Podle Gazdíka je vnitřní věcí občanských demokratů, koho si zvolí. A topka jedná s jakýmkoliv lídrem ODS, ať už je to Pepa, nebo Franta. Pozice TOP 09 by ovšem v těch jednáních s nějakým Ponečasem byla stejná, jak už ji stanovil Kalousek: povládneme s vámi, vítězové vzpoury proti zvyšování DPH, když s námi podle plánu zvýšíte DPH (a prohlasujete církevní restituce a jakýkoliv další zákon, jimž se v posledních týdnech veřejně pošklebujete).
Pokud ještě platí předpoklad, že lidem ve veřejném prostoru záleží na tom, aby si udrželi elementární důvěryhodnost, není to pro Petra Tluchoře a spol. žádná výpomoc, ale když něco, tak nepřímý výsměch.
Fakt ovšem je, že svým ekonomickým vyjadřováním pomáhá Gazdík živit dojem, který vzbouřencům nahrává. Fiktivnímu delegátovi na kongresu ODS příští týden se poněkud uleví od strachu, že si při hlasování o Nečasově kandidatuře zahrává s pádem vlády a bleskovými volbami. Bude se moci soustředit na meritum věci, totiž jestli je premiér pro stranu přínos, nebo přítěž.
Buďto tedy u poslance Gazdíka máme co dělat s klasickým nedorozuměním, které vznikne tak, že nedořeknete myšlenku. Nebo se topka v taktice přiblížila těm dávným českým stranám, které za RakouskaUherska pro všechny případy vydávaly prorakouský deník a protirakouský večerník, aby podle vývoje situace mohly vystrčit buď loajální, nebo opoziční křídlo.
