Navrhovaná úprava přináší soubor dvanácti optimalizačních opatření a řadu spíše technických změn. Za klíčové lze považovat tyto:
– zavedení mechanismu navazujícího hranici pro odchod do starobního důchodu na naději dožití, resp. zvyšování důchodového věku i po roce 2036,
– snížení hranice pro odchod do starobního důchodu u osob dlouhodobě vykonávajících riziková zaměstnání (náročné profese),
– postupné parametrické úpravy směřující ke zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů,
– zvýšení minimální procentní výměry starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na deset procent průměrné mzdy a tomu odpovídající adekvátní navýšení minimální procentní výměry u ostatních druhů důchodu,
JIří Rusnok.
– zrušení zvyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním v plné výši a nahrazení tohoto benefitu slevou na pojistném na důchodové pojištění,
– nahrazení tzv. výchovného za první a druhé dítě novým typem ocenění za péči ve formě tzv. fiktivních vyměřovacích základů,
– zavedení tzv. fiktivních vyměřovacích základů jako ocenění za péči o závislou osobu,
– zavedení dobrovolného sdíleného vyměřovacího základu manželů a registrovaných partnerů (rodinný vyměřovací základ).
