Josef Müller se narodil 5. července 1893 ve Vysokém nad Jizerou č. p. 200 jako syn Jitky, rozené Šilhánové, a herce Viktora Müllera z České Skalice.
Jeho děd z matčiny strany, perníkář a později hajný Josef Šilhán, byl účastníkem „meetingů“ za české státoprávní požadavky v roce 1868, za což strávil několik měsíců v rakouském vězení. Dědeček z otcovy strany, barvíř Josef Müller z České Skalice, byl spolužákem Boženy Němcové a v dospělosti se také zabýval politikou. Malý Josef tak měl vřelé vlastenectví v krvi po obou rodičích, po kterých zdědil též umělecké nadání.
Do svých pěti let vyrůstal Josef Müller u babičky Šilhánové ve Vysokém a poté začal s rodiči putovat s kočovnou divadelní společností po vlastech českých. Do obecné školy začal chodit v Pardubicích a měšťanskou školu ukončil v Dobříši.
Nejprve elévem u hudby v Innsbrucku
Poté jej dal otec jako eléva k vojenské hudbě do Innsbrucku. Tupý dril rakousko-uherské armády Josefa Müllera znechutil a po otcově smrti v roce 1908 odešel do Prahy k Cibulkově kapele. Jako mnoho jeho vrstevníků hledal pak živobytí v cizině. Nastoupil jako houslista do orchestru v Oděse a nakonec do orchestru carské opery v Petrohradě, kde jej zastihlo vypuknutí první světové války. Ve svých jedenadvaceti letech vstoupil v září 1914 do České družiny.
Na velkém snímku je pravoslavný obřad svěcení praporu při slavnostní přísaze České družiny na Sofijském náměstí v Kyjevě.
Po pouhých dvou měsících služby se dobrovolně přihlásil k náročné cestě do českých zemí. Jeho úkolem bylo přejít frontu, navázat spojení s domácím odbojem a také jej informovat o existenci České družiny. Mise se však nezdařila, Müller se živý do Čech už nikdy nepodíval.
Poprava oběšením
Antonín Grmela: mučedník, kterému se jeho kat musel na šibenici pověsit za nohy |
Byl totiž spolu s Antonínem Grmelou 9. prosince 1914 v Haliči zatčen rakouským polním četnictvem a 12. prosince 1914 ve 14 hodin oběšen na náměstí ve Vadovicích před nastoupenými dvěma setninami rakouského 19. domobraneckého praporu.
Josef Müller musel přihlížet zpackané popravě svého druha, přesto si do poslední chvíle zachoval důstojné vystupování. Jeho ostatky byly v roce 1923 slavnostně převezeny z Vadovic do Prahy a uloženy na čestném vojenském pohřebišti na Olšanských hřbitovech.
Grmela s Müllerem, popravení 12. prosince 1914, nebyli první padlí prvního odboje. Za účast v domácím odboji byli popraveni 23. listopadu 1914 Slavomír Kratochvíl a 10. prosince 1914 učitel Zikmund Trnka. V boji padli 1. prosince 1914 příslušníci České družiny A. Řehák, J. Vasický a D. Nikolič.
Nicméně Antonín Grmela a Josef Müller se stali prvními československými vojáky, které rakouské úřady popravily v zajetí, prvními mučedníky České družiny.
Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha
