21. července 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Čech zkoumal, jak žijí ti nejnižší z nejnižších

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: AP PhotoReuters

Praha „Jde o první obsáhlejší studii o kastách v češtině,“ říká indolog Pavel Hons z Orientálního ústavu Akademie věd, jenž právě vydal knížku Kasta, a basta! Nebudou to snadné životy. Vrodíte se do dané kasty, a cesta „vzhůru“ bývá hodně těžká.

Do kasty takzvaně „nedotýkatelných“, tedy dalitů, patří i kasty metařské, jejichž členové byli donuceni vykonávat ty nejpodřadnější práce. Stojí tak nejníže na indickém sociálním žebříčku.

„Důvodem je jejich odpudivé zaměstnání. Kromě zametání ulic, úklidu odpadků, odklízení uhynulých zvířat či asistencí na pohřbech také čistí kanalizační systém, jímky, záchody a ručně odklízejí lidské výkaly... Velká část toalet či latrín byla totiž donedávna suchá; metaři výkaly vybírali holýma rukama a vynášeli je na hlavách v proutěných koších. Místy tuto ponižující činnost vykonávají dodnes, a to nejen muži, ale i ženy,“ uvádí nová knížka Kasta, a basta!, kterou vydalo nakladatelství Academia.

„Jde o první obsáhlejší studii o kastách v češtině,“ říká indolog Pavel Hons z...

Oproti dřívějším studiím, jež se soustředily převážně na kasty nejvyšší, se na fenomén kastovního systému dívá jinak, odspodu.

„Zaměřuji se na dality, jichž je asi 200 milionů, což je zhruba šestina obyvatel Indie. Problematika kast mne zajímá právě z jejich pohledu. Donedávna byli vystaveni značné míře násilí a útlaku, ale v poslední době u nich dochází k emancipaci, v rámci které se snaží propagovat své vlastní hodnoty a kulturu,“ řekl LN indolog Pavel Hons z Orientálního ústavu Akademie věd ČR.

Znalosti čerpal i ze svých terénních výzkumů v únoru 2016 a únoru 2017 ve státě Tamilnádu. Knihu rozdělil na dvě části: první teoretickou, která se zabývá historií zájmu o indické kasty ze strany misionářů, kolonizátorů-úředníků a konečně pak vědců, druhá si všímá zejména právě snah těch „nejnižších“ o pozvednutí se v rámci kastovního systému, který ani na prahu 21. století z lidnaté Indie nemizí.

Nepsaná pravidla života

„Kasta není neměnný statický úkaz, ale naopak značně dynamický jev. Definovat ji je docela těžké; vlastně takřka jakýkoliv obecný výrok o kastě lze rozporovat,“ upozorňuje Hons. A dodává, že projevy a rigidita kastovního systému mohou být v rámci Indie značně variabilní, a to včetně projevů nedotýkatelnosti či trestů za porušení kastovních pravidel.

V současné Indii umírá asi 800 dalitů ročně kvůli svému původu; míra násilí se však v jednotlivých regionech liší. Ani endogamie čili sňatky v téže skupině – jedna z nejčastěji zmiňovaných charakteristik kast – nemůže být považována za univerzální, neboť některé kasty počítají s šancí provdat své dcery do „lepší“ společnosti.

Pavel Hons

  • Indolog a překladatel, expert na tamilšitnu a její literaturu
  • Vystudoval indologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
  • Od roku 2008 pracuje v Orientálním ústavu Akademie věd ČR
  • Přeložil také dalitské texty do sbírky Když němí promluví... (2012)
  • Publikuje, vydává a vyučuje na FF UK

Kastování se zvláštně promítá i do indické politiky. Přestože příslušníci nejnižších kast jsou stále mnohde považováni za méněcenné, v současné Indii se i díky svému počtu stali neoddiskutovatelnou volební silou, tudíž se s nimi můžeme setkat i v nejvyšších patrech politiky. Mimochodem: současný indický prezident Rám Náth Kóvind patří svým původem ke kastám nejnižším. Vyšší kasty si tak často ty nižší (zejména během voleb) předcházejí.

„V mé práci jsem se zaměřil na dalitské elity, jak to vidí, co si myslí,“ líčí Hons. Během svých cest do Indie se proto stýkal s osobnostmi, které vynikly, ač pocházejí ze spodních pater rozkastované společnosti. Hovořil tedy se slavnou spisovatelkou Bámou, novinářem dalitského „obrozeneckého“ časopisu i jistým poslancem, jenž se stal vlivnou personou. Hons, původní specializací lingvista, se tak čím dál více zabývá fungováním společnosti.

Téma dalitů neotevřel prvně. Spolu s Dagmar Markovou vydal již roku 2012 sborník Když němí promluví..., plný syrových výpovědí přímo členů nuzných kast. Životy to nejsou záviděníhodné, jak naznačuje třeba Abhitábhova povídka Zdechlina: „Z krávy zbývaly už jen kosti. I z těch odřezávali zbytky masa. Byli pocákaní krví, jako by to byla červená barva o svátku Hólí. Ruce, nohy, potrhaný oděv, obličej, nos, uši i vlasy, všechno červené,“ popisoval Ind vesnickou „rvačku“ o zdechlou potravu.

Nově o „nedotýkatelných“

Jakkoliv je svět kast důležitý, nebyl u nás dosud zpracován. Dotkli se jej slavní indologové Vincenc Lesný či Dušan Zbavitel, to ano, ovšem spíše okrajově.

„Nová kniha je první obsáhlejší studií o kastách v češtině,“ potvrzuje Hons. S kolegy z Orientálního ústavu AV se dohodl, že budou v českém jazyce prosazovat v popisu kast věcně správnější pojem „nedotýkatelní“ (čili někdo, koho se lidé dotknout nechtějí) oproti „nedotknutelným“ (ti s jistou aureolou, snad i posvátnou bázní, kterých se běžní lidé dotýkat nemohou). Na straně dalitů dnes stojí antidiskriminační zákony, dalité se emancipují, studují na vysokých školách a postupně pronikají do obchodu i politiky.

Takových však není mnoho – staleté tradice kast je stále tíží.

O kultuře, svázané tisíci neviditelných přediv, vypráví i další Honsova práce, překlad románu Napůl žena (2010) spisovatele Perumála Murugana. „Pojednává o ženě, která nemůže dlouho otěhotnět, a hlavně o společenském tlaku na ni. Autor má neobyčejný dar vcítit se do ženské duše a popsat traumata, jimiž bezdětný pár prochází,“ chválí Hons. Tamilský bestseller by měl již brzy vyjít.