Rozhodnutí odejít z EU činí Británii mnohem závislejší na USA, a to zrovna v čase, kdy si Amerika vybrala nestabilního prezidenta, jehož politika jde proti tomu, na čem je britská zahraniční politika založena.
Zastánci brexitu se devótně radovali z návratu busty Winstona Churchilla do Bílého domu, to ale jen zakrývá to, že se americký a britský přístup fundamentálně liší. Brzy po odjezdu z Washingtonu se Theresa Mayová musela distancovat od Trumpova exekutivního příkazu, který zakazuje lidem ze sedmi muslimských zemí vstup do USA.
Británie chce být světovým šampionem svobodného obchodu, ale Trump bude nejvíce protekcionistický americký prezident od 30. let. Británie a Amerika mají rozdílný názor na Rusko i na mezinárodní organizace od OSN po NATO...
Svobodný obchod může Británie bránit daleko efektivněji s EU jako hlavním spojencem. Lepší než se vrhat do náruče Trumpa, kterého ještě nedávno britský ministr zahraničí Boris Johnson prohlašoval za šílence.
...
Hysterii z Trumpa se snaží v témže deníku mírnit Christopher Caldwell. To, co Trump vyhlásil s migrací, je dočasné, má to trvat jen 120 dní. Trump mluvil i o tom, že Amerika bude vždy otevřená „lidem, kteří ji hluboce milují“ apod. Koneckonců Trump činí, co slíbil v kampani, kde mluvil o zákazu vstupu z muslimských zemí,„dokud nezjistíme, co se děje“.
Hackeři několik měsíců stahovali data z e-mailů ministra zahraničí Zaorálka |
Dlouhodobě Trump ale asi chce, aby se Amerika vrátila před rok 1965, k selektivnější a řízenější regulaci migrace. Masový příliv migrantů je pilířem politiky Demokratické strany, která předpokládá, že ji migranti budou v budoucnu volit. Televizní scény s uprchlíky, kteří uvázli na letištích, jsou prý sice srdceryvné, ale Trumpovy preference už začaly stoupat. Jeho voliči chápou Ameriku spíše jako národní stát, nikoli jako agenturu na plnění snů Poláků či Pákistánců.
Trumpovi voliči si nemyslí, že všichni migranti jsou teroristé. Prostě mají jen obavy z toho, co se dělo v Paříži, Berlíně a Bruselu, a chtějí, aby na to veřejná politika reagovala. ̈
Autor je předsedou správní rady IPPS Institut pro politiku a společnost.
