7. listopadu 2017 16:09 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Nebýt bezdomovkyň, tohle skvělé dvojalbum by nevzniklo

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Z obálky dvojalba Superhdrinky (autorkou kresby je Toy Box) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Z obálky dvojalba Superhdrinky (autorkou kresby je Toy Box) | foto: Full Moon, AZCD

Vypadá to možná na první pohled cynicky, ale snad není. Že totiž nebýt nutnosti podpořit ženy bez domova, patrně by nevzniklo skvělé dvojalbum Superhrdinky. To je prostě fakt. Vzácně se zde spojil charitativní záměr se schopností vyprodukovat nadstandardně kvalitní artefakt.

Často se stává, že umělecké počiny vzniklé za účelem podpory bohulibého cíle jaksi vyplýtvají veškerý potenciál právě na onu samotnou podporu a už jim nezbude „síla“ na obsah. Kompilační dvojalbum Superhrdinky, které vydává hudební časopis Full Moon ve spolupráci s firmou AZCD, není ten případ.

Lze se o tom přesvědčit buď z jeho digitální verze, která je v tuto chvíli k dispozici, anebo od konce listopadu, kdy vyjde v podobě vinylového dvojalba s výtvarně působivou obálkou komiksové výtvarnice Toy Box. Bude pokřtěno 14. prosince na koncertě v pražském klubu Futurum, jehož se zúčastní některé z umělkyň zastoupených mezi dvaceti nahrávkami alba.

Alternativa, nezávislost

Autor kompilace, šéfredaktor Full Moonu Michal Pařízek, měl šťastnou ruku ve výběru hudebnic, které svou bezplatnou účastí podpořily organizaci Jako doma, pomáhající bezdomovkyním. Povedlo se mu totiž představit současnou českou a zčásti i slovenskou ženskou hudební scénu v její šíři a barvitosti; zastřešujícím termínem by mohlo být slovo „alternativa“, snad i „nezávislost“, obě při vědomí jisté vyprázdněnosti těchto výrazů.

Rozhodně se tu nehrálo na nějakou mediální proslulost zpěvaček. Vezmeme-li to do důsledku, jediná skutečně velmi známá účastnice projektu je Lenka Dusilová s Baromantikou. Jistě, třeba Katarzia, Mucha nebo Ille dnes už také patří víceméně k zajímavé a tvůrčí menšině mainstreamu, ale rozhodně nejde o běžkyně po prodejních žebříčcích.

Největší podíl mají na dvojalbu ženy a dívky, o kterých vědí ti, kteří se o dění na hudební scéně trochu zajímají. Prezentují se jak staršími skladbami, tak novinkami, z nichž některé je představují v jiném než známém světle. A tak Stinka odložila pro svou dosavadní tvorbu typický akordeon, kytaristka Agu zpívá do elektronických ruchů a posléze i plnokrevného beatu, Bára Zmeková předkládá elektronický remix.

Dominantním žánrem dvojalba je indie pop s větším či menším podílem elektroniky, což je případ hudebnic s pseudonymy Palma, Pale & Coy, Zagami Jericho či Anakver.

Zajímavé jsou ale i jiné žánrové pohledy. Křehký indie folk Iry Mimosy a naproti tomu hluková smršť La Petite Sonji (zpěvačky známých Kill The Dandies!). Vysloveně indierockový příspěvek Moin Moin versus tak trošku dybbukovsky laděná, ale akustická písnička Cácor.

Pozoruhodnými ozdobami dvojalba jsou ovšem i dva hiphopové příspěvky. Raperka říkající si Potmě přichází s poměrně radikálně feministickou, ale důvěryhodně podanou tematikou a duo Fakné se ostře vyjadřuje přímo k důvodu vzniku dvojalba: „Pravice na srdci / slza v oku / zpívaj Kde domov můj / Když někdo domov nemá / štítí se ho – fuj.“

  • 0Diskuse
Ondřej Bezr

Autor

Ondřej Bezrondrej.bezr@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz