Konec první světové války neznamenal současně konec strádání. Kromě lokálních konfliktů a ruské občanské války, ve kterých Velká válka dohasínala, postihla svět pandemie tzv. španělské chřipky.
Za oběť jí padly další desítky milionů lidí, zejména civilistů. Své oběti si ovšem vybírala i v řadách vojáků.
Mezi Čechy a Slováky, kteří před první světovou válkou odešli do Spojeného království, byla také rodina optika Josefa Kořínka z Hostačova. Se svou ženou Antonií, dcerou Leopoldinou, zaměstnanou jako švadlena, synem Josefem, zaměstnaným původně jako elektrikář, a školou povinnými dětmi, dcerou Helenou a synem Karlem, bydleli v londýnské čtvrti Kentish Town, na adrese Carlton Road číslo 94.
Josef Kořínek mladší se narodil v roce 1897 ve Vídni a těsně před první světovou válkou pracoval v Londýně jako úředník. Do krajanské evidence Londýnského českého výboru byl zapsán 22. května 1915 pod číslem 497 ve svých osmnácti letech, tři dny po svém otci.
Josef Kořínek mladší 16. listopadu 1916 dobrovolně vstoupil do řad Královského polního dělostřelectva. Po odvodu obdržel osobní číslo 195352. Jeho fotografie vyšla v lednu 1917 v časopise Illustrated London News jako doprovod článku o československých dobrovolnících v britské armádě.
Po čtyřměsíčním výcviku odjel 24. března 1917 v nejnižší dělostřelecké hodnosti „Driver“ na bojiště do Francie. Zúčastnil se bitvy u Boulecourtu 24. dubna 1917, pěti bitev u Arrasu: 1. června 1917, 1. srpna 1917, 10. srpna 1917, 20. září 1917 a 5. října 1917, dále bitvy u Yprů 23. října 1917, u Cambrai 20. listopadu 1917 a v prostoru Perrone – Arras – Le Fere ve dnech 21. až 30. března 1918. V červenci až říjnu 1918 se účastnil spojenecké ofenzivy ve Francii.
Týden po vzniku Československa udeřila španělská chřipka
V listopadu 1918 se jeho baterie A 91. brigády Královského dělostřelectva, přidělené britské 20. divizi, nacházela v prostoru Cambrai. Josef Kořínek mladší měl tehdy stále nejnižší dělostřeleckou hodnost, ovšem teď již odpovídající jeho novému zařazení a nazývanou „signaller“.
Baterie na počátku listopadu 1918 vedla přehradné palby proti německé armádě. Ovšem každý den ztrácela několik svých příslušníků, které postihla nákaza španělskou chřipkou.
Dne 5. listopadu 1918, týden po vzniku Československa a týden před koncem bojů první světové války, se stal obětí epidemie španělské chřipky také Signaller Josef Kořínek.
Pohřben je v hrobě č. II. A. 7 na britském vojenském hřbitově Cambrai-East.