V Maďarském národním muzeu v Budapešti je od minulého týdne do konce dubna k vidění krásná výstava o životě a díle Kláry Rotschildové s názvem Fashion Queen behind the Iron Curtain. Majitelka módního domu Clara Rotschild se narodila 22. února 1903 v Budapešti. Její salon byl už před druhou světovou válkou úzce spojen s pojmy jako elegance, kvalita a luxus.
Banka Rothschildů se měla zaplést do spiknutí s druhým nejbohatším Čechem, tvrdí obžaloba |
Klára přivezla Paříž do Budapešti, ale také proslavila hlavní město Maďarska ve světě módy. Oblékala maďarské a rakouské celebrity či dámy aristokracie v konzervativním režimu Miklóse Horthyho, šila nejen pro Nazli Sabriovou, matku egyptského krále Farúka I., ale i pro její krásné sestry, připravovala šaty i pro hraběnku Jacqueline Almássyovou, manželku francouzského krále šperků Cartiera.
Závratnou kariéru dcery dámského krejčího Ábraháma Rotschilda, která se v polovině dvacátých let provdala za známého obchodníka s textilem Pála Glückstahla, zlomila druhá světová válka a holokaust. Rodiče byli zavražděni v Auschwitzu, Klára s manželem přežili jen díky azylu v domě, který se těšil ochraně švédského velvyslanectví. Avšak její muž v lednu 1945 náhle zemřel. Komunisté jí po válce salon sebrali a Klára nemohla ve své dílně ani pracovat, nějaký čas dokonce živořila jako prodavačka novin.
Jenže díky jejím kontaktům a urputnosti se jí v roce 1953 otevřela možnost vrátit se do světa módy. Nejdříve jako vedoucí státního obchodu s názvem Exkluzivní salon pro ženy ve známé ulici Váci utca v centru Budapešti, ale v roce 1961 obchod přejmenovali na Clara Rotschild, který začal používat značku CR. Klára často jezdila do Paříže nakupovat látky a zejména na významné módní přehlídky.
Její klientela byla pestrá: kromě umělců (například herečky Zsa Zsa Gabor či Tatjana Samojlova), diplomatů, vědců, bohatých právníků či lékařů si u ní nechaly šít nejen manželka tehdejšího komunistického vůdce Jánose Kádára, ale i ženy mocných ze zahraničí (choť jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita, rakouského kancléře Franze Vranitzkého, sovětského ministra zahraničí Andreje Gromyka nebo manželka íránského šáha Rezá Pahlavího).
Přestože neuměla šít či navrhovat šaty, dokonce nehovořila ani cizími jazyky, byla považována za geniální obchodnici a znalkyni módních trendů. Zaměstnala nejhezčí modelky v zemi, které časem dostaly přezdívku Dívky Rotschildové, protože pro nikoho jiného nepracovaly.
Je dodnes záhadou, jak se této osudem tolik zkoušené Židovce podařilo dosáhnout vrcholu slávy ve dvou tak odlišných režimech. V osobním životě šťastná nebyla, zůstala bezdětná, zato se stala kmotrou řadě svých podřízených. Byla detailistka a workoholička, před módními přehlídkami pracovala ve dne v noci, aby bylo vše v nejlepším pořádku. Svých zaměstnanců si velice vážila, po dokončení kolekcí švadlenám a střihačům políbila ruce. Když jí bylo 73, onemocněla a kvůli nesnesitelným bolestem 13. listopadu 1976 ukončila svůj život skokem ze sedmého patra.
Známá anekdota vypráví, že když pařížský finančník Philippe de Rothschild při své návštěvě v Budapešti v doprovodu viceguvernéra Maďarské národní banky zavítal do jejího salonu, na otázku, ze které větve bankéřské dynastie pochází, Klára Rotschildová odpověděla: Považujte mne jen za královnu módy.
