Přehlídka začala, prezident dokončil projev a od centra to zahřmělo. Všichni přítomní dychtivě vzhlédli k nebi. I pan prezident podle svědků lovil očima v mracích.
Jenže kde nic, tu nic. Nikdo nic neviděl. Škoda. Prý byly mraky příliš nízko. A přitom by se ty gripeny na takovou přehlídku, která se už dlouhá léta konat nebude, tak hodily!
Mnohé z davu proto muselo napadnout: máme ta letadla vůbec? Netahá nás armáda celou dobu za nos? Rachot – ten přece klidně mohl být z umně schovaných reproduktorů v přilehlých uličkách. Že by dvacet miliard přistálo v kapsách úředníků a nám teď pouštějí jen nahrávky ze Švédska? Anebo máme jen jedno letadlo? To, které armáda ukázala během nedávné muzejní noci, aby veřejnost zmátla úplně?
Určitě ne. Máme jich dvacet a jsou připravené nás chránit. Jenže vysvětlujte lidem to zklamání při takové krásné přehlídce...
- 29. října 2008 8:06