Sobota 27. února 2021svátek má Alexandr 7 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Rusalka z Madridu jako chromá baletka. Síla Dvořákovy hudby vítězí

Inscenace Rusalka. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Inscenace Rusalka. | foto: TEATRO REAL

PRAHA Zatímco operní divadla jsou téměř po celém světě zavřená, v Královském divadle v Madridu se hraje. A premiéru zde měla Rusalka Antonína Dvořáka v hudebním nastudování Ivora Boltona a v režii Christofa Loye, respektovaných osobností s kariérou ve významných operních domech.

Díky přímému přenosu reprízy, kterou vysílaly televizní stanice Mezzo a Medici TV hned čtrnáct dní po premiéře (zde je záznam dostupný až do 25. února 2021), jsme mohli vidět tuto žhavou novinku i u nás.

Bizarní herecká domácnost

Antonín Dvořák s libretistou Jaroslavem Kvapilem přiřkli Rusalce žánrovou charakteristiku „lyrické pohádky“. Pro dnešní operní režiséry až posedlé novými výklady však Rusalka už svým námětem o nešťastně zamilované vodní víle zrazené lidským světem otevírá široký prostor a někdy vznikají spíš inscenace „na motivy“ Dvořákova a Kvapilova díla. Takový přístup zvolili i v Madridu.

Scénickým zasazením Rusalky do prostoru divadla jako symbolu světa fantazie, ale i deziluzí a složitých konfliktních vztahů si režisér otevřel cestu k tomu, že se nikdo „nediví“, když foyer obývá podivné společenství lidí jakési upadající herecké společnosti. V této bizarní „domácnosti“ stárnoucího principála (Vodník), jeho dominantní manželky, vyžilé ordinérní subrety (Ježibaba), jejich tří dcer, které se věnují baletu (Žínky), posmutnělého Pierota (Lovec) a dvou komiků coby chaplinovských tuláků (Hajný a Kuchtík) žije i Rusalka, Vodníkova nejmilovanější dcera (nejspíš z jiného manželství). Je také baletka, jenže si zranila nohu, zůstává upoutána na lůžko a její pokusy o tanec na špičkách na jedné noze s berlemi končí pády.

Pro koncepci Rusalky jako chromé baletky v bílé tylové sukýnce, která umí zatančit labuť, mohl Loy najít skutečně oporu v libretu nejen volbou labutě jako ptáka spjatého s vodou, ale i tím, že se baletky nevyjadřují slovy. A ani u Dvořáka nemůže zpočátku Rusalka chodit, protože je upoutaná vlnami a zamotaná do leknínů, než ji Ježibaba vyzve, aby se vytrhla a pospíšila za ní do chalupy k proměně v člověka.

Madridská metamorfóza Rusalky se omezuje na uzdravení Rusalčiny nohy a její němotu, když jí Ježibaba naservíruje lektvar. Rusalka si konečně může připevnit baletní špičku i na druhou uzdravenou nohu a radostně tančí. Až to vypadalo, že více než po Princovi touží po návratu k dráze baletky. A že Loy vnese do výkladu Rusalky dnes aktuální téma vztahu umělecké profesní kariéry a rodiny.

Motiv touhy po baletní kariéře sice ještě probleskne, když před vztahem s Princem dává přednost radosti ze svého tance, ale pak se toto téma „rozplyne v nic“. Inscenace po smrti Prince vyústí do odchodu Rusalky z území, kam už nepatří, v jasném světle k zadnímu horizontu na osamělá skaliska s pohledem upřeným na modrou oblohu. Zpět se už neohlédne.

Sopranistka s přesvědčivostí profesionální baletky

Madridské inscenaci jednoznačně dominuje litevsko-americká sopranistka Asmik Grigorianová, charismatická osobnost, vynikající zpěvačka a skvěle disponovaná herečka – na špičkách a s ladnými pohyby paží tančila s přesvědčivostí profesionální baletky. V mnoha nuancích vyjádřila touhu zraněné baletky znovu tančit, váhavou nejistotu, zda podstoupit zákrok Ježibaby, plachost a komplex méněcennosti ve vztahu k Princi, hořkost, se kterou podstupuje svatbu, neobratnou nápodobu vyzývavého chování Cizí kněžny, frustraci z neúspěchu, ale i energické výčitky, jimiž častuje Prince.

Grigorianová ovšem neměla v Ericovi Cutlerovi vhodného partnera. Americký tenorista zůstal obsazený jak do premiéry, tak zaznamenávané reprízy i přesto, že si těsně před premiérou zranil achillovku a v Královském divadle má alternanta. Jakkoli Loy této situaci přizpůsobil aranžmá, z hlediska režie to bylo nešťastné rozhodnutí: chromá Rusalka se zbaví berlí, aby se ve vysněném světě setkala – s chromým Princem o berlích! To celou inscenaci rozvrátilo.

Třebaže vedle fenomenálního výkonu Grigorianové v titulní roli dává inscenace spíš podněty k zamyšlení, než aby přesvědčila, síla Dvořákovy hudby jednoznačně vítězí. Což ocenilo madridské publikum bouřlivým potleskem.

Antonín Dvořák: Rusalka

Dirigent: Ivor Bolton

Režie: Christof Loy

Madrid, Královské divadlo, premiéra 12. 11., TV přenos 25. 11.

Souboj českých stálic. Je větší octavia o tolik lepší než menší scala?

Policisté kontrolují řidiče.. ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na počátku byla temnota. Pak bůh řekl budiž octavia. A byla. A viděl, že octavia je dobrá... ale že by to chtělo ještě...

Pýchu dnes nazýváme zdravým sebevědomím, promlouvá k lidem profesor Kašparů

Policisté kontrolují řidiče.. ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Sedm hlavních hříchů jsme si přejmenovali. Z neřestí jsme vytvořili ctnosti, a tak se možná není čemu divit, že se...

Jako žena jsem byla ve Vatikánu poněkud výrazná, vzpomíná farářka Kopecká

Policisté kontrolují řidiče.. ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Svým vzhledem působí rozruch na mnoha místech, dokonce i ve Vatikánu. Je mladá, krásná a hlavně progresivní. Život...