80 vzpomínek na Václava Havla

VÝBĚR EDITORA

Madeleine AlbrightováVe chvíli, kdy si připomínáme nedožité Havlovy osmdesáté narozeniny, jeho nepřítomnost v České republice, Evropě a na celém světě je znát. Neustále mi něco připomíná, jak moc mi chybí. Chybí mi jeho humor, laskavost, kreativita, láska k vlasti a hlas morální autority, kterou byl a pomocí které hledal to nejlepší v sobě i v každém z nás. Číst dál»Madeleine Albrightová

Magda VašáryováRichard von Weizsäcker odletel domov a my, moje malé deti a ja, sme sedeli spolu s Václavom v jeho aute, ktoré uháňalo smerom k českým hraniciam. Len čo sa zjavil prvý lesík, zastavilo a Havel uháňal za prvý strom, aby sa rýchlo prezliekol z „otravnej uniformy“ s kravatou do džín a modrého trička. Veselo na nás zamával košeľou a naskočil. Číst dál»Magda Vašáryová

Vlado MilunićVáclav mě v hluboké totalitě v roce 1986 poprosil, abych čtvrté patro rozdělil na dva byty pro oba bratry, Ivana a Václava. Tenkrát byl Václav každou chvilku ve vězení, a proto jsem mu jeho obývák od pracovního koutu se stolem oddělil mříží a skromným vězeňským lůžkem tak, aby netrpěl šoky tím, jak často střídal vězeňský pobyt s tím domácím. Číst dál»Vlado Milunić

Karel HvížďalaLiterární a žurnalistická generace, ke které patřím, je jen o pět či deset let mladší než Václav Havel. Není to tedy mnoho, ale přesto ji od Václava Havla dělí celá jedna podstatná zkušenost. Václav Havel, narozený v roce 1936, ještě částečně vyrostl ve světě před triumfem totalitarismu a Auschwitzem. Číst dál»Karel Hvížďala

Jiřina ŠiklováNikdy nezapomenu, jak mně Olga Havlová vyprávěla, že říkala svému manželovi: „Nesháněj žádný oblek, vždyť jich tam má Jiřina několik.“ Neměl již čas si je vybrat, tak mu objednali oblek ušitý na míru – a všichni víme, jak to dopadlo s těmi krátkými nohavicemi. Číst dál»Jiřina Šiklová

Vladimír DlouhýNa konci představení, kterému dominovaly nádherné argentinské tanečnice, konferenciér vyzval pana prezidenta, aby si šel s jednou dívkou také tango zatančit. Havel mě vyzval, ať ho jako nejmladší v delegaci zastoupím, což všichni kvitovali hlasitým smíchem a pokřikem. Číst dál»Vladimír Dlouhý

Renata KalenskáPoprvé v životě jsem v očích Václava Havla viděla paniku – to když mu fotograf Ondřej Němec vysvětlil svůj výborný nápad. Chtěli jsme vylézt na střechu a vyfotit bývalého prezidenta nad Manhattanem. Nikomu nedošlo, jak velké závratě Václav Havel má. Ošíval se poměrně dlouho. Nakonec svolil. Bledý jako stěna vylezl až na střechu, kde se odmítal byť na vteřinu pustit zábradlí. Číst dál»Renata Kalenská

Ondřej KobzaHavel přinesl autorský originál s různými vpisky, přesuny části textu a poznámkami, mezitím načisto přepsaný do dvanácti kopií. Originál při popíjení vína postupně pálil v krbu a hrabičkami rozlamoval ohněm zkroucené stránky proměněné v popel. Teprve spálení rukopisu nové hře vdechlo život a autor se od ní odpoutal. Číst dál»Ondřej Kobza

Anna FreimannováAčkoliv jsem s Václavem a Olgou Havlovými zažila hodně příběhů, nejsem jejich dobrou vypravěčkou. Mám-li vybrat jedno téma, které by připomnělo absurdní svět, ve kterém jsme v sedmdesátých a osmdesátých letech žili, pak tedy volím ‚poštu‘. Malá pošta ve Vlčicích byla středobodem života na Hrádečku, jiné spojení se světem nebylo. Číst dál»Anna Freimannová

I takový životem otlučený bojovník proti Castrovu režimu, ekonom Oscar Espinosa Chepe, se rozplakal, když jsme mu v jeho bytě v Havaně pouštěli na počítači videopozdrav od Václava Havla, který nahrál pár dnů před dvacátým výročím sametové revoluce. Číst dál»Jan Pergler

ABECEDNÍ SEZNAM

Madeleine AlbrightováVe chvíli, kdy si připomínáme nedožité Havlovy osmdesáté narozeniny, jeho nepřítomnost v České republice, Evropě a na celém světě je znát. Neustále mi něco připomíná, jak moc mi chybí. Chybí mi jeho humor, laskavost, kreativita, láska k vlasti a hlas morální autority, kterou byl a pomocí které hledal to nejlepší v sobě i v každém z nás. Číst dál»Madeleine Albrightová

Michaela Bakala MaláčováVáclav si rád povídal, ale uměl i naslouchat. Nechtěl být za každou cenu středem pozornosti. Uměl si užít života, maličkostí a radovat se. Měl rád hezké věci. Své ženě Dáše navrhoval šaty i šperky. Osobně je namaloval a popsal, aby je pak mohl někdo ušít či vyrobit. Číst dál»Michaela Bakala Maláčová

Andrej BánAko autor a postava pomyselnej niekoľkoročnej divadelnej hry v jednom. Keď prišiel pán prezident na poslednú návštevu Bratislavy, osláviť v kruhou kamarátov sedemdesiatiny, mal som tú česť, že ma organizátor tejto udalosti, Ladislav Agnes Snopko, požiadal, či by som to nefotil. „Rád,“ povedal som. Silno som vnímal, že ho ľudia u nás majú radi. Bolo to spontánne, prirodzené, havlovské. Číst dál»Andrej Bán

Jiří BělohlávekMěl jsem to štěstí setkat se s Václavem Havlem při celé řadě příležitostí a vždy jsem s obdivem vnímal neobyčejnou sílu jeho osobnosti. Číst dál»Jiří Bělohlávek

Jiřina BohdalováDramatik Václav Havel mi způsobil nejeden malér tím, že mé jméno užil ve své slavné Audienci. On tam sládkovi navíc říká: „Bohdalku do pivovaru přitáhnu, hned jí zavolám, jsme přátelé.“ To se samozřejmě líbilo jen namazanýmu sládkovi (Landovskýmu), méně už mocným té doby. Číst dál»Jiřina Bohdalová

Jaroslav BoučekJsem asi jediným filmovým producentem na světě, který měl tu možnost zaměstnat prezidenta republiky jako filmového režiséra. Spolupráce s Václavem Havlem byla pro mě úžasným zážitkem, jako filmový režisér byl nesmírně profesionální, dokonale vedl herce a na rozdíl od mnoha svých mladších kolegů byl perfektně připravený.“ Číst dál»Jaroslav Bouček

Jan BubeníkS kolegy mediky jsme se jednou bavili o tom, že by se pan prezident potřeboval začít hýbat, aby nám dlouho vydržel. Tak jsme s přáteli sehnali sportovní oblečení a vybavení a vydali se na jaře 1990 na Hrad a zkusili mu promluvit do duše ohledně pohybu a životního stylu. Číst dál»Jan Bubeník

Martin Bursík„Já se choval ekologicky, když ty jsi ještě nebyl na světě,“ Václav Havel. Číst dál»Martin Bursík

Pepper de CallierNěkteří lidé mi říkali, že je prezident Havel ‚složitá’ osobnost, což jsem si vyložil tak, že je to prostě člověk. Naše setkání, naše konverzace a později občasné schůzky nad skleničkou společně s mou ženou budou navždy zlatým hřebem mých životních zkušeností. Číst dál»Pepper de Callier

Jiří ČernýJeden rozjařený letenský soused z něj mámil, proč je ke komunistům tak shovívavý. Hanba mě fackovala, ale notoricky přeslušnělý Havel se mu téměř omluvil. O tři roky později na poradách Občanského fóra naštěstí přitvrdil. Schopnost každému naslouchat mu zůstala. Číst dál»Jiří Černý

David ČernýSedám s pekelnou kocovinou vedle Václava Havla, který dostává protekční plzeň. Šeptám mu: „Jestli vám ji neukradnu a rychle do sebe nehodím, máte na svědomí své kalhoty, na které vyputuje obsah mého zničeného žaludku.“ Václav, pochopitelně pod tíhou pádného argumentu, souhlasí. Číst dál»David Černý

Jiří DavidVážil jsem si ho, ne nekriticky, kdyby byl bezchybný, nebyl by člověk, ale monstrum. To platí dodnes, takže žádné dodatečné ‚nanebevzetí‘, žádné nabubřelé adorace a okázalé slavnosti, kde už většinou chybí přátelé. Číst dál»Jiří David

Vladimír DlouhýNa konci představení, kterému dominovaly nádherné argentinské tanečnice, konferenciér vyzval pana prezidenta, aby si šel s jednou dívkou také tango zatančit. Havel mě vyzval, ať ho jako nejmladší v delegaci zastoupím, což všichni kvitovali hlasitým smíchem a pokřikem. Číst dál»Vladimír Dlouhý

Dana DrábováVáclav Havel bývá považován za bojovníka proti jaderným elektrárnám a proti Temelínu zvláště. Jednou mne pozval na pivo a kus řeči do zahradního domku na Pražském hradě. V kanceláři prezidenta by mu prý pivo nedovolili. Místo plánované půlhodiny jsme si vykládali asi třikrát tak dlouho. Číst dál»Dana Drábová

Gabina FárováVáclav Havel je stále přítomen. Je součástí mé rodiny, dotkl se nás všech a tak se ho dotýkají ruce, které symbolizují tento vztah. Jako na snímku, který vznikl při fotografování titulu třetího čísla časopisu POST v roce 1990. Číst dál»Gabina Fárová

Fero FeničO pár let později, 15. 12. 1995, podruhé zavítal na vánoční večírek Febia, tentokrát ve zdevastovaných prostorách tehdy uzavřené kavárny Slavie. Byla bez proudu, vody, toalet, nábytku a já ji získal na jeden večer a noc. Tísnilo se v ní přes tisíc lidí a byl přísný zákaz kouření. Havlovi jsem to neřekl. Číst dál»Fero Fenič

Miloš FikejzS Václavem Havlem jsem se osobně setkal mnohokrát, ale nejzásadnější pro mne byla první dvě setkání, která se odehrála ještě před pádem komunismu a při nichž jsem měl možnost pořídit jeho portrétní fotografie, jež pak v klíčových dějinných momentech sehrály důležitou mediální úlohu. Číst dál»Miloš Fikejz

Táňa FischerováZážitek, který nic nepřekoná, byla utajovaná svatba Václava s Dášou. Tehdejší unikání novinářům a celý ten den mi zůstávají v paměti jako výjev z nějaké jeho absurdní hry. Číst dál»Táňa Fischerová

Anna FreimannováAčkoliv jsem s Václavem a Olgou Havlovými zažila hodně příběhů, nejsem jejich dobrou vypravěčkou. Mám-li vybrat jedno téma, které by připomnělo absurdní svět, ve kterém jsme v sedmdesátých a osmdesátých letech žili, pak tedy volím ‚poštu‘. Malá pošta ve Vlčicích byla středobodem života na Hrádečku, jiné spojení se světem nebylo. Číst dál»Anna Freimannová

Tonya GravesPřišel na pódium a nesl Joan kytaru jako nějaký bedňák na koncertní šňůře. Však ho jako bedňáka kdysi Joan propašovala na svůj koncert v Bratislavě, aby o něm nevěděla StB. Havel na mě působil jako naprosto pohodový, úplně normální chlapík. Takový, se kterým bych ráda zašla na pivo. Číst dál»Tonya Graves

Jiří GrygarV roce 1994 jsem se zúčastnil večerní debaty o vědě a filozofii v lovecké chatě Amálie, kam prezident Havel pozval kromě svých poradců také postmoderní filozofy i nás, přírodovědce, jimž se postmodernismus doslova zajídá. Debata byla věcná, i když argumentačně ostrá. Čekal jsem napjatě, jak ji prezident uzavře. Zklamalo mne, když prohlásil, že ho ani jedna strana svými argumenty nepřesvědčila. Číst dál»Jiří Grygar

Dana HábováKdyž přišel pan prezident na jaře roku 2011 do divadla Disk na absolventskou inscenaci mého syna, jmenovala se Hamlet a byla o normalizaci a sestávala hlavně z textů Václava Havla, a přišla i paní Dáša a decentní bodyguard, možná dva, a herce neodpráskli, i když se v inscenaci střílelo, a pan prezident, v tom posledním roce života mnohými hňupy opovrhován, měl radost, že mladí umělci hňupi nejsou a mají ho rádi, a pochválil je, a jistě říkal pravdu, a určitě s láskou.. Číst dál»Dana Hábová

Tomáš HalíkNejraději jsem ho vídal ve společnosti tří noblesních mužů, Tigrida, Medka a Schwarzenberga. Obdivoval jsem jeho uměleckou intuici, s níž dokázal vždy vyhmátnout to podstatné. A také proto, že když vydobyl ve světě sobě i své zemi takové uznání jako žádný jiný Čech, a doma se musel brodit hnojem urážek, nedal se zlomit. Číst dál»Tomáš Halík

Karel HvížďalaLiterární a žurnalistická generace, ke které patřím, je jen o pět či deset let mladší než Václav Havel. Není to tedy mnoho, ale přesto ji od Václava Havla dělí celá jedna podstatná zkušenost. Václav Havel, narozený v roce 1936, ještě částečně vyrostl ve světě před triumfem totalitarismu a Auschwitzem. Číst dál»Karel Hvížďala

Kateřina Bursíková Jacques„Založili jsme fan club Marty Kubišové a chtěli bychom pořádat takové malé koncerty asi po bytech,“ vysvětlujeme už usazení na pohovce v obývacím pokoji s výhledem na Vltavu. „Hm, ehm, to je od vás moc pěkné, ale to nepůjde,“ zpražil nás milým, ale dost rozhodným tónem Václav Havel. Číst dál»Kateřina Bursíková Jacques

Tobiáš JirousNáš vztah byl ze začátku osmdesátých let jednostranně korespondenční. Václav psal z vězení dopisy a já k Olžiným odpovědím přikládal kresby slonů. Číst dál»Tobiáš Jirous

Renata KalenskáPoprvé v životě jsem v očích Václava Havla viděla paniku – to když mu fotograf Ondřej Němec vysvětlil svůj výborný nápad. Chtěli jsme vylézt na střechu a vyfotit bývalého prezidenta nad Manhattanem. Nikomu nedošlo, jak velké závratě Václav Havel má. Ošíval se poměrně dlouho. Nakonec svolil. Bledý jako stěna vylezl až na střechu, kde se odmítal byť na vteřinu pustit zábradlí. Číst dál»Renata Kalenská

Terezie KaslováVybavuji si, jak k nám jednou šel na večeři a venku byla zima a plískanice. Z výtahu vystoupil pan prezident a nesl si kostkované bačkory. Rozesmála jsem se, protože tenhle typ jsem naposledy viděla snad ve filmu. Pan prezident znejistěl a tichounce řekl: „Snad vám nebude vadit, že se přezuji, nanesl bych vám dovnitř bláto a mně bude teplo a ještě příjemněji.“ Číst dál»Terezie Kaslová

Milan KňažkoNáš občan stále nepozná svoje práva, nevie si ich brániť, a tak ho politici o ne pripravujú. Čaká nás ešte dlhá cesta. Na tejto ceste nám Václav Havel veľmi chýba. Číst dál»Milan Kňažko

Milan KnížákByl jsem první, který Václavu Havlovi udělal sochařský portrét. Číst dál»Milan Knížák

Ondřej KobzaHavel přinesl autorský originál s různými vpisky, přesuny části textu a poznámkami, mezitím načisto přepsaný do dvanácti kopií. Originál při popíjení vína postupně pálil v krbu a hrabičkami rozlamoval ohněm zkroucené stránky proměněné v popel. Teprve spálení rukopisu nové hře vdechlo život a autor se od ní odpoutal. Číst dál»Ondřej Kobza

Václav Havel se ochotně chopil pera a hodlal se podepisovat pod obrázek vlevo, na potvoru ovšem pod text: „Spisovatel, ktorého nečítajú!“ Upozornila jsem ho na fatální omyl. „No, to bych tomu dal,“ řekl. A mrsknul svůj podpis správně pod obrázek vpravo: „Spisovatel, ktorého čítajů!“ Číst dál»Slávka Kopecká

Martin KraflPo ruce bylo černé triko, ke kterému paní Havlová připravila sportovní tvídové sako. Ale pan prezident pravil, že si ho nemůže obléct – není vyčištěné! ... Čistili jsme tedy sami! Sjeli jsme do suterénní nemocniční prádelny, tam jsme sako vykartáčovali a pak popadli žehličku. Číst dál»Martin Krafl

Eda KriseováJednou, kdysi v osmdesátých letech, když zrovna nebyl zavřený, mne Vašek požádal, abych s ním šla kupovat dům, Olga prý už jich viděla několik, už ji to nebaví a přece nemůže jít sám. Číst dál»Eda Kriseová

Andrej KrobTěch zážitků je nekonečně mnoho a začínají někde na podzim roku 1957 na nástupišti Wilsonova nádraží v Praze, kdy jsme jako branci každý za sebe rukovali k ženistům v Českých Budějovicích. Že jsem si ho tehdy vůbec všiml, za to může žena Olga, která ho tehdy doprovázela. Už tehdy byla nepřehlédnutelná. Číst dál»Andrej Krob

Daniel KroupaDostalo se mi vysvětlení, že svět ze skrytosti řídí skupina mudrců a ti prý vyvolili Václava Havla, aby vedl naši zemi, a že je určen být příštím prezidentem. A že mu mám tedy vyřídit toto poselství. Číst dál»Daniel Kroupa

Marta KubišováAbych urychlila při podpisu slovo srdečně, naučila jsem se místo toho dělat srdíčko. Jednou jsem před Václavem něco podepisovala a on mi říká: „To se mi tak líbí, jak děláš to srdíčko. Já ti ho tak závidím!“ Číst dál»Marta Kubišová

Lenka LindaurováJako ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého, jejímž zakladatelem byl také Havel, jsem se s ním potkávala na každém předání, pokud nebyl nemocen. Provázela jsem ho výstavou finalistů a učila ho nazpaměť jména vítězů. Málokdo věděl a ví, že Havel jako mladík poslal své verše k posouzení právě Chalupeckému, výtvarnému a literárnímu kritikovi. Číst dál»Lenka Lindaurová

William LuersSpolu s mou manželkou Wendy jsme přijeli do Prahy 6. prosince 1989, pár dní předtím, než se nový prezident ujal své funkce. Ten večer jsme jeli na návštěvu k Václavovi a Olze Havlovým. Věděl jsem, že nemá žádné kravaty a že teď bude potřebovat nějaké pořádné, prezidentské, tak jsem mu koupil balíček kravat vhodných pro prezidenta a učil ho, jak se vážou. Číst dál»William Luers

Wendy LuersováBylo to krátce poté, co byl po pěti letech propuštěn z vězení. Spolu se svou ženou Olgou se zakrátko stali našimi častými hosty. Na ambasádě se setkávali s významnými americkými spisovateli, dramatiky, malíři a básníky: s Johnem Updikem, Williamem Styronem, Edwardem Albeem, Richardem Diebenkornem a dalšími. Číst dál»Wendy Luersová

S každým mluvil jako se sobě rovným, neměl rád servilitu, ale někdy byl v odhadu lidí trochu naivní. Tady hrála významnou roli jeho první žena Olga, která dokázala dokonale poznat, co je ze strany Havlových partnerů upřímné, a co je jen kalkul. Číst dál»Zdeněk Lukeš

Monika MacDonagh-PajerováNa Václava Havla vzpomínám často a s vděkem. Imponoval mi kromě jiných věcí pevným přesvědčením, že naše identita je česká a evropská zároveň. Je mi líto, že právě teď tu není, aby všem připomněl, že jedině v rámci silné a jednotné Evropy jsme my Češi v bezpečí. Číst dál»Monika MacDonagh-Pajerová

Jan MacháčekPoté, co pozval před koncertem k audienci Michaela Jacksona, mi s dětskou radostí vyprávěl, jak se ho vyptával, jaká je jeho identita. Jestli je černý, nebo bílý, když si nechal vybělit pleť. Jestli je dítě, nebo dospělý, když se do dítěte stylizuje, jestli je muž, žena, nebo androgýn a jestli je ještě on sám, když si nechal mockrát vyměnit krev. Číst dál»Jan Macháček

Václav MarhoulDodnes mám v živé paměti situaci, kdy jsem se dostavil do České národní banky a dožadoval se toho, že chci vidět všechny stavy a pohyby na účtech pana prezidenta. Načež jsem byl zadržen, poté odveden a následně (už za asistence policie) podroben výslechu. Výsledkem pak bylo ujištění se všech přítomných, že sepsat takové pověření může napadnout jen a jen Václava Havla. Číst dál»Václav Marhoul

Hana MarvanováNezapomenutelný zážitek pak pro mě bylo vítání Václava Havla u něj v bytě na Rašínově nábřeží, když ho 17. května 1989 pustili z vězení. Václav Havel všechny srdečně vítal, ke svému podpisu maloval srdíčko a nabízel tykání. A ani ne za rok již byl prezidentem, což zní celé jako pohádka o tom, že „pravda vítězí“. Číst dál»Hana Marvanová

Dan MertaCo bych z éry Václava Havla při správě hradního areálu vyzdvihl nejvíce, je myšlenka spojení Dolního a Horního Jeleního příkopu průchodem pod Prašným mostem. Prvotně jsem byl velmi skeptický, zdálo se mi, že jsou to „vyhozené peníze“. Dnes musím říci, že i díky projektu architekta Josefa Pleskota vznikl opus rovný dílům Josipa Plečnika. Číst dál»Dan Merta

Vlado MilunićVáclav mě v hluboké totalitě v roce 1986 poprosil, abych čtvrté patro rozdělil na dva byty pro oba bratry, Ivana a Václava. Tenkrát byl Václav každou chvilku ve vězení, a proto jsem mu jeho obývák od pracovního koutu se stolem oddělil mříží a skromným vězeňským lůžkem tak, aby netrpěl šoky tím, jak často střídal vězeňský pobyt s tím domácím. Číst dál»Vlado Milunić

Václav MoravecVáclav Havel mi jednou na vlastním hlavičkovém papíře napsal své poznámky k lidem, kteří procházeli jeho životem v různých etapách. Je to část korespondence, již jsme vedli před jeho narozeninami v roce 2006. Číst dál»Václav Moravec

Ondřej NěmecV jeho diskotéce už v sedmdesátých letech nechyběly vedle různé klasiky i undergroundové poklady. Byl velmi společenský, do hudebních produkcí se zapojoval nejčastěji zpěvem, ale i citerou, visící na zdi Hrádečku původně nejspíš jako dekorace, ale někdy ji sundal a více rytmicky než melodicky s ní doprovázel zábavu. Číst dál»Ondřej Němec

Otmar OlivaTuším, že to bylo v roce 1993. Václav Havel byl tenkrát u mě na návštěvě, krátce před tím, než onemocněl. Jako silný kuřák si pochopitelně nemohl odpustit pro něj typickou cigaretu. Nedokouřil ji. Její nedopalek jsem si nechal, dodnes jej mám zarámovaný na zdi. Pravděpodobně jde totiž o jednu z posledních Václavových cigaret. Číst dál»Otmar Oliva

Martin PaloušKešot, pocházející z Podkrkonoší čili místní, byl u Havlů domácím přítelem, venčičem Goldy, hospodáříčkem, kuchařem a pomocníkem dobrovolně vykonávajícím práce všeho druhu, jehož hlavní slabostí byla silná záliba v rumu a podobných tekutinách. Vašek ho vždy zval na Hrádeček s námi, aby se tam o nás staral a hlavně nám vařil, protože na to on sám kvůli filozofování neměl čas, což Kešot nadšeně a s velkou láskou také činil. Číst dál»Martin Palouš

Marcela PecháčkováZažila jsem jej jako: ODVÁŽNÉHO – když se bez ochranky postavil šílenému davu v Bratislavě, který řval Dosť bolo Havla, a v klidu mu pohlédl do tváře. Číst dál»Marcela Pecháčková

Iva PekárkováVáclav Havel jistě netušil, jak moc mi kdysi pomohl. Po sametové revoluci, když v Americe nesmírně vzrostl zájem o všechno české, jsem získala šanci vydat paperback své prvotiny v prestižním nakladatelství Vintage, kde vydával i Havel. Redaktorka mě požádala, jestli bych neopatřila z Československa aršík známek s hlavou státu – použili by je na obálku Havlových Open Letters. Číst dál»Iva Pekárková

I takový životem otlučený bojovník proti Castrovu režimu, ekonom Oscar Espinosa Chepe, se rozplakal, když jsme mu v jeho bytě v Havaně pouštěli na počítači videopozdrav od Václava Havla, který nahrál pár dnů před dvacátým výročím sametové revoluce. Číst dál»Jan Pergler

Jan PirkS panem prezidentem jsem se osobně setkával pouze, když byl u nás hospitalizován. Byl moc příjemný, skromný a nevyžadoval žádné extra služby. Číst dál»Jan Pirk

Josef PleskotS Václavem Havlem jsem měl možnost jako architekt prožít nezapomenutelné chvíle otevírání Pražského hradu. V té době se ale otevírala celá společnost. Dostal jsem důvěru realizovat zpřístupnění Dolního Jeleního příkopu a později i jeho spojení s Horním Jelením příkopem pomocí tunelu pod Prašným mostem. Číst dál»Josef Pleskot

Vilém PrečanPři setkáních s Václavem Havlem šlo vždy o něco podstatného. Které z nich bylo nejpozoruhodnější? Snad ony dvě hodiny v jeho kanceláři za poledne v pondělí 22. ledna 1990, kdy jsem byl nejprve jen němým svědkem čilého hemžení osobností a spolupracovníků kolem prezidenta, aby mi nakonec vyložil, jak o den později přednese Federálnímu shromáždění své návrhy na změnu názvu československého státu. Číst dál»Vilém Prečan

Iveta RadičováKeby sa ma niekto spýtal, kam by som chcela posunúť Slovensko, o akej krajine snívam, odpovedala by som opäť slovami Václava Havla: O republice samostatné, svobodné, demokratické, o republice hospodářsky prosperující a zároveň sociálně spravedlivé, zkrátka o republice lidské, která slouží člověku, a proto má naději, že i člověk poslouží jí. Číst dál»Iveta Radičová

Frank ReissBez výjimky každé ráno opakoval tu samou větu přednesenou s viditelným humorem a perfektním hereckým výkonem: „Bože, já nechci být prezidentem.“ Číst dál»Frank Reiss

Jaroslav RónaPřivedl nás na terasu, kde se nacházeli jeho přátelé, významní disidenti. Jako obyčejní příslušníci šedé zóny jsme byli v šoku. Poprvé jsme viděli naživo lidi, o kterých se mluvilo pouze šeptem, a my seděli mezi nimi! Kolem restaurace neustále hlídkovalo policejní auto. Začali jsme pít na kuráž. Číst dál»Jaroslav Róna

Jan RumlPatřil jsem k velkým kritikům ministra Sachera, jehož měl Havel jako ezoterika v oblibě. Havel se to dozvěděl, pozval mne na Hrad a tam mi nabídl, abych se stal Sacherovým náměstkem. Vůbec se mi nechtělo, byl jsem šéfredaktorem Respektu. V tom mi Havel připomenul, co jsme mu s několika lidmi slíbili: že když se stane prezidentem, budeme mu pomáhat. Číst dál»Jan Ruml

Jacques RupnikHavel-politik nebyl jen ten, kdo ‚káže a rozhoduje‘, ale také ten, který v rozpacích dovede naslouchat hlasům odjinud, třeba v Paříži nad skleničkou armaňaku. Číst dál»Jacques Rupnik

Robert SedláčekOdcházení je velký film. Od tvůrce, kterého doba donutila stát se velkým. Melancholie silného chlapa, co malým v dobré víře kecal, že můžou být velkými. To je Havel pro mě. Číst dál»Robert Sedláček

Tomáš SedláčekUvědomil jsem si tenkrát, že mám tu čest s člověkem, který se nehnul před ideologickou, politickou a válečnou mašinerií totalitního socialismu, ale před malým bankovním úředníkem byl nesmělý. Jako Gandalf, který také svou sílu zjevoval, jen když to bylo nutné. Číst dál»Tomáš Sedláček

Andrea SedláčkováDostalo se mi cti být posazena hned vedle VH. Hovor se vedl o podpisu Několika vět a náladě ve společnosti. Chtěla jsem několikrát pronést svůj názor, ale můj soused stále hovořil a já se jen marně nadechovala. V jednu chvíli, nejspíš posilněna vínem, jsem mu skočila do řeči a drze řekla, že moc mluví, ať mě taky pustí ke slovu. Číst dál»Andrea Sedláčková

Bill ShipseyKdyž jsme odvezli jeho zavazadla do hotelu, vydali jsme se na setkání se členy skupiny U2, kteří ve svém studiu v dublinských docích právě nahrávali své album Vertigo. Nakonec jsme s ním dlouho do noci popíjeli Guinness, povídali si a poslouchali hudbu, kterou skupina zrovna tvořila. Zahráli nám třeba skladbu Sometimes You Can’t Make It On Your Own, kterou Bono složil pro svého nedávno zesnulého otce. Číst dál»Bill Shipsey

Jan SchneiderJednomu mému kamarádovi půjčila jedna disidentská spisovatelka svůj poslední román. Řekla mu, že by byla ráda, kdyby jí řekl, jak se mu kniha líbila, až ji bude vracet. Kamarádovi se román nelíbil, ale nechtěl jí to říci tak úplně natvrdo. Při jedné příležitosti ho napadlo zeptat se Václava Havla, spisovatelčina dobrého známého, co dělat v takové situaci. Číst dál»Jan Schneider

Jiří SchneiderPrvní domácí cesta Václava Havla jako prezidenta vede 3. ledna 1990 na Ostravsko. Z první zahraniční cesty do Německa přilétá, aby rudému koutu republiky symbolicky ukázal začátek nové éry. Nezapomenu ten kontrast: dopoledne ho vítám na přeplněném místeckém náměstí, a za pár hodin jdu mlčky za ním několik set metrů pod zemí. Jeden z jeho bývalých spoluvězňů z Heřmanic ho přesvědčil, aby ještě před odletem do Prahy sfáral za horníky do Dolu Paskov. Číst dál»Jiří Schneider

Herbert SlavíkJedna fotografie má však pro mne jakousi přidanou hodnotu. Je z jeho projevu v Kongresu Spojených států v únoru 1990. Havel na ní stojí se zdviženým véčkem před americkými kongresmany, kteří vestoje aplaudují jeho projevu. Číst dál»Herbert Slavík

Přemysl SobotkaMusím přiznat, že mě až dojalo, když se při mé oficiální návštěvě Indonésie barman na pláži zeptal, odkud jsme, a my řekli, že z Československa. On okamžitě reagoval slovem „Havel“ a přidal i jména pár našich fotbalistů. Číst dál»Přemysl Sobotka

Tomáš SokolPo roce 1990 měli policisté, tehdy příslušníci Veřejné bezpečnosti, dost zdevastované sebevědomí, což se mi jako tehdejšímu ministru vnitra ČR příliš nelíbilo. Nevím už, jakým trikem se mi podařilo získat pana prezidenta Václava Havla ke krátké a neohlášené obchůzce po služebnách VB. Číst dál»Tomáš Sokol

Zdeněk SvěrákPo premiéře naší hry Záskok jsme se ho s Láďou Smoljakem ptali, jestli se ho nedotklo, že dvě postavy ráčkují jako on. Prezident se usmál a řekl, že podle něho mluvily právě tyto postavy naprosto normálně. Číst dál»Zdeněk Svěrák

Jiřina ŠiklováNikdy nezapomenu, jak mně Olga Havlová vyprávěla, že říkala svému manželovi: „Nesháněj žádný oblek, vždyť jich tam má Jiřina několik.“ Neměl již čas si je vybrat, tak mu objednali oblek ušitý na míru – a všichni víme, jak to dopadlo s těmi krátkými nohavicemi. Číst dál»Jiřina Šiklová

Petr ŠimůnekVáclav Havel přijal roli být na jeden den v říjnu roku 2007 šéfredaktorem Hospodářských novin. Ani na minutu to nebral jako formalitu. Všechno měl promyšlené a pod jeho vedením jsme tyhle noviny připravovali skoro měsíc. Bavilo ho to. Když pak přišel do redakce na poradu, řídil ji jako pravý šéfredaktor. Číst dál»Petr Šimůnek

Ladislav ŠpačekTiskovka. Otázka Blesku: „Pane prezidente, když jste se ženil, říkal jste, že byste s Dášou chtěli ještě mít děťátko, tak kdy to bude a co pro to děláte?“ Havel: „Co na to mám říct? Na to jste mě nepřipravil.“ Špaček: „Tak to jsem vedle, to vám neporadím.“ Havel odpověděl: „Až budete starší, mladý muži, pochopíte, že početí jest boží úradek.“ Číst dál»Ladislav Špaček

Pavel ŠťastnýMálokdy si designér v životě řekne, že jeho dílo má smysl. Já si to poprvé řekl, když jsem stál pod tribunou, odkud na nás mával Václav Havel a za ním bylo moje studentské logo OF. Číst dál»Pavel Šťastný

Vlasta TřešňákTéhle fotografii jsem dal název „Naši záletníci“, je z července 2008 z oslav osmdesátin Pavla Kohouta v divadle Husa na provázku. Číst dál»Vlasta Třešňák

Jiří TřískaS mými neumělými imitacemi je s námi Václav v kuchyni každý den. Nad mísou salátu: „Smím to prrrrrosím prrrrromísit?“ Nad vyleštěnými sklenicemi: „Ty jsi, Honzo, starrrrrý hygienik.“ Číst dál»Jiří Tříska

Magda VašáryováRichard von Weizsäcker odletel domov a my, moje malé deti a ja, sme sedeli spolu s Václavom v jeho aute, ktoré uháňalo smerom k českým hraniciam. Len čo sa zjavil prvý lesík, zastavilo a Havel uháňal za prvý strom, aby sa rýchlo prezliekol z „otravnej uniformy“ s kravatou do džín a modrého trička. Veselo na nás zamával košeľou a naskočil. Číst dál»Magda Vašáryová

Jiří VotrubaTuhle kresbu jsem udělal proto, abychom nezapomněli... Později ji začal používat Výbor dobré vůle jako vzpomínkový pohled. Číst dál»Jiří Votruba

Michael ŽantovskýChvíli jsme se neviděli. Číst dál»Michael Žantovský

Najdete na Lidovky.cz