a jeho administrativě: „On není hloupý, kdepak / vy elitářští flákači / vypadněte z Capitol Hillu,“ přičemž slangový výraz pro flákače lze překládat i mnohem obhroubleji. Podobné výrazy přitom muzikantům nejsou vlastní.

Většinou však texty takto jednoznačné nejsou. Naopak, jde spíše o poetická, mnohoznačná podobenství jako v písni The Gardener (Zahradník). Popřípadě o umělecky komplexní vidění reality. Punch Brothers se koncepcí alba nenechali proměnit v protestní zpěváky. Nekřičí hesla, nevyzývají k následování. Zachovávají odstup. Ano, také elitářský, ale v kladném smyslu slova.

Ve vlastní produkci

V souvislosti s jednotným obsahem navazují jednotlivé skladby či „věty“ i hudebně. Úvodní a zároveň titulní kompozice All Ashore funguje jako předehra a nahození hudebních témat od jemné vstupní instrumentální zvukomalby k pozvolnému nabírání napětí v první zpívané pasáži přes dramatické mezihry a vícehlas, který se náladou prolne s následující písní The Angel Of Doubt. Rafinovaně vystavěná instrumentální kompozice Three Dots And A Dash pak poslouží jako přirozené propojení s dalším „dějem“. A tak dál až do logického velebně baladického finále Like It’s Going Out Of Style.

Kvůli poselství kapela neubrala z toho, co je jí nejvlastnější, tedy ze svrchované virtuozity. Netřeba asi připomínat, že u Punch Brothers přitom nejde o žádné bluegrassové střídání slok, refrénů a střelhbitých sól, ale o famózně vyklenutou konstrukci provázaných nástrojových linek, potažmo stejně promyšlené přelévání dynamiky.

Dotažená nahrávka je přitom vůbec první, kterou si kvinteto produkovalo samo. „Po předchozích zkušenostech už přesně víme, jakého zvuku chceme dosáhnout a jak to ve studiu udělat. Už nepotřebujeme, aby nás někdo navigoval,“ popsal situaci Thile. Osobitý sound dokazuje, že má pravdu.

Paradoxně není album All Ashore přijímáno světovou kritikou tak jednoznačně nadšeně jako předchozí počiny Punch Brothers. Některé recenze (britský The Guardian, kanadský odborný magazín Exclaim! atd.) vyčítají albu až přílišný profesionální chlad, překombinovanost a zakuklenou intelektuálnost. Jenže to je právě klad Punch Brothres. Oni nehodlají dělat kompromisy. Vstříc vycházejí pouze posluchačům ochotným přemýšlet a do opravdy vnímat. Jsou skuteční intelektuálové. Jistě, tahle muzika není moc „zábavná“. Jenže působí opravdově a lze jí věnovat mnohem více než jediný poslech. Jak by tohle mohl kapele někdo vyčítat?

Jak vyzní repertoár Punch Brothers naživo, se budeme moci poprvé přesvědčit i u nás. Kapela vystoupí 6. listopadu 2018 ve velkém sále pražské Lucerny v rámci festivalu Struny podzimu.

Punch Brothers: All Ashore

Vyd. Nonesuch Records 2018

Tomáš S. Polívka, hudební publicista

Najdete na Lidovky.cz