10. února 2017 14:10 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

PADEVĚT: Konečně pátek? Pojedu na výlet na místa s temným otiskem historie

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jiříh Padevět | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiříh Padevět | foto:  David Neff, MAFRA

PRAHA Konečně pojedu s partnerkou na výlet do krajiny. Samozřejmě bude tušit, nebo spíše vědět, že primárním cílem nejspíš nebude romantické zákoutí, ale místo s temným otiskem historie. Naše cesty vedou poměrně často do Českého Středohoří, na Mostecko a Litvínovsko, do Saska, nebo na severní Plzeňsko, tedy do končin, které moderní historie navštěvovala pohromami v podobě koncentračních táborů, pochodů a transportů smrti, bitev, vítězství a proher.

Krajina nese otisky lidí, kteří dávno odešli, přestože vůbec nikam jít nechtěli a lidí, kteří přišli jen na chvíli, ale museli zůstat. Díváme se na ni, chodíme po starých hřbitovech a čteme jména a data narození lidí, kteří budovali dávno zmizelý svět. Po návratu si konečně otevřeme láhev červeného a budeme si povídat o krvavých stopách velkých dějin v osudech normálních lidí. A druhý den budeme spát, jak dlouho budeme chtít.

Konečně se dostanu k četbě „tlustých“ knih, na které během týdne nezbývá čas. Na stole se mi sešli dva skuteční hrdinové, jejichž osudy se nikdy neprotnuly a kteří pocházeli z naprosto odlišných sociálních skupin. Jedním z nich je pražský Žid německého jazyka, spisovatel a pozorovatel zániku starého světa Franz Kafka.

Jiří Padevět
Jiříh Padevět

První díl třísvazkové Kafkovy biografie od Reinera Stacha, nazvaný Ranné roky, popisuje autorovo dětství v širokém kontextu společenských událostí v Praze i v monarchii na konci devatenáctého a na začátku dvacátého století. Druhým víkendovým hrdinou bude Josef Serinek, český Rom, narozený na přelomu století.

Tento muž se během nacistické okupace stal partyzánem a v šedesátých letech namluvil pro historika Jana Tesaře svoje vzpomínky. Jan Tesař je nyní vydal jako mimořádnou kritickou edici. Vybral jsem si tedy dva výjimečné osudy, jeden notoricky známý a zaneseným mýty, jeden zcela neznámý. Jsem přesvědčen, že čtenářský zážitek přinesou oba.

Konečněbudu mít čas na pět rozpracovaných rukopisů. Budu zase chvíli přemýšlet, jestli zvolím jeden z nich a ponořím se zcela koncentrován do jednoho historického tématu, nebo jestli otevřu dva či tři z nich a budu přeskakovat. Nejspíš to druhé, protože děje v nich se překrývají.

Ale možná to dopadne tak, že zvolím jen jeden, utřídím si všechny archiválie, které se podařilo od poslední práce získat a pustím se do něj. Zřejmě také napíši několik dopisů archivářům a starostům, protože během psaní se jistě objeví další souvislosti a potřeba nových informací.

Jiří Padevět
  • 0Diskuse




Najdete na Lidovky.cz