Pravicový deník WSJ je blízký republikánům, ale ostře kritizuje Trumpovu obchodní politiku. Společnosti žádající výjimku čili osvobození od cla od amerického ministerstva obchodu musí předložit žádost, která dokáže, že jimi dovážený výrobek nelze vyrobit v USA „v uspokojivé kvalitě a dostatečném množství“. Musí doložit užitek dováženého produktu z oceli, průměrnou roční spotřebu produktu, dodací dobu, způsob výroby a dopravy. Musí popsat složení produktu, specificky 24 chemických prvků a desítky dalších věcí.
Pak je třeba předložit délku, šířku, tvar a váhu každého dováženého ocelového produktu. Jedna firma, Primrose Alloys, předložila více než 1200 žádostí na jednotlivé aluminiové produkty. Ministerstvo obchodu jich posoudilo 14 – a všechny odmítlo.
Firmy samozřejmě mohou doprovodit svou žádost podpůrným komentářem či vysvětlením. California Steel Industries například v žádosti píše, že „naše pracovní síla je tvořena z 50 procent menšinami a z 20 procent americkými veterány. Platíme skvělé mzdy a poskytujeme skvělé benefity, jako je například zdravotnické centrum.“
Seneca Foods, která dováží plechovky, upozorňuje, že její továrny leží ve státě Wisconsin, který rozhodl o Trumpově zvolení. Firma si dále stěžuje na nízkou kvalitu zboží od amerických výrobců.
Jde i o záležitosti bezpečnosti. Dovozci součástí do bezpečnostních pásů argumentují tím, že potřebují speciálně testované součástky. Američtí výrobci podobných zboží mají třicet dní na to, aby se vyjádřili ke každé žádosti. Čtyřicet najatých dělníků provádí pro ministerstvo obchodu zátěžové testy dovážených i domácích produktů, mají ale posoudit 21 000 produktů.
Ministerstvo obchodu už udělilo 1300 výjimek, dvakrát víc, než jich odmítlo. Teprve ovšem bude posuzovat žádosti firem jako US Steel, které mají přímou linku do Bílého domu nebo k ministrovi obchodu.
Turecký výrobce trubek slíbil investovat 75 milionů dolarů v Texasu a vyrábět v USA to, co nyní dováží, když zatím dostane výjimku. Ta ale nebyla udělena, protože firma US Steel si stěžovala, že by byla poškozena americká výroba.
Díky převisu aplikací úředníci nestačí vyřizovat žádosti – a firmy mezitím musí platit cla.
Tento zmatek podle editorialu WSJ dokládá, že kromě toho, jak celní tarify škodí ekonomicky, vytváří přehršel příležitostí pro mafiánský kapitalismus, klientelismus a korupci.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
