Izraelem pak bylo uznáno Kosovo – a jako první muslimská země na světě umístí ambasádu v Jeruzalémě, píše WSJ.
Saúdská Arábie umožní přelety spojů mezi Izraelem a UAE nad svým územím a přímé lety do Izraele má brzy otevřít Maroko. Ohrožení lídři arabských států považují vztahy s Izraelem za vitální a dokážou pozapomenout na svou nechuť k sionismu a sympatie k Palestincům.
Jde spíše o evoluční než revoluční změnu. Konzervativní arabské státy chápou, že s Izraelem sdílejí zájmy. Irák a Sýrie se sotva drží pohromadě. Jemen a Libye jsou ponořeny v občanské válce. Egyptská ekonomika se bez turismu a obchodu hroutí. A Libanon, kdysi finanční a kulturní centrum arabského světa, trpí v nefungujícím státě a pod těžkou rukou Hizballáhu.
Také bohaté arabské státy v Zálivu trpí nízkými cenami ropy. Americké stahování z regionu (Iráku a Afghánistánu) pokračuje, a pokud se dostane k moci Biden, možná obnoví nukleární dohodu s Íránem a bude se víc distancovat od Saúdské Arábie kvůli lidským právům. Írán přitom státy v zálivu chápou jako existenční hrozbu a leckdo se obává i vlivu Turecka.
Izrael už dávno není křehká umělá společnost, kterou drží nad vodou americká pomoc. Je to nejúspěšnější stát v regionu, s nejlepšími technologiemi. Izrael může být vojenský partner, partner ve spolupráci tajných služeb, partner v obchodě, zdroj investic, technologií, příklad v rozvojové pomoci a politice atd. A je to země, která má a bude mít politickou podporu v USA, z níž mohou arabské státy jedině těžit.
…
Na serveru Eurointelligence.com se dívají na výsledky virtuálního summitu EU–Čína. A jeví se jim to jako jedno velké nic. Cesta k bilaterální obchodní dohodě se neotevřela, ale nikoho to vlastně nepřekvapuje. Evropští lídři žádají větší přístup na čínský trh, a Čína nechce ustoupit. Evropští pozorovatelé a analytici jsou k Číně zjevně kritičtější, ale Angela Merkelová během summitu otázku lidských práv nezvedla a na závěrečné tiskovce mluvila o důležitosti ekonomických vztahů s Čínou.
Pozice EU či Evropy jako celku ve vztahu k EU se možná posunuje, ale Německo si žádný konflikt s Čínou nemůže dovolit. Čínský prezident slíbil více přístupu na trh pro evropské zemědělské produkty a větší kooperaci v boji s klimatickou změnou, ale konkrétní změny přístupu na tamější trh nepřipustil. Otázku lidských práv má podle něj EU řešit hlavně u sebe doma.
Německá závislost na exportu do Číny je největší slabinou těchto jednání – a Čína to dobře ví. Den před summitem Čína oznámila zákaz dovozu vepřového z Německa, což lze chápat pouze jako vzkaz Německu, aby si náhodou nevyskakovalo. Německo má s Čínou obchodní přebytek ve výši 19,5 miliardy eur, zatímco zbytek EU má s Čínou obchodní schodek 164 miliard eur.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
