Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Názory

KAMBERSKÝ: Deset milionů generálů. K současnému lynčování Cyrila Höschla

Cyril Höschl. foto: Lidové noviny

PRAHA - Vymknuta z kloubů doba šílí, není tu nikdo, kdo by napravil ji. Chlívek o sobě rád píše, že je cynický, otrlý a hned tak něco jej nerozhází, ale co je moc, to je příliš. Třeba současné lynčování Cyrila Höschla.
  5:00

Psychiatr Höschl donášel StB na Ivana Havla, hlásá titulek na Aktuálně.cz. Co na tom, že to není pravda. Nikdo z nás nemá čas číst všechny články, které zahlédneme. Informací je tolik, že je nelze absorbovat. Ale všichni alespoň zahlédneme titulek. Ten v nás ulpí. A dojmy z titulků trvale ulpí na pověsti lidí v titulcích zmíněných.

Chlívek si dovolí jeden „disclaimer“. Slavného psychiatra v životě nepotkal. Má jisté pochyby o jeho všeználkovství, kdy s čím dál menší zdrženlivostí glosuje vše, od politiky po klima. Má ještě větší pochyby o tom, jak si pro sebe „zprivatizoval“ ohromné peníze pro reformu psychiatrické péče. Ale pokud jej dnešní bezmozci nazývají donašečem jen proto, že jej StB vedla v evidenci, je potřeba jej hájit. Hájit nejen člověka Höschla, ale také hájit myšlení proti pomluvám.

Höschl donášel StB na Havlova bratra, tvrdí badatel. Sám Ivan Havel se ale známého psychiatra zastal

Fakta jsou jasná: Cyril Höschl nikdy žádnou spolupráci s StB nepodepsal. Žádné hlášení StB nesepsal. Má negativní lustrační osvědčení. Nebyl agentem, naopak: StB jej chtěla zverbovat, byl pro ni kandidátem spolupráce, měl takzvané céčko. V této kategorii evidovala StB i Václava Havla a tisíce dalších. Byli to lidé, které se tajní pokoušeli zlákat – a neuspěli.

Prý postižený Ivan Havel ke kauze panu Höschlovi napsal: „Své estébácké spisy jsem svého času prohlížel a nevykouklo na mě vůbec nic, co by naznačilo, že by se od Tebe dozvěděli cokoli použitelného proti mně. Kazili mi život jinak.“ Ale přesto na webech vychází titulky Psychiatr Höschl donášel StB na Ivana Havla. Má deprese, žena je mu nevěrná, řekl. A to jen proto, že to tvrdí Miroslav Vodrážka, jenž je zjevně Vševědoucí.

O Cyrila Höschla, jako o tisíce dalších, se StB zajímala. A tak si jej, jako tisíce dalších, zvali na rozmluvy. A Höschl mimo jiné řekl, že Ivan Havel má deprese, protože jeho žena randí s Jiřím Dienstbierem – věc, která věru nebyla v rámci disentu žádným tajemstvím, natož tajemstvím důvěrným (svérázná sexuální pravidla v disentu jsou mimo téma tohoto sloupku, pravdou však je, že z Květy Havlové se posléze oficiálně stala Květa Dienstbierová).

Kdybychom chtěli Höschlovi jakobínsky vyčítat, že se s StB vůbec bavil, museli bychom stejně popravit velkou část disentu i „šedé zony“. Představa, že každý člověk zamkne svá ústa na zámek a jako Old Shatterhand neřekne ani slovo, je úplně pitomá, ahistorická a naivní. Lze se jistě bavit o tom, jak moc dobře či špatně tuto hru Höschl s estébáky hrál. On sám říká, že se bál, aby mu StB nepřišla na to, že vyrábí pro některé disidenty modré knížky a invalidní důchody – a že v rámci „krytí“ této své činnosti se s estébáky asi bavil moc a řekl příliš. Ale to, s prominutím, ať posuzují ti, kdo prošli stejnou situací, případně ti, kdo by mohli být postiženi. Ale nazývat to „donášením StB“?

V roce 2019 jsme všichni strašně chytří. Moc dobře víme, co měli jiní lidé před čtyřiceti lety dělat jinak, lépe a odvážněji.