Byli jsme stejný ročník a o kulatých jubileích jsme se navštěvovali. Mně vyšly padesátiny na únor 1986. Václav s Olgou se mezi hosty u nás v podkroví skoro ztráceli, mluvili málo.
Vrcholem večera byla hodinová nahrávka Jana Rejžka pojatá jako fiktivní televizní zdravice „významnému publicistovi“. Včetně gratulace mnoha komunistických potentátů. Václav jen poprosil, jestli by se mohl ještě jednou pustit Gottwald, ten že se Rejžkovi zvlášť podařil.
  |
Jenže Gottwalda jediného nenamluvil Rejžek, ale zahradník Vojta Bajer. Další trapas byl už na Havlův účet: jeden rozjařený letenský soused z něj mámil, proč je ke komunistům tak shovívavý. Hanba mě fackovala, ale notoricky přeslušnělý Havel se mu téměř omluvil. O tři roky později na poradách Občanského fóra naštěstí přitvrdil. Schopnost každému naslouchat mu zůstala.
