Lídři EU se pátý den summitu dohodli na fondu obnovy ekonomik. Podle Babiše je výsledek pro Česko úspěchem |
Lidovky.cz: Jak se mínění veřejnosti o duševním zdraví proměnilo za dobu fungování vaší organizace?
Aktivity Nevypusť duši běží pět let. Můžeme hodnotit data, která nám poskytli převážně středoškoláci, za kterými jezdíme čtyři roky. V mladé generaci určitě k posunu dochází. Přestávají se bát o duševním zdraví mluvit, už to pro ně není tak velké stigma.
  |
Nemůžeme však říct, že to je pouze naše zásluha. Projektů, které popularizují téma duševního zdraví, je více. Nejsme si však jistí, zda se daří bořit stigma i u starší generace a u lidí, kteří dokončili studium na vysoké škole třeba před deseti a více lety. Tato data pravidelně měří Národní ústav duševního zdraví. Věřím, že aktualizovaná budou brzy.
Pandemie měla odlišné dopady na duševní zdraví voličů různých politických stran, vyplývá ze studie |
Lidovky.cz: Vidíte kromě obav z mluvení o duševním zdraví problém ještě někde jinde?
Myslím, že se nám úspěšně daří narušovat tabu okolo úzkostných a depresivních poruch, ale stigma ohledně schizofrenie či bipolární poruchy je stále velmi vysoké. Dále vidíme problém v gramotnosti v oblasti duševního zdraví v ČR. Lidé neumějí rozpoznávat příznaky duševních nemocí a neví, kam se obrátit pro pomoc. Částečně je to způsobené velmi špatnou dostupností služeb pro děti a mladistvé. Problematicky vnímáme například Karlovarský kraj, ale i další regiony.
Lidovky.cz: Proč je stigma u některých duševních poruch vyšší?
Z velké části za to může zkreslená medializace. Média podávají informace pouze o závažných případech, kdy došlo k nějakému neštěstí. Ve srovnání s ostatními lidmi, kteří trpí těmito diagnózami, jde však o úplné minimum. Média často spojují trestné činy s duševním onemocněním pachatelů, ačkoliv spojitost skutečně prokázána nebyla.
Deprese u těhotných žen ovlivňují stárnutí mozku potomků, zjistila česká neurovědkyně |
Lidovky.cz: Zmínila jste špatnou dostupnost potřebných služeb pro děti a mladistvé. Čím je způsobena?
Jde o multifaktoriální záležitost. Péčí o duševní zdraví dětí se zaobírá velmi málo lidí. Máme velký nedostatek dětských psychiatrů a klinických psychologů. Obecně obory se zaměřením na dětskou a dorostovou psychologii a psychiatrii u nás nejsou příliš atraktivní.
Když se člověk, který má zájem o tyto obory, narodí v Karlovarském kraji, jde je většinou studovat do Prahy nebo jiného města a už se do rodného místa nevrátí. Často se to děje proto, že nemá ve svém kraji příležitost pro další vzdělávání a atestační přípravu nebo tam být nechce.
Lidovky.cz: Řešíte tyto potíže s ministerstvem zdravotnictví?
Snažíme se dlouhodobě přispívat do reformy psychiatrické péče svými komentáři, ale změna je velmi pozvolná. V lednu byl schválen Národní akční plán pro duševní zdraví 2020-2030, který obsahuje i péči o děti a dorost. Mimo jiné se v něm řeší i posílení krizové péče. V ČR máme pouze pět krizových center, která jsou navíc umístěna pouze ve třech krajích.
Po covidu vládne mezi lidmi úzkost. Strach z otevírání hranic by společnost mohl škodit, shodují se rektoři |
Během protiepidemických opatření vyšlo více na povrch, že celková péče o jedince s duševními potížemi je opravdu nedostatečná. Na základě toho jsme společně s platformou Youth, Speak Up! napsali otevřený dopis pro ministerstvo školství, ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí, aby s námi o tom komunikovaly. V něm jsme se zaměřili na péči o děti a mladistvé v současné situaci po rozvolnění pandemických opatření.
Lidovky.cz: Z jakého důvodu je reforma psychiatrické péče tak pomalá?
Duševní zdraví je multiresortní téma. Péče o děti a mladistvé nespadá pouze pod ministerstvo zdravotnictví. Dotýká se i ministerstva školství, které má pod sebou například celou síť pedagogicko-psychologických poraden. Dále patří i ministerstvu práce a sociálních věcí, které zřizuje a podporuje sociální služby pro duševní zdraví.
Částečně tak problém spočívá v tom, že si systémové problémy, které se týkají duševního zdraví, jednotlivá ministerstva přehazují jako horký brambor. Nikdo za to nechce nést odpovědnost a poskytnout pro ně finance. Skrze ten dopis jsme se pokusili dostat všechna ministerstva k jednomu stolu. Odeslali jsme ho před pár dny, vyjádření ještě nemáme.
Lidovky.cz: Proč jsou vaší cílovou skupinou primárně děti a mladiství?
Děti a mladiství jsou velmi ohrožená skupina. Padesát procent chronických duševních potíží se objeví do čtrnáctého roku a sedmdesát pět procent do čtyřiadvacátého roku. Když se k člověku dostane pomoc hned po prvních příznacích onemocnění, může to zásadně ovlivnit jeho kvalitu života do následujících let. Bude mít větší šanci boj s duševním onemocněním vyhrát. Pragmaticky jsme se zaměřili na skupinu, které můžeme nejvíce pomoci.
Dospělí lidé mohou vyhledat pomoc, ale u dítěte je to složitější. Pokud potřebuje dlouhodobější péči odborníků, musí o tom být informovaní jeho zákonní zástupci. Někteří rodiče v sobě však nosí stigma a nechtějí připustit, že má jejich dítě duševní obtíže. Vedle rodičů mohou i učitelé ve školách duševní potíže dospívajících zlehčovat nebo naopak výrazně přispět k jejich řešení. Často ale nechápou, co by mohlo mít dítě za problémy, když ještě nemá dvě hypotéky a neřeší rozvod.
Děti a dospívající mají víc překážek ve vyhledávání pomoci. Rozhodně rodičům ani učitelům nic nevyčítám. Neznamená to, že jsou špatní lidé, ale nedostali dostatek relevantních informací a není jim poskytnuta systémová podpora, což se snažíme změnit.
