Proti se většinou postavili odboráři, provozovatelé restaurací a pochopitelně společnosti vyrábějící stravenky, které na celém systému slušně vydělávají. Někdy se přidali i zaměstnavatelé. Jejich důvody byly vždy zcela bohulibé a měli na mysli jen veřejné dobro: bez stravenek by prý lidé nechodili na obědy, zničili si stravovací návyky a zkazili si zdraví. Nejenže by prý klesly tržby restaurací, ale mnohé hospody by určitě zkrachovaly – a také by zmizela možnost vyplatit skrze poukázky zaměstnancům část příjmu bez daní.
Místo stravenek peníze rovnou na účet. Ministerstvo chce obejít korporace, chystá nový paušál |
Minimálně první argumenty jsou dost chabé. Lidé budou jíst i tak a tržby restaurací se sníží jen o trochu, ale politici zatím vždy couvli. Zdálo se jim, že jde o reprezentanty většiny voličů. S nápadem na zrušení stravenek tak narazil třeba sociálnědemokratický ministr financí a pak premiér Bohuslav Sobotka a pokus zrušit nesystémové daňové výhody pro stravenky vzdal po letech i lidovecký správce státní kasy Miroslav Kalousek. Nyní je však na stole návrh ministryně financí Aleny Schillerové z hnutí ANO – a zdá se, že má slušnou šanci.
Schillerová totiž zvolila úplně jiný postup. Zdánlivě nic neruší, nikomu nic nesebere. Kdo chce, tomu zůstanou stravenky, kdo ne, dostane daňově zvýhodněné přilepšení k platu. K penězům se tak dostanou lidé, jimž zaměstnavatel dosud nic nedával, a tak ze stravenek nic neměli. Jde o milion voličů – a to je slušná pobídka pro poslance, aby navržené změny schválili. Formální zachování stravenek oslabí námitky jejich zastánců. Cílový předpoklad je přitom jasný: každý logicky uvažující zaměstnanec zvolí peníze a stravenky pomalu vymřou. Může se to povést.