Korger se narodil 3. prosince 1877 v Praze II. Domovsky byl však příslušný do Brněnce na Svitavsku, obce, která v pozdějších letech proslula díky Oskaru Schindlerovi. Po vychození škol se vyučil krejčovskému řemeslu. Na přelomu století si odsloužil vojenskou prezenční službu v rakousko-uherské armádě a ještě před vypuknutím 1. světové války odjel do Francie.
Přestože byl stále rakousko-uherským občanem, vstoupil 14. června 1918 do československých legií, které se ve Francii začaly organizovat krátce předtím. Do vlasti se vrátil v řadách 23. čs. střeleckého pluku, s nímž se zúčastnil mimo jiné bojů na Slovensku proti maďarským bolševikům. V polovině prosince 1919 byl demobilizován a vrátil se do Francie.
Koncem 30. let žila jeho početná rodina (měl osm dětí) v severofrancouzském departementu Pas-de-Calais. Dne 20. listopadu 1939 se na československém konzulátu v Lille dobrovolně přihlásil do armády. Sloužil u pěšího pluku 1 v Agde a u československé vojenské správy v Paříži. Po pádu Francie se rozhodl pro evakuaci do Velké Británie, kam přijel počátkem července roku 1940.
Na britských ostrovech sloužil převážně u náhradního tělesa československé brigády a v dubnu 1942 byl přemístěn na m inisterstvo národní obrany do Londýna.
Ještě 28. října téhož roku byl naposledy povýšen, a to do hodnosti rotného.
V té době se však na jeho zdraví začaly projevovat útrapy, jimž byl v první i ve druhé světové válce vystaven. Přestože mu to bylo několikrát nabídnuto, odmítal odejít do civilu a trval na tom, že bude sloužit až do konce války. Toho se však již nedočkal.
Počátkem roku 1943 se jeho zdravotní stav prudce zhoršil a 19. února v československé vojenské nemocnici v londýnské čtvrti Hammersmith zemřel.